Autor Libeňského mostu, paláce Adria a dalších slavných staveb Pavel Janák by oslavil 135 let

Krematorium v Pardubicích
Janákova tvorba prošla v průběhu let výraznou proměnou. Zpočátku se nechal inspirovat secesí a kubismem. Na počátku 20. let minulého století nicméně našel zalíbení v takzvaném národním dekorativním stylu, což se projevilo na podobě pražského paláce Adria (1922 až 1925).
Ve stylu kubismu přestavěl Pavel Janák i pozdně barokní hotel na náměstí v Pelhřimově. Objekt (Fárův dům) patřil lékaři Fárovi, mimo jiné aktivnímu členovi Klubu Za starou Prahu.
Zdaleka nejvíce ale Janáka proslavily jeho funkcionalistické stavby z druhé poloviny 20. let a následující dekády, jako například Bartoňova vila (1928) v Náchodě.
Na místě hotelu Juliš (realizace 1927 až 1933) na Václavském náměstí v Praze stával pozdně barokní komplex, který byl nejprve kubisticky přestavěn. V roce 1928 získal Karel Juliš povolení ho zbourat. Na jeho místě vznikla železobetonová konstrukce s průčelím s pásy skla a bílého opaxitu.
Foto: Profimedia.cz
ČTK ČTK, pej
13. 3. 2017 14:32
Architekt Pavel Janák, který se narodil před 135 lety, 12. března 1882 v Praze, patří k nejvýraznějším představitelům české meziválečné architektury. K jeho nejznámějším dílům patří například výrazné krematorium v Pardubicích, známé z filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol, funkcionalistický hotel Juliš na pražském Václavském náměstí či Libeňský most v Praze.

Janákova tvorba prošla v průběhu let výraznou proměnou. Coby čerstvý absolvent pražské techniky a vídeňské akademie se Janák zpočátku nechal inspirovat secesí a kubismem.

Na počátku 20. let minulého století nicméně našel zalíbení v takzvaném národním dekorativním stylu, což se projevilo na podobě pražského paláce Adria, při jehož projektování Janák spolupracoval s Josefem Zaschem.

Zdaleka nejvíce ale Janáka proslavily jeho funkcionalistické stavby z druhé poloviny 20. let a následující dekády. Kromě hotelu Juliš či modlitebny Československé církve husitské na Vinohradech do tohoto období spadají i návrhy rodinných domů na pražské Ořechovce.

Janák se nezajímal pouze o projektování jednotlivých staveb. Významnou část jeho tvorby tvoří i urbanistické návrhy, mezi nimiž vyniká projekt osady Baba na severním okraji Prahy.

Kromě toho se věnoval i rekonstrukcím památek. Mimo jiné se podílel na přestavbách Míčovny na Pražském hradě, nedalekého Černínského paláce nebo zámku v Novém Městě nad Metují.

Janák zemřel 1. srpna 1956 v Praze.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Koronavirus zmařil plány na koupi budovy v Bruselu pro předsednictví, Česko si ji nejspíš pronajme

Ministerstvo zahraničí ustoupilo od záměru koupit novou budovu pro stálé zastoupení Česka v Bruselu, píše Deník N. Pořídit ji chtělo v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v Evropské unii. Koronavirová krize zpozdila jednání, nebylo reálné, aby nová nemovitost byla připravena k užívání pro české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, řekl deníku mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo zahraničí nyní podle své mluvčí Zuzany Štíchové uvažuje pro předsednictví o pronájmu prostor.

Zdroj: ČTK
Další zprávy