Pro někoho socialistický barák, který si nezaslouží rekonstruovat, a pro jiné perla brutalismu. Jak vnímají a vnímali budovu ambasády v Berlíně tamní obyvatelé?
Na rozdíl od České republiky jsou v Německu místní obyvatelé zvyklí na poválečnou architekturu. Zejména v Berlíně, který se po 2. světové válce zásadně přestavoval. Naše brutalistická ambasáda je tam velmi ceněna, je vnímána jako jedna z nejvýraznějších staveb 70. let.
V době, kdy se u nás diskutovalo o zbourání této stavby, němečtí památkáři usilovně vymýšleli, jak bourání zamezit. V Německu o ambasádě pravidelně vychází články, pořádají se tam architektonické konference a interiér stavby je považován za jeden z nejzachovalejších dobových interiérů vůbec.
Ambasádě hrozilo i zbourání. Jak to vnímala vaše babička?
Hrozba, že bude zbourán nebo zničen některý z domů, kteří moji prarodiče vyprojektovali, je bohužel pro moji babičku denní chléb. Ve svých 89 letech, po tom co za svoje autorská práva bojuje už od 90. let, je už vcelku dost rezignovaná. Má pocit, že nemá cenu za její stavby dále bojovat, protože jde o nekonečný donkichotský boj. Má vlastně pravdu.
Jakkoliv se může zdát, že rekonstrukce ambasády je malým vítězstvím, je před námi ještě dlouhý proces, u kterého není jasné, jak přestavba dopadne. To teď kontrolujeme my, nejbližší příbuzní, a babičku už se snažíme co nejméně zatěžovat.
Babička se přesto ale neudrží, a když situace vypadá nadějně, svým stavbám se vždy ráda věnuje. U ambasády tedy v rámci svého ateliéru Alfa spolupracovala na studii pro ministerstvo zahraničí, podle které se mělo určit, zda je vůbec možné stavbu zrekonstruovat a naplnit novými funkcemi.
Dům, který mimochodem němečtí historici architektury popisují jako "vizionářský a stojící mimo tehdejší standardy východní architektury", je kritizován především kvůli energetické náročnosti provozu.
Je samozřejmé, že dům, který byl postaven v 70. letech minulého století a do kterého se od té doby nezainvestovala ani koruna, je neekonomický. Tak jako každou stavbu je nutné i ambasádu průběžně udržovat, opravovat a nevtíravě modernizovat. Tak, aby odpovídala současným standardům pohodlí a ekonomiky provozu, ale aby modernizace nenarušily genius loci budovy. To se u ambasády nestalo a já souhlasím s tím, že její současný stav je katastrofální.
Suma, která je na rekonstrukci budovy v současné době potřeba, se sice zdá být astronomická, je ale potřeba mít na paměti, že jde o první zásadní investici do této budovy od jejího otevření před čtyřiceti lety.
Do ambasády se zároveň sloučí funkce dalších budov, které ministerstvo zahraničí prodalo. Mělo by například přibýt zhruba 35 bytů pro zaměstnance ambasády a Českého centra nebo rezidence pro velvyslance.
Berlíňané budovu ambasády přirovnávají například k vesmírné lodi. Unikátní jsou ale podle odborníků kromě exteriérů i dochované interiéry. Jak k jejich navrhování vaši prarodiče přistoupili?
K navrhování interiérů babička s dědou přistoupili stejně jako u všech ostatních svých realizací - OD Kotva, hotelu Thermal nebo Domu bytové kultury. V 60. a 70. letech se interiér budovy považoval za nedílnou součást architektury a bylo běžné, že architekti kromě vnější "skořápky" navrhli i nábytek, osvětlení a doplňky.
Berlínská ambasáda je jedinou stavbou mých prarodičů, a jednou z mála staveb této doby, která si původní interiéry zachovala v téměř nezměněné podobě. To považuji za skvělý úspěch. Přestože jde o čtyřicet let starou stavbu, dodnes vám vyrazí dech, když do ní vstoupíte. Prarodiče osobně dohlíželi na výrobu a zajišťovali, aby se používaly ty nejlepší, nejmodernější materiály. Výsledkem jsou geniální prostory, které jako by vypadly z filmu o Jamesi Bondovi.
Video: Pražskou Kotvu by dnes ani nepovolili, říká architekt
