Foto: Magistrála není výmyslem komunistů. Rozvíjela ji už první republika i nacisti

Foto: Magistrála není výmyslem komunistů. Rozvíjela ji už první republika i nacisti
Příběh severojižní magistrály se začal psát mnohem dříve než v 60. a 70. letech 20. století. Severojižní městská třída se začala plánovat už za první republiky.
Nekoncepčnost magistrály byla do určité míry ovlivněna už na konci 19. století. Pozemky na místě hradeb totiž odkoupily dva subjekty. Jedním z nich byla Praha, která na nich od Florence po I. P. Pavlova plánovala umístit parky a v nich veřejné budovy, včetně nádraží. Druhou část od I. P. Pavlova až po Karlov získaly Vinohrady s tím, že je rozparcelují.
"Tento příběh je v podstatě důkazem toho, že Praha se vyvíjela nekoncepčně vždycky a že do parkového okruhu umístila veřejné stavby, pro které již nezbylo místo," dodává Petr Kučera.
Na místě barokních bastionů bylo postaveno Těšnovské nádraží. Levé křídlo nádražní budovy považované za jednu z nejhezčích ve své době muselo ustoupit v roce 1974 právě stavbě magistrály. Zbytek nádraží byl přes nesporné architektonické kvality odstřelen v roce 1985.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Jakub Plíhal Petra Jansová, Jakub Plíhal
6. 6. 2017 9:14
Severojižní magistrála se začala budovat v 60. letech. Koncepci, která měla urychlit průjezd Prahou, ale řešili už urbanisté mnohem dřív a její současná nekoncepčnost do určité míry souvisí už s koncem 19. století. Tehdy se začaly bourat městské hradby, na jejichž místě magistrála vznikla. Revitalizaci, která by měla přinést zlepšení životních podmínek v jejím bezprostředním okolí, řeší pro magistrát dánská kancelář Gehl Architect ve spolupráci s urbanisty z Institutu plánování a rozvoje. Historický kontext v rámci komentované procházky představil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.
 

Právě se děje

Další zprávy