Architektka: Obchodní centra jsou kašírkou veřejného prostoru. Kradou lidi z města a nic mu nevrací

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 4. 1. 2018 21:00
Kniha Města zdí české architektky a urbanistky Anny Beaty Hablové nastiňuje téma obchodních center. Zabývá se jejich architektonickým vývojem nebo tím, jakou roli hrají v současné struktuře města. A právě to autorka knihy kritizuje. Obchodní centra jsou podle ní především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter. "Jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Centrum Selfridges od architektonické kanceláře Future Systems.
Centrum Selfridges od architektonické kanceláře Future Systems. | Foto: Profimedia.cz

Už samotný název knihy (Města zdí s podtitulem Život a smrt obchodních center) naznačuje, že obchodní centra vnímáte jako negativní jev. Co konkrétně jim vyčítáte?

Obchodní centra jsou pro mě především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter, protože ho nepotřebují. Nepotřebují ani okna, protože mají klimatizaci, mají jenom jediný vchod, kam naženou všechny lidi, a tam si je podusí, jak potřebují. Developeři obchodních center investují především do interiéru, exteriér už ale příliš neřeší. Obchodní centra jsou tedy kvůli nevyužitému parteru urbanisticky vytržena z města.

Kdy a kde bylo vlastně postaveno první obchodní centrum?

První obchodní centra vznikala v 50. letech ve Spojených státech. Stojí za nimi rakouský architekt Victor Gruen, který do Spojených států emigroval. Nutno podotknout, že od samého počátku to myslel dobře. Obchody byly v podstatě jen zástěrkou, aby jeho projekt developeři přijali. Do obchodního centra chtěl umístit veškeré služby, včetně lékařských ordinací nebo školek. V podstatě měla fungovat jako komunitní střediska na amerických předměstích, která byla nekončícími shluky domů bez jakéhokoliv centra. Ženy v domácnosti tam musely běhat z jednoho konce na druhý, aby si něco zařídily. Ještě za jeho života si ale developeři tento urbanistický koncept přetvořili podle svých potřeb, což on velmi těžce nesl.

A kdy a kde bylo postaveno první obchodní centrum v Česku?

Úplně první vzniklo na Černém Mostě v Praze 30. listopadu 1997. Přesně si pamatuji na ten zážitek, kdy jsem se k němu snažila dostat skrze bahno. Vnímala jsem vlastně jenom tu aroganci, že investor myslel jenom na ty, kteří mají auto. Postupně se samozřejmě okolí změnilo, roku 2013 se celé přestavělo a zvětšilo, parkoviště na terénu se přesunulo do pater a vytvořil se i jakýsi předprostor s fontánou. Přesto ale cítím, že vnitřní oválná pasáž má hlavní vchod nasměrovaný do parkoviště, nikoliv do veřejného prostoru.

Jinak jde o povedené obchodní centrum?

Strategicky ano. Problémem tohoto obchodního centra je to, že vyhovuje paradigmatu funkcionalistického plánování města, které od sebe odděluje jednotlivé funkce, což je překonané. Nejlepší je, když máte funkce namíchané, nemáte tedy daleko do práce, do parku, školy a tak dále. V tomhle ohledu je pak Černý Most vystavěn úplně špatně. Do určité míry je to způsobeno i tím, že tehdy nebyl pro okrajové části Prahy vytvořen územní plán a každý si zde mohl postavit cokoliv.

Ve Spojených státech bojují se stovkami prázdných a nefunkčních obchodních center, pro která se teď snaží najít nové využití. I přesto má nedaleko Prahy letos vzniknout největší obchodní zóna v Česku za posledních deset let. Nezakládáme si tak do budoucna na podobné problémy?

Zřejmě ano. Investoři by měli pracovat s celou řadou regulací, které běžně fungují v zahraničí. Například by měli prokázat, že nové obchodní centrum nenaruší stabilitu dosavadní obchodní sítě v dané lokalitě. To se běžně vyžaduje například ve Švýcarsku. V Německu se běžně reguluje i měřítko. Čím menší obchodní centrum, tím lépe. V Londýně se zase považuje za nejlepší umístit ho co nejblíže středu města.

V Česku tedy taková pravidla neexistují?

Neexistují. Já jsem v rámci svého výzkumu definovala šest principů, podle kterých by se obchodní centra měla stavět, aby byla městotvorná. 

A to?

Za prvé by měla vnitřní pasáž navazovat na venkovní uliční síť a neuzavírat se do sebe. Obchodní centrum by nemělo být koncovým bodem vašich pochůzek, ale místem, které pro vás bude pohodlně dostupné například po cestě domů. Druhým je, že developeři by měli při jeho stavbě investovat do veřejného prostoru v okolí. Obchodní centra se totiž sice tváří jako veřejný prostor, ale rozhodně jím nejsou. Existují neskutečně dlouhé seznamy činností, které v nich nesmíte dělat. Ať už třeba zpívat, kreslit, přijít tam se psem, rozdávat letáky, nebo si sednout na zem.

Obchodní centra jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě.

Jako třetí princip jsem definovala zmiňované měřítko, které bych mohla popsat na Foru Nová Karolina v Ostravě, které vychází z konceptu jednoho z nejvýznačnějších architektů Rema Koolhaase. Ten ale podle mého Ostravu vůbec nenavštívil. Pak by totiž nemohl navrhnout něco tak obrovského do centra Ostravy, které obchodní centrum neuneslo. Čtvrtým principem je multifunkčnost.

Tím myslíte například multikina v obchodních centrech?

To samozřejmě nestačí a spíš to ukazuje na to, že obchodní centra mohou mít problémy a snaží se svoji funkci posunout na obchodně-zábavní, což je podle mého stále málo. Ideálně by mělo obchodní centrum kombinovat funkci obchodní, administrativní, rezidenční a rekreační. A takové případy i existují. Jako například L’illa Diagonal v Barceloně. To kromě toho, že je v přízemí prošpikované pasážemi a průchody, má funkční parter a měřítkem je přizpůsobeno městu. Nejde o jeden objekt, ale o městskou strukturu s neformálně řešeným parkem uprostřed. Zkrátka na tomto příkladu je vidět, že postavit městotvorné obchodní centrum lze, ale musí se chtít a někdo z městské části na to také musí tlačit.

Kromě měřítka nebo multifunkčnosti, jakými dalšími principy by se měli investoři při stavbě obchodního centra řídit? 

Neměli by rovněž zapomínat na parter. Je hrozná škoda, že obchodní centra mají zpravidla restaurace a jiná místa, kde je možné posedět, soustředěna do nejvyšších pater. Pokud ale chceme mít živé město, které spočívá v živém veřejném prostoru, je důležité vytvořit propustný přechod mezi soukromým a veřejným. Nevytvářet hranice, ale rozhraní, na němž se obchody otevírají do ulice.

Stojí v Česku obchodní centrum, které by se dalo považovat za povedené?

Za mě je to rozhodně Nový Smíchov v Praze, za kterým stojí Martin Rajniš spolu s Prouzou, Zimou a Fialou. Jejich ateliér se ale po dokončení centra rozpadl, respektive Martin Rajniš odjel na cestu kolem světa, od té doby staví hlavně dřevěné věže a k obchodním centrům se nezná. Podle něj by je totiž neměli stavět architekti, s čímž naprosto nesouhlasím. Kdyby on Nový Smíchov nepostavil, tak v Česku nemáme žádný pozitivní příklad.

V čem konkrétně jde o pozitivní příklad?

Tak za prvé, obrovskou hmotu skryli za řadu stávajících domů, takže se jim podařilo ponechat živý parter a pasáže propojili s uliční sítí včetně parku Sacre Coeur. Navíc je centrum součástí lokality, kde najdete nepřeberné množství jiných funkcí. Bohužel už ale architektům nezadali interiér, a proto dopadl tak, jak dopadl.

A naopak, které české obchodní centrum je to nejméně povedené?

Já nejvíc kritizuji příměstská obchodní centra. Podle mého názoru má být centrum v centru, v odpovídajícím měřítku. Ta umístěná na okraji pak město oslabují. Například pražské Letňany jsou v mnoha ohledech podivné. Obchodní centrum je tam umístěné mezi sídlištěm a dálnicí. Investoři, aby se zavděčili městské části a zřejmě aby splnili podmínku, vytvořili mezi sídlištěm a centrem park se sítí cest. Nicméně ta nejpřímější z pěšin končí ve zdi. Park je sice pěkný a udržovaný, ale skoro stále prázdný. Vchod pro pěší je zde z jihu a tvář centra míří na parkoviště. Obchodní centrum v Letňanech sice zabezpečí celý region, ale jeho problém tkví v tom, že se nezačlenilo do struktury lokality.

Zmínila jste Martina Rajniše a jeho názor, že architekti by obchodní centra stavět neměli. Je to postoj, který sdílí většina architektonické obce? A souhlasíte s ním?

Bavit se s architekty o obchodních centrech je stejné jako bavit se s mými rodiči o sexu. Toto téma bylo, obzvlášť pak v době, kdy jsem ho začala zkoumat já, pro architekty doslova tabu. Je tak trochu škoda, že architekti žijí v bublině, v níž se chtějí zabývat pouze ideály a tvořit projekty, jako jsou knihovny, kostely nebo muzea.

A ve stejném duchu jsou pak na architektonických školách vychováni i studenti, kteří pak po jejich dokončení velmi tvrdě narazí na realitu. V ní bojují s požadavky investorů a klientů a zjišťují, že ty ideály nikdo nechce. Dle mého je to samozřejmě škoda. Architekti by se obchodními centry měli zabývat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 52 minutami

Seriál běžců v Ruce vyhráli Klaebo a Johaugová, Razýmová byla 22.

Třídílné zahájení Světového poháru v běhu na lyžích ve finské Ruce vyhráli norští favorité Therese Johaugová a Johannes Hösflot Klaebo. Nejlepší z českých reprezentantek Kateřina Razýmová se v dnešní závěrečné stíhačce na 10 km volně posunula na celkové 22. místo, Michal Novák v patnáctikilometrovém závodu klesl na 38. pozici.

Celková vítězka seriálu z minulé sezony Johaugová startovala po sobotním triumfu na klasické desítce jako první a podle očekávání svůj náskok ještě zvýšila. Druhá dojela s odstupem 47 sekund ve skupině pronásledovatelek Ruska Taťjana Sorinová, jež dosáhla na stupně vítězů poprvé v kariéře. Třetí místo obsadila Švédka Ebba Anderssonová.

Razýmová vyjela na trať s číslem 30 a v průběhu závodu se propracovala až na konečnou 22. pozici ve spurtu v chumlu závodnic. Deset kilometrů zvládla ve čtrnáctém nejlepším čase. Třicátý čas zaběhla ve stíhačce Kateřina Janatová, jež díky tomu získala první bod v sezoně. Celkově byla klasifikována v páté a Petra Nováková s Petrou Hynčicovou v šesté desítce.

"Spravila jsem si náladu po sobotě," připomněla Razýmová svou 27. pozici z klasické desítky. "I když je bruslení moje slabší disciplína a startovala jsem až ze 30. místa, tak se mi dařilo postupně sjíždět soupeřky. Celý závod jsem si sice odtáhla sama, ale když člověk sjíždí, tak je to pro něho povzbuzení a dodává mu to síly. Takže 14. nejrychlejší čas považuji s ohledem na to, že jsem nejela ve skupině, za dobrý výkon. Cítila jsem, že mám hodně sil," uvedla Razýmová v tiskové zprávě svazu.

V mužské stíhačce se na rozdíl od závodu žen rozhodovalo až v závěru. Vítěz sobotní klasické patnáctky Klaebo sice startoval s půlminutovým náskokem před Rusem Alexandrem Bolšunovem a krajanem Emilem Iversenem, ale zvolil rozvážnější tempo a v polovině závodu už jela tříčlenná skupina pohromadě. Sázka na závěr Klaebovi vyšla ideálně - ve stoupání těsně před cílem podle očekávání nastoupil a soupeře setřásl. Druhý dojel vítěz SP z minulé sezony Bolšunov, třetí byl Iversen.

Klaebo díky 39. vítězství v kariéře předstihl v historickém pořadí běžců Pettera Northuga a stíhá další norskou legendu Björna Dählieho, jenž má na kontě 46 výher.

Nejlepší z Čechů Novák startoval stejně jako Razýmová s třicítkou. Na trati spolupracoval se slavným Švýcarem Dariem Colognou a ještě na 10. kilometru bodované místo držel. Pak mu ale došly síly, navíc měl pád způsobený vypnutou lyží, a klesl na 38. pozici. Adam Fellner obsadil 64. místo.

"S Colognou jsme začali docela rychle. Ve stíhačce není na co čekat, takže jsme od začátku riskovali a jeli podlahu. Cologna pak ale odpadl a já zůstal sám. Před sebou jsem přitom měl jednu skupinu, ale nepodařilo se mi ji dostihnout. Ten risk nevyšel a došly mi síly. V pátém okruhu mi navíc někdo ze soupeřů vypnul vázání, spadl jsem a musel se pro lyži vracet, takže jsem ztratil hodně času. V tu chvíli jsem si říkal, jestli má vůbec smysl pokračovat, ale to samozřejmě mělo. I když to nebyl šťastný den, tak jsem to dobojoval," řekl Novák, jenž měl ve stíhačce 43. čas.

Po zrušení závodů v Lillehammeru kvůli pandemii koronaviru plánovaných na příští víkend pokračuje SP běžců na lyžích za dva týdny v Davosu.

SP v běhu na lyžích v Ruce (Finsko):

Muži - stíhací závod 15 km volně: 1. Klaebo (Nor.) 35:09,8, 2. Bolšunov (Rus.) -0,7, 3. Iversen -3,0, 4. Holund (oba Nor.) -19,5, 5. Niskanen (Fin.) -27,3, 6. Musgrave (Brit.) -27,7, 7. Červotkin -32,9, 8. Bělov -33,4, 9. Melničenko (všichni Rus.) -35,9, 10. Hakola (Fin.) -37,1, …38. Novák -2:41,7, 64. Fellner (oba ČR) -5:33,9.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 33 závodů): 1. Klaebo 296, 2. Bolšunov 257, 3. Iversen 219, 4. Holund 176, 5. Musgrave 148, 6. Niskanen 147, …42. Šeller (ČR) 9, 49. Novák 2.

Ženy - stíhací závod 10 km volně: 1. Johaugová (Nor.) 25:06,2, 2. Sorinová (Rus.) -47,0, 3. Anderssonová -48,6, 4. Karlssonová (obě Švéd.) -50,8, 5. Brennanová (USA) -52,5, 6. Fossesholmová (Nor.) -54,8, 7. Svahnová -1:06,9, 8. Dahlqvistová (obě Švéd.) -1:08,8, 9. Niskanenová (Fin.) -1:14,5, 10. Něprjajevová (Rus.) -1:15,6, …22. Razýmová -2:27,0, 48. Janatová -4:21,6, 56. Nováková -5:49,6, 59. Hynčicová (všechny ČR) -6:25,4.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 33 závodů): 1. Johaugová 301, 2. Sorinová 252, 3. Anderssonová 203, 4. Karlssonová 188, 5. Brennanová 177, 6. Svahnová 166, …25. Razýmová 40, 46. Janatová 1.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hronek bude hrát v Hradci Králové do konce roku

Detroitský obránce Filip Hronek bude pokračovat v extraligovém Hradci Králové, kterému vypomáhá od začátku hokejové sezony. Třiadvacetiletý český reprezentant se dohodl s Mountfieldem na prodloužení smlouvy do konce kalendářního roku. Klub to uvedl na svém twitterovém účtu.

NHL předběžně plánovala při pandemii koronaviru odložený start nového ročníku na 1. ledna, ale termín je stále nejistý. Hronek v této sezoně nasbíral ve 14 zápasech 14 bodů za pět branek a devět asistencí, díky čemuž je nejproduktivnějším obráncem extraligy. Původně byl domluven na spolupráci s mateřským klubem do konce listopadu.

Detroit draftoval Hronka v roce 2016 ve druhém kole na 53. pozici. Následně odešel talentovaný bek už s 41 extraligovými starty a čtyřmi body za čtyři asistence z Hradce Králové do Saginawu do OHL. Následně nastupoval na farmě v týmu Grand Rapids v AHL, s který v roce 2017 získal Calder Cup.

Do sestavy Detroitu se Hronek prosadil od sezony 2018/19 a v NHL má na kontě 111 zápasů a 54 bodů za 14 branek a 40 asistencí. Českou republiku reprezentoval na posledních dvou světových šampionátech. Loni v Bratislavě byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje a dostal se i do All Star týmu.

V této sezoně nechyběl před třemi týdny ani na turnaji Karjala, kde si ve třech zápasech připsal gól a asistenci a v posledním utkání s Ruskem vedl tým jako kapitán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy