Sakrální prostor nesnese nadsázku. Lidé ho vnímají daleko citlivěji, říká architekt

Průřez tvorbou architekta Jana Marka Štěpána
Areál Cafe Fara v Klentnici na jižní Moravě.
Smuteční síň Svinov.
Jedna z posledních realizací - kostel ve Svazovicích na Zlínsku.
Jedna z posledních realizací - kostel ve Svazovicích na Zlínsku.
Foto: archiv Ateliér Štěpán
Petra Jansová Petra Jansová
26. 5. 2017 10:33
Mezi jednu z posledních realizací brněnského architekta Jana Marka Štěpána patří například kostel v Sazovicích na Zlínsku. Mimo jiné je i autorem areálu Café Fara na jižní Moravě, který zaujal i mezinárodní porotu prvního ročníku České ceny za architekturu, nebo konceptu minimálního bydlení Freedomky. Projekty si vybírá podle svého vztahu k nim a ke všem, ať už jde o světskou, nebo sakrální stavbu, přistupuje stejně. "Nicméně napadá mě teď jeden rozdíl, a to že sakrální prostor nesnese nadsázku nebo fórkovitost, je vnímán daleko citlivěji," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jednou z vašich posledních realizací je i kostel v Sazovicích na Zlínsku. Jak byste popsal spolupráci s tamními obyvateli?

Podle reakcí jej přijali srdečně, pozitivně až velmi pozitivně. Progresivností myšlení sazovických jsem byl dost překvapen. Budí samozřejmě i záporné emoce, ale většinou dost daleko od Sazovic v jistých velmi konzervativních kruzích. To ale považuji za správné. Stavbu investoval Spolek pro výstavbu kostela sv. Václava v Sazovicích ze sbírek a darů, většinou se podíleli místní podnikatelé-patrioti. Spolupráce byla tvůrčí a i při finančních jednáních s úsměvem. 

Jak se spolupracuje s církví jakožto investorem?

Třeba výstavba kostela svatého Václava v Sazovicích byla mou srdeční záležitostí a spolupráce s místními farníky byla příkladná. Pokud řeknete církev jako investor není úplně správný pojem, spolupracuji vždy s konkrétním právním subjektem, povětšinou s farností nebo s biskupstvím. A na nich, na vzájemné názorové rezonanci záleží náš vztah a chuť spolupracovat. Pokud se tedy názorově shodneme, pak spolupracujeme. Mé zkušenosti jsou v naprosté většině pozitivní. 

Máte za sebou i řadu rekonstrukcí. Co je těžší? Postavit nový chrám, nebo rekonstruovat ten starý?

To je složitá otázka, postavit nový chrám je těžké, protože je to hodně svobodné. A jako tvůrce si musíte na tuto svobodu zvyknout, vybudovat si jakýsi vnitřní řád, který zabraňuje formální bezbřehosti. To narážím právě třeba na zmiňované kostely z devadesátých let nebo většinu polských, o kterých byla nedávno výstava. Ty jsou formálně tak vypjaté, že odvádí pozornost od věcí, ke kterým ji mají naopak přivádět. 

Rekonstruovat starý kostel je těžké většinou kvůli jeho památkové ochraně a to je asi jiné a velké téma. Záleží, kde se nalezne hranice mezi touto historickou hmotou a novým architektonickým vstupem. Třeba v litomyšlském chrámu Nalezení svatého kříže se našla zdařile, nyní ji nacházíme třeba v katedrále v Ostravě, kde má vzniknout biskupská hrobka.

Jak by měl podle vás takový kostel, do něhož rád zavítá i nevěřící, ideálně vypadat? 

Měl by být sdělný, měl by na něj působit, měl by jej pochopit, ať už vědomě, či podvědomě. Vlastně spíš podprahově. Zkoumám hmotu a její působení na člověka a v Sazovicích jsem zkoušel právě to.

Tento sakrální prostor umožňuje vstupujícímu ztišení a prostředí pro hledání. Může tam být vlastně je on a On, chce-li. Ten prostor je velmi osobní, ale to je lépe zakusit. Věřím, že existuje něco nebo spíše Někdo za hranicí hmatatelné skutečnosti, a v sazovickém kostele jsem se to pokusil zachytit právě hmotou a jí vymezeným prostorem.  

V posledních letech vzniklo v Česku několik nových kostelů. Považujete je za architektonicky povedené?

Více kostelů vzniklo spíše v devadesátých letech než nyní. Teď jich rozhodně moc nevzniká. No a pokud se bavíme o těch nových, ty, kterých si architektonicky cením, mohu spočítat na prstech jedné ruky. Asi nejpovedenější je ten v Nových Dvorech od Pawsona a Soukupa, je minimalistický a přitom delikátní.

Proč jste se začal věnovat právě sakrální architektuře?

Dejme tomu, že kostely, konkrétně římskokatolické kostely, zabírají polovinu mé tvorby, někdy jsem osloven i jinými křesťanskými denominacemi a vítám to. Druhou částí mé tvorby jsou obytné stavby a stavby v historickém prostředí. No a sakrální architektuře jsem se začal věnovat asi díky svému světonázoru, tedy proto, že věřím v Boha, a proto, že architektura mě baví. A jakousi spojnicí je právě navrhování sakrálních prostorů, které mě baví.

Architekturu jste studoval ještě před rokem 1989. Už tehdy jste měl možnost se sakrální architektuře věnovat hlouběji?

Před rokem 1989 jen v myšlenkách a skicách. Hned po sametovém roce jsem ale dělal diplomový projekt Duchovní centrum v Brně na Lesné pod vedením docenta Drápala. Zajímavostí je, že až nyní se tam kostel podle mého návrhu začíná stavět. 

Za sebou máte i realizaci rodinných domů nebo administrativních budov. Přistupujete k těmto projektům stejně jako k sakrálním stavbám?

Asi ano. Je to otázka etiky profesního přístupu. Projekty si vybírám spíše podle svého vztahu k nim, někdy jsou velké, někdy menší, někdy sakrální, jindy naprosto světské. Osciluji někde mezi konceptem minimálního bydlení Freedomky až k bytovému komplexu a katedrále. Nicméně napadá mě teď jeden rozdíl, a to že sakrální prostor nesnese nadsázku nebo fórkovitost, je vnímán daleko citlivěji.  

Gehry mi píše milostné dopisy, že jsem byl úžasný spolupracovník. Beze mě by Tančící dům nebyl, říká architekt Milunič. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 20 minutami

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy