Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich pár desítek

Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich pár desítek
Plavecký bazén na Barrandovských terasách byl jedním z nejnavštěvovanějších míst v  Praze. Lidem se slavnostně otevřel 4. října 1929 a byl to první padesátimetrový bazén v republice.
Plovárnu pod skálou navrhl architekt Václav Kolátor. Součástí sportovního areálu byl skokanský můstek, schody na terasy od Maxe Urbana, převlékárny a tribuna.
A takhle vypadá plavecký bazén dnes. Od 60. let jeho sláva postupně upadala a od nového tisíciletí je v katastrofálním stavu, a to přesto, že mu v 80. letech stát udělil status kulturní památka. Nový majitel areálu chce na terasách vystavět hotel a francouzskou restauraci.
Na Domažlicku se o víkendu lidé scházeli u přírodního koupaliště Babylon. Dřevěná osada, kde byly kabiny o délce asi 150 metrů, neměla konkrétního architekta.
Foto: Spolek na ochranu Barrandova (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
3. 7. 2020 6:00
Nejzajímavější venkovní koupaliště vznikala v letech 1918 až 1938. Plovárny, které navrhly osobnosti jako Dušan Jurkovič nebo Richard Podzemný, měly řadu uměleckých prvků a řešením spadaly do krajinářské architektury. V Československu bylo ještě v 60. letech asi 800 plováren a lázní. Některé se města snaží obnovit, většina však postupně zanikla. Podívejte se na nejzajímavější stavby z minulosti.

O architektuře městských plováren, koupališť, venkovních lázních a také o jejich fotografování vyšla v roce 2005 kniha Jaroslava Anděla nazvaná Nová vize: Avantgardní architektura v avantgardní fotografii, Československo 1918-1938, z níž vychází většina informací. Fenoménu plováren a jejich architektuře se dlouhodobě věnují také architekti a popularizátoři David Vávra a Zdeněk Lukeš. 

 

Právě se děje

před 22 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy