Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich pár desítek

Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich pár desítek
Plavecký bazén na Barrandovských terasách byl jedním z nejnavštěvovanějších míst v  Praze. Lidem se slavnostně otevřel 4. října 1929 a byl to první padesátimetrový bazén v republice.
Plovárnu pod skálou navrhl architekt Václav Kolátor. Součástí sportovního areálu byl skokanský můstek, schody na terasy od Maxe Urbana, převlékárny a tribuna.
A takhle vypadá plavecký bazén dnes. Od 60. let jeho sláva postupně upadala a od nového tisíciletí je v katastrofálním stavu, a to přesto, že mu v 80. letech stát udělil status kulturní památka. Nový majitel areálu chce na terasách vystavět hotel a francouzskou restauraci.
Na Domažlicku se o víkendu lidé scházeli u přírodního koupaliště Babylon. Dřevěná osada, kde byly kabiny o délce asi 150 metrů, neměla konkrétního architekta.
Foto: Spolek na ochranu Barrandova (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
3. 7. 2020 6:00
Nejzajímavější venkovní koupaliště vznikala v letech 1918 až 1938. Plovárny, které navrhly osobnosti jako Dušan Jurkovič nebo Richard Podzemný, měly řadu uměleckých prvků a řešením spadaly do krajinářské architektury. V Československu bylo ještě v 60. letech asi 800 plováren a lázní. Některé se města snaží obnovit, většina však postupně zanikla. Podívejte se na nejzajímavější stavby z minulosti.

O architektuře městských plováren, koupališť, venkovních lázních a také o jejich fotografování vyšla v roce 2005 kniha Jaroslava Anděla nazvaná Nová vize: Avantgardní architektura v avantgardní fotografii, Československo 1918-1938, z níž vychází většina informací. Fenoménu plováren a jejich architektuře se dlouhodobě věnují také architekti a popularizátoři David Vávra a Zdeněk Lukeš. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy sníží počet vojáků v Afghánistánu, na místě jich zůstane pět tisíc

Spojené státy plánují snížit počet svých vojáků v Afghánistánu do konce listopadu na méně než 5000, řekl to podle agentury Reuters v sobotu americký ministr obrany Mark Esper. V rozhovoru s televizí Fox News tak upřesnil vyjádření prezidenta Donalda Trumpa z počátku týdne. USA mají nyní v Afghánistánu asi 8600 vojáků. Ke snižování jejich počtu se zavázaly v únoru v dohodě s afghánským hnutím Tálibán.

Trump už 3. srpna v rozhovoru s reportérem zpravodajského webu Axios uvedl, že do listopadu bude počet amerických vojáků v Afghánistánu snížení na "pravděpodobně někde mezi 4000 až 5000".

Nynější snižování počtu vojáků v Afghánistánu vychází z dohody, kterou USA podepsaly na konci února s radikálním hnutím Tálibán. Dohoda předpokládá, že do 135 dnů od jejího podpisu zůstane v Afghánistánu z původních 13 tisíc amerických vojáků 8600 mužů a žen ve zbrani. Tohoto počtu dosáhly USA v červnu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

OKD se připravuje na obnovení těžby, navýší počet zaměstnanců v dolech

Zaměstnanci těžební společnosti OKD začnou od pondělí připravovat všechna pracoviště černouhelné firmy na opětovné obnovení těžby. Ve všech dolech byla na několik týdnů přerušena kvůli koronavirové nákaze, která se mezi horníky rozšířila.

"Od pondělí 10. srpna začínají důlní zaměstnanci OKD připravovat pracoviště na obnovení těžby po několikatýdenní odstávce. Musíme zkontrolovat veškerá zařízení, stroje a tak dále. Jakmile bude vše v pořádku, těžbu spustíme na všech čtyřech lokalitách. Mělo by se tak stát během několika dní," řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová.

Dodala, že od pondělí se tak začne postupně navyšovat počet důlních pracovníků o stovky. Podle mluvčí se do práce po prodělaném onemocnění koronavirem vrátilo už přes 800 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy