Ve svém prohlášení pro ČTK jste uvedla, že "neprohlášením hotelu Thermal za kulturní památku upřednostnil ministr kultury své politické zájmy před kulturními hodnotami, které má chránit". Můžete upřesnit, na jaké politické zájmy narážíte?
Hotel Thermal je řízen akciovou společností, která je stoprocentně vlastněná ministerstvem financí a v jejím představenstvu sedí Adam Vojtěch, blízký Andreji Babišovi. Představenstvo dlouhodobě bojuje proti tomu, aby se z Thermalu stala památka.
Řízení o prohlášení Thermalu za památku se táhne poměrně dlouho. Můžete přiblížit jednotlivé etapy?
Odborná komise ministerstva kultury, která je složena z historiků architektury, zhodnotila návrh a budovu navrhla na schválení jako památku. Od té doby se k Thermalu muselo přistupovat jako k památce. Doporučení své vlastní odborné komise by měl ministr kultury vzít na vědomí, v procesu prohlašování má ale poslední slovo a ve výsledku jde o jeho osobní rozhodnutí.
Dlouho se nic nedělo a představenstvo hotelu pak poměrně nestandardně nechalo památkové řízení na tři měsíce přerušit, protože, slovy Adama Vojtěcha, nechtěli, aby Thermal byl prohlášen za kulturní památku a nechali si vypracovat vlastní posudek. (Marie Kordovská zde cituje z rozhovoru Adama Vojtěcha pro iRozhlas.cz, pozn. red.)
Najali si karlovarského architekta Alexandera Mikoláše a ten jim ten "anti-posudek" sepsal. Ministerstvo kultury posudek přijalo. Pár dní po obnovení řízení Daniel Herman Thermal neprohlásil památkou s vysvětlením, že Thermal je zkopírovaný Niemeyer (Oscar Niemeyer je brazilský architekt, pozn. red.) a že vlastně vůbec nejde o kvalitní stavbu.
Vyjádření tiskové mluvčí Ministerstva kultury
Správní řízení o prohlášení objektu či věci za kulturní památku je často velmi dlouhý proces, který závisí na vypracování a dodání potřebných posudků, analýz, expertiz třetími stranami, na místních šetřeních apod. Naši odborníci nerozhodují od stolu; rozhodují na základě množství odborných podkladů, na základě vlastních šetření na místě, s maximální mírou profesionality, erudice a zodpovědnosti. Účastník řízení má právo podat rozklad proti rozhodnutí Ministerstva kultury.
Ochrana poválečné architektury je momentálně aktuálním tématem. Některé domy z této doby už neexistují, jiným demolice stále ještě hrozí. Podle historika Rostislava Šváchy systém ochrany památek selhává na jednotlivých lidech, nikoliv na zákonu. Vnímáte to podobně?
Na situaci kolem Thermalu je skandálních několik věcí, a to účelově zpracovaný "anti-posudek", který celé řízení rozhodl, rétorika ministerstva kultury, které se nezdráhá používat odborně nepodložený výrok o tom, že hotel je plagiátem, nebo ignorování doporučení vlastní odborné komise.
Poválečná architektura je v současné chvíli paradoxně mnohem ohroženější než starší památky. Na Vinohradské se skoro "bourá" Transgas, v Dejvicích mizí telefonní ústředna, hotel Praha nebo obchodní dům Ještěd v Liberci už neexistují; a vždy proto, aby poválečné stavby uvolnily místo novým developerským projektům. Odborná veřejnost bije na poplach a já si myslím, že ministerstvo kultury by mělo jít příkladem, nehledět u státního majetku na zájmy správce a dát za pravdu odborníkům, že poválečnou architekturu je třeba chránit.
Sdílím opožděný fotoreport z naší komentované procházky v OD Kotva - pokud vás zajímají interiéry Kotvy a na procházku jste se nedostali, tady si můžete část domu prohlédnout.
Zveřejnil(a) Respekt Madam - za architekturu manželů Machoninových dne 06. Únor 2017
Thermal podle vás potřebuje kvalitní rekonstrukci pod vedením výborného architekta. Takovou podle vás současný vlastník nezajistí?
V současnou chvíli plány na rekonstrukci zpracovává projektová kancelář VPÚ Deco a projekt nemá architekta vůbec žádného. Představenstvo občas operuje s ing. arch. Zdeňkem Žilkou, pod projekty ale není podepsaný a sám se k tomu nechce vyjadřovat.
Představenstvo jsme několikrát žádali, aby projekt měl dobrého architekta, který by vyšel z kvalitního výběrového řízení nebo z architektonické soutěže, kdy by měl nad pracemi dohled architektonický ateliér mojí babičky Věry Machoninové.
Dostalo se nám velmi negativní reakce, že projekt už je zpracováván a nikdo nemá čas, chuť ani peníze na hledání architekta. Uznávám, po čase dostal ateliér Alfa na zpracování drobnou studii rekonstrukce pokojů a kasina. My jsme si naivně mysleli, že situace se stáčí k lepšímu a že ateliér Alfa alespoň stanoví jasné hranice, kam je možné během rekonstrukce zajít. Po odevzdání se ale studie hodila do kouta, od té doby je ticho a bez památkové ochrany má představenstvo volné ruce k tomu změnit interiér hotelu, jak se mu zlíbí.
První rekonstrukce v hotelu probíhaly v 90. letech. Čeho se týkaly?
Ty úplně první rekonstrukce probíhaly ještě pod dohledem Machoninové. Nejsem si přesně jistá, kdy začaly, v posledních několika letech je ale ta tendence dost sestupná. Při té největší rekonstrukci mezi léty 2011 až 2014 se babička svých autorských práv nedovolala už vůbec. Karlovarský architekt Syrový tam přestavěl třeba celou jídelnu a prostor lázní v takovém stylu, který se sice částečně snaží napodobovat originál, ale výsledkem je podle mého názoru kýč.
Ve většině pater hotelu jsou zničené pokoje, původní nábytek, který byl Machoninovými vymyšlen přímo pro Thermal, se poděl bůhvíkam. Ale nejenom při rekonstrukcích je možné domu zlikvidovat ducha. Stačí se o dům moc nestarat, vyházet původní nábytek a celý veřejný prostor zaplnit grafickým odpadem. Atmosféra domu se tak změní k nesnesení.
Máte nějaké informace o tom, čeho by se měla ohlášená rekonstrukce dotknout tentokrát?
Nejsem si jistá konkrétními zásahy, ale mělo by jít o opravdu razantní přestavbu. Je potřeba vyřešit různé technické a bezpečnostní problémy, které se objevily kvůli tomu, že byl dům 40 let zanedbáván nebo že se od stavby změnily požární předpisy. Revoluční technologie 60. let jsou dnes už zastaralé a je třeba je chytře modernizovat. Interiéru, který je zničený nepodařenými rekonstrukcemi, by bylo třeba dodat moderního, svěžího ducha, který ale zároveň bude odrážet původní výtvarný názor. Pochopila jsem, že představenstvo chystá i určité změny dispozic v interiéru, což je opravdu razantní krok. Je toho hodně a velkorysé řešení domu se tím může snadno pokazit. Proto trvám na tom, že takto závažný úkol zvládne pouze osvícený architekt, který bude ctít architekturu mých prarodičů.
Jak vnímala vaše babička variantu odprodání bazénu navrhovanou loni v létě?
Bazén, který je z celého Thermalu tou nejkvalitnější stavbou, je nedílnou součástí architektonického návrhu mých prarodičů a prodat ho by bylo nepřijatelné. Tato varianta je snad pryč. Je důležité ale zmínit, že minimálně od roku 2015 se představenstvo Thermalu o bazén nestará a zanedbává tím své povinnosti řádného hospodáře. Bazén se tedy sice nebude prodávat, ale pokud to takhle půjde dál, spadne ta stavba sama.
Jak vnímáte to, že podle prohlášení ministerstva kultury není Thermal autentický a je v podstatě kopií Niemeyerova díla?
Považuji to za drzost a pohrdání nejenom mojí babičkou, ale i historiky architektury. Machoninovi jsou odborníky považováni za jedny z nejvýznamnějších poválečných architektů, učí se o nich na vysokých školách, o Thermalu a jejich dalších realizacích bylo napsáno mnoho v odborné literatuře. Samozřejmě tu nebudu tvrdit, že se prarodiče neinspirovali jinými stavbami - to ostatně snad ani není možné - vymyslet dům sám, jen tak z ničeho. Ale tvrdit, že jde o plagiát, je opravdu troufalé. Spíše to dokládá neznalost ministerstva kultury než chybu na straně Machoninových.
A kde vaši prarodiče hledali inspiraci?
V uvolněných poměrech šedesátých let se k nám dostalo více informací o západní architektuře, a tak měli Machoninovi po dlouhé době možnost hledat inspiraci u západních architektů. Vzhlíželi k největším hvězdám své doby, jako byl Le Corbusier, Alvar Aalto, Oscar Niemeyer nebo třeba James Stirling.
Fungovalo to stejně jako dneska, kdy současní architekti sledují to nejlepší, co se v architektuře děje, a snaží se ty trendy aplikovat. Bohužel si v současnou chvíli nemůžu odpustit poznámku, že tyhle inspirace nelze považovat za slepé kopírování. Další důležitou inspirací, kterou bych chtěla v rychlosti zmínit, je skvělé prostředí v české architektuře 60. let. Podobně jako ve filmu tvořila silná parta Chytilová, Menzel, Forman, Němec nebo Juráček, i v architektuře fungovalo podobně inspirativní a lehce soutěživé prostředí architektů, kteří pracovali v podobném stylu. Machoninová seděla v jedné kanceláři s Karlem Pragerem, byl zde Jan Šrámek, Jan Bočan, Karel Filsak a další skvělí architekti, kteří se vzájemně nutili být lepší.
Projekt vašich prarodičů vybrala odborná porota z několika dalších. Znáte nějaká další jména, která se veřejné soutěže zúčastnila?
Soutěž na hotel byla mimořádně prestižní. Karlovarský festival se do stavby Thermalu konal v Grandhotelu Pupp, v hotelu Richmond, ve dvou místních kinosálech a v letním kině. I díky nevyhovujícímu prostředí začalo hrozit, že filmový festival, který se do té doby ob rok střídal s festivalem v Moskvě, bude do Moskvy přesunut úplně. Režim si už na počátku 60. let uvědomoval hodnotu karlovarského festivalu i rostoucí úroveň československého filmu obecně.
Rozhodl se proto, že tuto situaci vyřeší stavbou multifunkčního festivalového paláce, a vypsal veřejnou soutěž. Do té se přihlásilo 82 kolektivů, byl to ale tak náročný úkol, že ho zvládla odevzdat jen polovina z přihlášených a dalších 14 návrhů porota vyloučila, protože nesplnily přísné podmínky.
Kromě Machoninových se soutěže zúčastnil například Karel Filsak, Karel Bubeníček nebo Karel Prager. Mimochodem, jedním z nejsilnějších argumentů odpůrců Thermalu je fakt, že je obrovský a v údolí stojí "jako pěst na oko". Karel Prager navrhoval, aby drobnější bazén byl dole v údolí a vysoká hotelová věž stála na kopci. Co jsem slyšela, nebyl z prohry vůbec nadšený a dost se bránil, takže tomuhle konceptu Vary unikly jen o fous.
Co porota na projektu Machoninových tehdy ocenila?
Porota byla jedenáctičlenná, zasedala dohromady sedmkrát a byla složena z odborníků, kteří architektuře rozuměli. Jak už jsem naznačila, u projektu Machoninových ocenila malou zastavěnou plochu, která v sobě dobře zakomponovala obrovský stavební program v zadání. Líbilo se jim, že celý komplex hotelu, festivalových prostorů a bazénu působil kompaktně, což se dneska asi zdá paradoxní.
Ten soutěžní návrh byl zároveň o trochu elegantnější, než se ho kvůli dobovým technologiím podařilo zrealizovat. Obecně se v průběhu stavby mnoho věcí změnilo, zásahy do urbanismu města byly ze strany režimu mnohem radikálnější, než bylo původně v plánu, a normalizační podmínky, do kterých Thermal vyrostl, byly od těch "zlatých šedesátých" úplně jiné.
Machoninovi jsou spojováni mimo jiné s používáním inovativních materiálů. Použili nějakou novinku i během stavby Thermalu?
V Thermalu použili spoustu nových technologií. Třeba velká bezrámová okna v subtilní fasádě byla v tu dobu na hranici vyrobitelnosti. Machoninová jezdila do skláren kontrolovat, jak ta výroba probíhá. Už ji tam znali, a protože byla rázná, měli zaměstnanci tajné signály, aby se jí stihli vyhnout.
Dál například velký sál pro 1200 lidí, který visí ve vzduchu na 40 metrové konzole. Celý Thermal je obložený betonovými panely, které jsou jenom sedm centimetrů silné. Machoninová osobně zkontrolovala každý panel, který se na Thermal měl pověsit, aby na něm nebyly chyby a bílé kamínky byly v betonu tak, jak si představovala. Hlavním záměrem ale bylo věnovat se celému prostředí do posledního detailu, aby se dojem z architektury maximálně umocnil.
