Pracovala u Zahy Hadid. Měla jsem pocit, že jsem součástí jejího unikátního světa, říká architektka

Petra Jansová Petra Jansová
14. 11. 2017 9:06
Absolventka architektury z liberecké univerzity Petra Ross vyhrála před rokem stipendium Jana Kaplického a získala tak možnost strávit tři měsíce placené stáže v ateliéru Zaha Hadid Architects. V něm měla možnost podílet se na řadě zajímavých projektů, včetně revitalizace tallinnského přístavu. "Účastnila jsem se od začátku veškerého procesu navrhování a schůzek jako každý člen týmu a skutečně měla pocit, že jsem součástí unikátního světa Zahy Hadid, se vším, co k němu patří," vypráví svoje zkušenosti. Pobyt v Londýně ale není její poslední zahraniční zkušeností. Momentálně pracuje v Antverpách.
Petra Ross
Petra Ross | Foto: archiv Petra Ross

Zhruba před rokem zaujala absolventka liberecké architektury Petra Ross odbornou mezinárodní porotu Kaplicky Internship a vyhrála tříměsíční stáž ve světoznámém ateliéru Zaha Hadid Architects, kde získala celou řadu cenných zkušeností a měla možnost se podílet na některých projektech. 

"Účastnila jsem se od začátku veškerého procesu navrhování a schůzek jako každý člen týmu a skutečně měla pocit, že jsem součástí unikátního světa Zahy Hadid, se vším, co k němu patří," pochvaluje si tříměsíční zkušenost v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

Čtvrt roku v Londýně ji obohatilo všemi směry. Ať už to byla možnost okusit život v metropoli, jako je Londýn, poznání chodu kanceláře globálního měřítka, intenzivní tvůrčí proces ve velkých týmech, nebo seznámení se s množstvím zajímavých a velmi talentovaných architektů z celého světa. 

"Když to tak zpětně vidím, tak i právě medializace Kaplicky Internship mi přijde jako nesmírně zajímavá zkušenost. V rámci stáže jsem natočila video, které mi posloužilo jako určitá sebereflexe," dodává.

Spolupracovala konkrétně na třech projektech, ve třech různých měřítkách a různém stadiu vývoje. Spolunavrhovala revitalizaci tallinnského přístavu, rozlehlou přestupní stanici v Soulu, ale i barový stolek. Prošla rovněž všemi stadii projektu, od soutěží až k výrobě prototypů a výběru materiálů.

Pobyt v Londýně ale nebyl první ani poslední zahraniční zkušeností Petry Ross. Momentálně žije a pracuje v Antverpách. "Každá pracovní či studijní cesta je do určité míry vystoupením z komfortní zóny, což je podle mě důležité pro rozvoj osobnosti a nevztahuje se to jen na architekty. Poznat jinou kulturu se sice částečně podaří i během dovolené, ale řešením každodenních situací a případně naučením se místního jazyka se člověk dostane skutečně pod povrch," říká. 

V kreativním světě jde podle ní pak zejména o inspiraci a jiný přístup, který se cení. V Antverpách teď pracuje na dvou velmi rozdílných projektech, oba se týkají belgického pobřeží a jsou kombinací apartmánů a komerčních funkcí v přízemí. "Jeden projekt je organický a zasáhne svou formou i výškou významně do monotónní pobřežní zástavby a u toho druhého se zaměřuji na užití materiálu a detaily," přibližuje.

Belgii popisuje jako zemi, která nabízí velmi pohodlný život. "Bydlím v přístavu v blízkosti muzea MAS, do práce i za sportem dojdu za minutku pěšky a do historického centra dojedu za pět minut na kole. Je zde zvykem například chodit často do restaurace a tam strávit třeba celý večer, na což se dá celkem snadno zvyknout," vypráví.

Povědomí o architektuře, veřejném prostoru i umění je v západní Evropě podle ní na velmi vysoké úrovni. "Hlavně ze začátku jsem cítila rozdíl v tom, na jaké úrovni se se mnou baví nearchitekti o architektuře a jak jsou všímaví. Již školáci mají v osnovách, že si v rámci studia vytvoří model domu, jeho půdorysy a řezy," přibližuje Petra Ross.

Setkává se i s tím, že hodně klientů skutečně umí číst plány a věci si dokážou představit i bez vizualizace. Jako velmi pozitivní vyzdvihuje i vývoj ve vzdělávání neodborné veřejnosti v Česku. Jako příklad Petra Ross uvádí pražský CAMP - Centrum architektury a městského plánování, festival Den architektury nebo činnost Galerie Jaroslava Fragnera.

 

Právě se děje

před 28 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy