reklama
 
 

Dům na baterky a dešťová voda na splachování: Čech získal za projekt prestižní ocenění OSN

9. 6. 2017
Pavel Podruh je velkým fanouškem nápadů, které dokáží udržet současný životní standard a zároveň ho dosáhnou šetrněji než nyní. Projekt Český ostrovní dům, u jehož zrodu stál, se proto zabývá udržitelnou a soběstačnou architekturou. Vznikl jako studentská architektonická soutěž a během dvou let se rozvinul do mnohem širší platformy. První testovací prototyp domu, který bude energie nejenom šetřit, ale i vyrábět, by měl stát na konci roku 2018 poblíž Českého Krumlova. Projekt rovněž získal prestižní Ocenění za společenský přínos Centra OSN v Praze.

Projekt Český ostrovní dům vznikl zhruba před dvěma lety jako architektonická soutěž pro studenty a za tu dobu se rozvinul v platformu s mnoha aktivitami. Jak to vlastně celé začalo a co je vaším cílem?

Samotná základní myšlenka Českého ostrovního domu je vlastně docela jednoduchá. Existují stále lepší a šetrnější možnosti provozování budov. Čím dál méně dává smysl lpět jak racionálně, tak ekonomicky, na neobnovitelných zdrojích pro naše potřeby. Hlavním posláním Českého ostrovního domu je ukazovat a upozorňovat na existující dílčí řešení, která mají potenciál alespoň o krůček vylepšit aktuální stav lidské spotřeby. To není ekologie ani aktivismus, věřím, že je to prostě selský rozum. 

Jaká dílčí řízení tedy nabízíte?

Například v západních zemích domácnosti a rezidenční budovy spotřebovávají kolem čtyřiceti procent veškeré energie. Nedal by se skutečně vymyslet konečně způsob, jak nastavit celý systém tak, abychom mohli v klidu pozavírat uhelné elektrárny? Ať už to bude kombinace baterií a fotovoltaiky či další podobný evoluční krok, podle mého stačí vlastně poměrně málo. Vodu také příliš neřešíme a tak bych mohl pokračovat donekonečna. Jen přidám jednu ještě širší perspektivu, očekává se, že kolem roku 2050 nás bude na planetě 10 miliard. Je na nás, jak k tomu přistoupíme a jaký životní standard budeme exportovat do zbytku světa. Ten, založený na neobnovitelných zdrojích, to už ale být může jen těžko. 

Myslíte, že naše společnost vnímá tuto nutnost udržitelnosti?

Musíme být realističtí a uvědomit si, že se společnost ve své valné a silné většině nechce omezovat a uskromňovat. To není výtka, ale fakt, kterého jsem často sám obětí. Jsem ale fanouškem nápadů, které dokáží udržet náš, ruku na srdce, rozmazlený životní standard a zároveň ho dosáhnou šetrněji, než nyní. Ideálně tak, aby taková řešení byla co nejjednodušší a ještě k tomu ekonomicky výhodná. Až poté mají skutečný potenciál něco změnit ve velkém měřítku. Je nutné si také uvědomit, že neexistuje ideál a neexistuje perfektní čistá technologie bez negativních stránek. Vše je o zmiňovaných postupných krocích. 

Například? 

Jasně. Co například auta Tesla. Ve vší své nedokonalosti ve smyslu vlastní poměrně nešetrné produkce jsou alespoň o ten krok dál v rámci provozu a spalin. Myslím, že po světě se pomalu trhá taková lavina podobného smýšlení a ani pan Trump už s tím zřejmě nic neudělá. Ta lavina se trhá především proto, že si firmy začínají uvědomovat společenskou poptávku po čistších technologiích a v rámci nich dokáží budovat životaschopné obchodní modely. Jednoduše řečeno, přestává to být ztrátová záležitost pro pár nadšenců šetrného životního stylu, ale jasný společenský trend založený na realistických úvahách. Role Tesly je čistě akcelerační. Díky tomu, že z elektromobility učinila sexy téma, nastartovala celosvětovou poptávku a tu dříve nebo později budou nuceni vyplnit ti velcí hráči s velkými objemy prodaných aut, aby nezůstali pozadu. V ten moment tu máme celosvětově novou generaci o krok čistších aut. Takový proces se dá startovat téměř v jakémkoliv oboru, třeba v tom, jak stavíme a provozujeme naše budovy. I proto vznikl projekt český ostrovní dům.

Jak si vedeme v oblasti technologií ve srovnání se světem?

Řekl bych, že jsme špička. Na to, jak jsme malí, máme spoustu vynikajících odborníků v mnoha různých oborech. Řečeno s nadsázkou jsme národ vynálezců. Bohužel nám asi pořád trošku chybí sebevědomí a málo se svým talentem prezentujeme v zahraničí. Každý den ale vidím, jak se to zlepšuje, věřím, že budoucnost je realisticky optimistická.

Která ze zemí je v oblasti udržitelné architektury nejdále?

V případě Evropy se hodně mluví o Holandsku, Rakousku, Dánsku a severských zemích. V rámci dílčích technologií pak určitě Německo a v rámci energetiky Spojené státy, konkrétně Kalifornie. Po celém světě ale existuje a stále vzniká řada míst, kde se šetrnější architektuře věnují. 

V rámci aktivit projektu Český ostrovní dům chystáte dva ukázkové domy, jenž budou kompletně odpojené od inženýrských sítí. O kolik ty technologie investici do stavby domu prodraží?

Přesnější čísla budu mí až na konci roku 2018, kdy se nám snad podaří dokončit realizaci prototypů. Není to žádná legrace, jak technicky, odborně, tak finančně. Nejsme obrovská finanční skupina a tak dáváme vše dohromady s pomocí týmu partnerů a z mých vlastních úspor. Máme nula evropských či státních dotací. Odhady jsou ale zhruba takové, že cena domu se zhruba 100 metry čtverečními obytné plochy a střídmější volbou užitých materiálů se navýší o 15 procent. Může se to ale samozřejmě hodně lišit v souvislosti s individuálními požadavky. Každopádně to už zdaleka není nedostupná záležitost.

Jak se na projekt tvářili úředníci na příslušném stavebním úřadě?

Procházíme si poctivě všechny nutné procesy. V ČR je to v tomto ohledu trochu komplikované, ale tak to je a nemá cenu fňukat. Ve Vyšším Brodě, potažmo v Českém Krumlově, kam lokačně spadáme, prokázala státní správa otevřenost a porozumění. Nahlíží se na nás jako na standardní stavbu pro bydlení. V budoucnu se ale podle mého bude nejvíce narážet v energetice, kde jsou schování různí legislativní šotci na centrální úrovni. Ti by mohli nástup baterií a podobných metod trochu zdržovat.

Jak se liší Český ostrovní dům od domů pasivních?

Po pravdě to ani nechci definovat. Sám vidím, jak jsou ty definice vágní. To slovo ostrovní pro nás znamená, že se v podstatě snažíme přijít na to, jak ze stavby vytvořit entitu, která se dokáže starat sama o sebe. Je logické, že by v tom případě měla ztrácet co možná nejméně drahocenné energie.

Jakým způsobem bude zajištěn soběstačný energetický provoz Českého ostrovního domu?

To je jedno z nejklíčovějších témat, kolem kterého je teď mimochodem obrovský humbuk po celém světě. Energetické společnosti hledají způsoby, jak rozvinout a zachovat svůj byznys a zároveň se přizpůsobit novému společenskému kontextu, o kterém jsme mluvili před chvilkou. Decentralizace energetiky, baterie, energetická soběstačnost, sdílení energií nebo chytrá optimalizace sítě, to vše se teď překotně vyvíjí. Naším partnerem v této otázce je česká firma GWL Power, která je největším distributorem LiFePO4 baterií v Evropě. Spolu s dalším partnerskou společností TECO pro naše budovy vyvíjí speciální systém, tedy spíše takový organizmus, který bude celý provoz řídit. Je to docela věda.

To znamená, že dům bude na baterky?

Přesně tak. Kromě solárních panelů je logické mít i nějaký mezičlánek, kterým je v našem domě právě 20 kWh baterií. Systém je aktuálně nadimenzován tak, že domácnost bude v případě špatného počasí plnohodnotně fungovat až devět dní, bez nutnosti dalšího přísunu energie.

A jak často může k takovým situacím docházet?

Dle klimatických statistik to zřejmě zas tak často nebude. Pokud však ano, máme v záloze plynovou centrálu. Děláme vše pro to, abychom jí nemuseli pouštět vůbec a v podstatě byla jen takovou bezpečnostní pojistkou. Zároveň víme, že stavíme prototyp a dílčí chyby ve výpočtech jsou možné a naopak poučné. O tom náš projekt je, na našich chybách může poté někdo jiný vytvořit lepší verzi. Respektive přesně tak to chceme.

Kolem 3,6 miliardy lidí žije ve městech a tempo se zvyšuje. Umění stavby šetrných budov na malém prostoru, v tomto případě 5x4m dává velký smysl. Projekt 5x4 Hayes Lane Project je nám trošku podobný, také se snaží spojovat odborníky a hledat dílčí, čistší odpovědi. Takhle suprově to dopadlo 👍

Zveřejnil(a) Český ostrovní dům dne 09. Duben 2017

Jakým způsobem řešíte vodu?

Samozřejmě v tomto případě to nelze řešit jinak, než vrtem či napojením se na vodovodní řád. Toto nelze obejít u žádného domu. Snažíme se ale s experty z firmy Envi-Pur především přicházet na to, jak minimalizovat spotřebu pitné vody. Nemyslím si, že nutně potřebujeme splachovat pitnou vodou. Dále řešíme několikanásobnou cirkulaci vody v domácnosti a také maximální využití dešťovky. V tomto případě narážíme například na hygienické normy, které na sprchování dešťovou vodu zakazují, i přestože je přečištěná. To mi úplně smysl nedává a uvidíme, jak se k tomu postavíme.

Takže v budoucnu by ideálně měly všechny domy plně pokrývat svou spotřebu energie kombinací solárních panelů a baterií? 

Pozor, lidé si často myslí, že prostřednictvím projektu Český ostrovní dům chceme dosáhnout toho, aby se všichni odpojili od sítí a provozovali své domy energeticky nezávisle. Tak to vůbec není, bylo by to iracionální. "Ostrovnost" vnímám jako určitý extrém, do kterého jsme se v rámci projektu úmyslně dostali, aby pro nás ta lekce byla co nejintenzivnější. Když rozlouskneme tento oříšek, budeme umět mnohem lépe řešit energetiku v běžně napojených domech. Cílem je naučit se a optimalizovat systém naší spotřeby v co nejširším měřítku našich staveb. Ideálem tedy pro nás není odstřihávat se vzájemně od sebe, naopak kráčíme ve směru sdílené ekonomiky a zjišťování jejích možností.

autor: Petra Jansová | 9. 6. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama