Dřevostavby, jak je neznáte. Výstava představí i nejvyšší dřevěný mrakodrap

V Rakousku vzniká nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě.
"V poslední době téma vícepodlažních dřevostaveb čím dál silněji rezonuje
obzvláště v zahraničí. Chceme tedy na tento trend navázat a představit zajímavé projekty ze zahraničí zde v Česku,“ přibližuje architekt a zakladatel přehlídky Salon dřevostaveb Pavel Horák. (snímek zachycuje stavbu HoHo Wien ve Vídni)
Aktuální ročenka dřevostaveb představí i realizaci polského ateliéru B2 Architekci z obce Stroza nedaleko Vratislavi v Polsku.
Dům je postavený ze speciálních dřevěných panelů, které smontovali na místě během dvou dnů.
Dřevo lze použít i na výstavbu větších objektů, jako je kongresové centrum v Lednici od Atelieru Habina.
Foto: archiv Salón dřevostaveb
pej pej
Aktualizováno 9. 2. 2019 17:49
Ze dřeva se staví nejenom rodinné domy, ale i veřejné stavby – školky, školy nebo sídla firem. Ty nejlepší z Evropy přestaví Salon dřevostaveb ve dnech 9. až 10. února v holešovickém Vnitroblocku. Vybrané projekty z Česka, Polska, Slovenska a Rakouska si můžete prohlédnout v galerii.

"Dřevostavby ve světě zažívají rozmach, a to nejen v segmentu rodinných domů, ale i v podobě výškových a veřejných staveb. Věřím, že moderní dřevěná architektura má předpoklady na skvělou budoucnost i u nás," vysvětluje zakladatel a ředitel Salonu dřevostaveb Pavel Horák.

Akce přivítá i řadu zahraničních hostů. Rakouský architekt Oliver Sterl přiblíží, jak probíhá výstavba nejvyššího dřevěného mrakodrapu na světě - HoHo Wien. V Česku je zatím výška dřevostavby zákonem omezena na 12 metrů (počítáno od prvního podlaží po podlahu posledního podlaží), ve světe míří výš.

Dřevo má řadu výhod, jde obnovitelný materiál s nejlepší ekologickou bilancí, má vynikající tepelně-izolační vlastnosti, vytváří příjemné prostředí a dobře působí na lidskou psychiku. Navíc výstavba dřevostavby je velmi rychlá a lze stavět po celý rok, vyprodukuje se během ní jen málo stavebního odpadu.

Stejně jako v předchozích letech i letos firma Prodesi, která Salon dřevostaveb pořádá, vydává Ročenku dřevostaveb. Ta představí 38 vybraných projektů postavených v uplynulém roce, 36 v Česku a na Slovensku, dvě v Polsku a Rakousku. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 32 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy