V Praze postaví nejvyšší dřevostavbu v Česku. Měří 12 metrů

V Praze postaví nejvyšší dřevostavbu v Česku. Měří 12 metrů
Hlavní nosnou konstrukci čtyřpodlažní budovy, dosud nejvyšší, která byla v Česku postavena, tvoří dřevěný skelet a masivní dřevěné panely (CLT) z lepeného dřeva.
Díky benefitům, jako jsou rychlost výstavby, "suchý" proces a nízká ekologická stopa, je o dřevostavby stále větší zájem. (Dům v Jizerských horách vznikl podle návrhu architekta Pavla Horáka.)
Touto technologií vznikají nejen rodinné domy, ale i mateřské školky či firemní sídla.
Zatímco v Česku je výška dřevostavby zákonem omezena na 12 metrů (počítáno od prvního podlaží po podlahu posledního podlaží), ve světe míří výš. (ateliér v Klánovicích od architekta Pavla Horáka)
Foto: archiv Salonu dřevostaveb
Petra Jansová Petra Jansová
1. 2. 2017 15:20
V Praze bude k vidění nejvyšší dřevostavba, která byla dosud v Česku postavena. Hlavní nosnou konstrukci čtyřpodlažní budovy, která spolu s dalšími objekty bude představena v rámci veletrhu Salon dřevostaveb, tvoří dřevěný skelet a masivní dřevěné panely (CLT) z lepeného dřeva.

Dřevostavby jsou mezi lidmi stále oblíbenější. Jejich hlavní výhodou je rychlost výstavby, "suchý" proces a nízká ekologická stopa.

Ze dřeva se staví nejenom rodinné domy, ale i veřejné stavby – školky, školy nebo sídla firem. A zatímco v Česku je výška dřevostavby zákonem omezena na 12 metrů (počítáno od prvního podlaží po podlahu posledního podlaží), ve světe míří výš.

"V poslední době téma vícepodlažních dřevostaveb čím dál silněji rezonuje
obzvláště v zahraničí. Chceme tedy na tento trend navázat a představit zajímavé projekty ze zahraničí zde v Česku. Rozhodli jsme se proto uspořádat mezinárodní konferenci Grow UP! na toto téma," vysvětluje architekt a zakladatel přehlídky Salon dřevostaveb Pavel Horák.

Akce přivítá i řadu zahraničních hostů. Firemní sídlo společnosti Egger, které získalo získala za rok 2016 ocenění v rámci American Architekture Prize, přestaví architekt Bruno Mosera z Architekturwerkstatt.

Ze Slovenska přijede Marcel Dzurilla z ateliéru RAUM3, který bude prezentovat přístavbu základní školy v Bratislavě, která vznikla za rekordních 70 dní.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Za korupci při ovlivňování zakázek si lékař Dbalý odpyká sedm let

Někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý si za ovlivňování zakázek a přijímání úplatků odpyká sedm let vězení. Ve středu o tom rozhodl pražský vrchní soud. Součástí verdiktu je peněžitý trest 10,9 milionu a povinnost nahradit nemocnici škodu 49,5 milionu korun. Lékař se z dnešního zasedání omluvil, svou vinu od počátku stíhání odmítá. Rozsudek je prvním pravomocným rozhodnutím v Dbalého korupčních kauzách. Muž čelí ještě dalším dvěma obžalobám.

Kauza se týká tří okruhů nemocničních zakázek z let 2008 až 2011, a to konkrétně poradenských a konzultačních služeb, účetních a medicínsko-právních služeb a právních služeb, jež nemocnici poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal) spojovaná s lobbistou Ivo Rittigem. Dbalý za uzavření smluv přijal podle obžaloby úplatky ve výši 12 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy