Tohle je česká vesnice budoucnosti. Solární panely místo střechy a žádné uhlí

Podívejte se na oceněné práce.
V návrhu se snažila minimalizovat nejenom spotřebu elektrické energie, ale také pitné vody. Domy, které navrhla, zpětně využívají dešťovou vodu.
Na sedmi tisících metrech čtverečních navrhla kromě rodinných nebo bytových domů také objekty, které budou sloužit všem obyvatelům společně.
Střechu přístřešků na auta tvoří fotovoltaické panely.
Druhé místo získala Michaela Doležalová. Na pozemek ve Frymburku navrhla pět energeticky soběstačných domů s kapacitou pro 60 lidí.
Foto: Český ostrovní dům/Zuzana Kopiláková
pej pej
28. 11. 2018 11:00
Energetická nenáročnost, šetrnost a soběstačnost. To jsou hlavní hesla soutěže Český ostrovní dům. Letos v jejím rámci studenti navrhovali celou soběstačnou vesnici. Odborná porota kromě použití inovativních technologií, jako jsou vodíkové nádrže, solární panely nebo čistička dešťové vody, hodnotila i architektonickou kvalitu jednotlivých projektů. Prohlédněte si v galerii ty nejlepší.

"Pořád slyšíme o chytrých městech nebo o špinavé energii z uhlí, závislosti na plynu z Ruska, jaderných nedostavbách. Věřím, že dílčí lokální nezávislost, nejen energetická, bude to slovo smart nakonec definovat," říká zakladatel platformy Český ostrovní dům Pavel Podruh.

Ve stejnojmenné soutěži, která se letos vyhlašovala 26. listopadu, studenti připravovali koncepty šetrných čtvrtí. Jejich úkolem bylo na pozemku o sedmi tisících metrech čtverečních na břehu Lipna ve Frymburku navrhnout pět bytových jednotek.

Projekt Český ostrovní dům vznikl v roce 2016 jako malá studentská architektonická soutěž a získal ocenění Evropské komise (EU Sustainable Energy Award) či OSN za společenský přínos. Propojujícím tématem všech ročníků soutěže je některá z forem energetické soběstačnosti. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Cena plynu pro evropský trh sestoupila na nejnižší úroveň od července

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes klesla na nejnižší úroveň od července, přispěly k tomu vysoké námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a růst dodávek prostřednictvím potrubí z Norska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazovala pokles o téměř sedm procent na 173 eur (zhruba 4.300 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Během dne cena sestoupila až pod 170 eur za MWh. Stále však zůstává několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Analytici ze společnosti Refinitiv podle agentury Reuters uvedli, že předpokládaná vlna chladného počasí v severozápadní Evropě příští týden zvýší spotřebu energie na vytápění. Dodali však, že tlaky na růst cen zmírňují rostoucí produkce plynu v Norsku a vysoké tempo dodávek LNG.

Agentura DPA poukázala rovněž na příznivý vývoj zásob plynu v evropských zemích. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii o víkendu plné z více než 87 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků přes 91 procent a v České republice přes 85 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy