Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich pár desítek

Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich pár desítek
Plavecký bazén na Barrandovských terasách byl jedním z nejnavštěvovanějších míst v  Praze. Lidem se slavnostně otevřel 4. října 1929 a byl to první padesátimetrový bazén v republice.
Plovárnu pod skálou navrhl architekt Václav Kolátor. Součástí sportovního areálu byl skokanský můstek, schody na terasy od Maxe Urbana, převlékárny a tribuna.
A takhle vypadá plavecký bazén dnes. Od 60. let jeho sláva postupně upadala a od nového tisíciletí je v katastrofálním stavu, a to přesto, že mu v 80. letech stát udělil status kulturní památka. Nový majitel areálu chce na terasách vystavět hotel a francouzskou restauraci.
Na Domažlicku se o víkendu lidé scházeli u přírodního koupaliště Babylon. Dřevěná osada, kde byly kabiny o délce asi 150 metrů, neměla konkrétního architekta.
Foto: Spolek na ochranu Barrandova (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
3. 7. 2020 6:00
Nejzajímavější venkovní koupaliště vznikala v letech 1918 až 1938. Plovárny, které navrhly osobnosti jako Dušan Jurkovič nebo Richard Podzemný, měly řadu uměleckých prvků a řešením spadaly do krajinářské architektury. V Československu bylo ještě v 60. letech asi 800 plováren a lázní. Některé se města snaží obnovit, většina však postupně zanikla. Podívejte se na nejzajímavější stavby z minulosti.

O architektuře městských plováren, koupališť, venkovních lázních a také o jejich fotografování vyšla v roce 2005 kniha Jaroslava Anděla nazvaná Nová vize: Avantgardní architektura v avantgardní fotografii, Československo 1918-1938, z níž vychází většina informací. Fenoménu plováren a jejich architektuře se dlouhodobě věnují také architekti a popularizátoři David Vávra a Zdeněk Lukeš. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy