Evropský unikát: hotel v Liberci nabízí tři desítky designových pokojů od význačných architektů

Pytloun Grand Hotel Imperial
Hotel Imperial v Liberci byl postaven ve 20. letech minulého století jako konstruktivistická stavba s prvky art deco podle návrhu Pavla Zeha.
Renovace hotelu v 80. letech do původních interiérů velmi významně zasáhla a prvorepublikovou atmosféru vyhlášeného místa znehodnotila.
Od roku 2009 byl hotel uzavřen a rychle chátral.
V roce 2015 po kompletní rekonstrukci, která se snažila zachovat co nejvíce z původních a dochovaných detailů (například točité schodiště včetně dřevěné podesty) bylo otevřeno 67 nových pokojů.
Foto: Pytloun Grand Hotel Imperial
Petra Jansová Petra Jansová
22. 9. 2016 13:55
Grand Hotel Imperial v Liberci získal po rekonstrukci novou podobu. Kromě renovované hotelové restaurace je zde i 36 originálních designových pokojů, na nichž se podíleli významní čeští architekti a designéři jako Bořek Šípek, David Vávra, Michal Kunc, Petr Stolín, Vít Janečka či Ivo Prokel. Jeden z pokojů se třeba jmenuje 50 Shades of Grey.

Historie Pytloun Grand Hotelu Imperial v Liberci sahá až do 20. let minulého století. Do atmosféry prvorepublikové stavby neblaze zasáhla necitlivá rekonstrukce v 80. letech, která znehodnotila většinu původních interiérů. Od roku 2009 byl hotel zavřen a chátral.

V roce 2015 se do jeho rekonstrukce pustil nový majitel, který chtěl především navázat na prvorepublikovou tradici. Na podzim roku 2015 bylo otevřeno prvních 67 standardních pokojů Superior a novou podobu dostala i známá restaurace Zlatý kohout. Design interiérů je dílem renomovaného studia Vrtiška ◦ Žák. 

Na jaře 2016 byla následně otevřena a představena první řada 19 designových pokojů a v červnu pak druhá (celkem je jich nyní 36). Každý z nich vytvořil jeden z renomovaný architektů, například Bořek Šípek, David Vávra, Michal Kunc, Petr Stolín, Vít Janečka, Ivo Prokel nebo studio Chybik+Kristof Architects,

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Místopředsedkyně Senátu Horská navrhuje 24. červen jako den památky vyhlazených obcí

Mezi významné dny v českém kalendáři by se měl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

Podle Horské zůstává ve stínu lidických událostí nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války. Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

USA neprosadily v Radě bezpečnosti OSN prodloužení zbrojního embarga vůči Íránu

Spojeným státům se nepodařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit prodloužení zbrojního embarga proti Íránu. Z 15 členů se pro prodloužení kromě USA vyslovila ještě Dominikánská republika. Proti byly Rusko a Čína a zbývající země, včetně Francie, Británie a Německa, se zdržely, napsala agentura Reuters. Embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet v říjnu.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga.

Zdroj: ČTK
Další zprávy