Sušárny chmele bývaly chloubou obcí. Dnes se o ně nikdo nestará, jsou odepsané

Sušárny chmele bývaly chloubou obcí. Dnes se o ně nikdo nestará, jsou odepsané
Sušárny chmele ze sedmdesátých let jsou často nejvyšším bodem vesnice. Některé jsou vidět i na kilometry daleko. Panelová stavba na snímku stojí v Kněževsi na Rakovnicku.
Toto je pohled na sušárnu z druhé strany. Brutalistní stavby nahradily vlivem kolektivizace zemědělství ve vesnici až 50 hvozdových sušáren z konce 19. století. Často stojí na okraji obce, poblíž chmelnic.
Na Rakovnicku se ve vlnitém terénu skrývá několik stovek sušáren. Jsou předzvěstí vesnice. Tuto najdete u obce Kounov.
Většina brutalistních staveb, jako je ta poblíž obce Hořesedly, má až pět pater a zabírá obří prostor volné půdy. Od devadesátých let, kdy chmelnic ubylo a sušárny postupně začaly nahrazovat moderní sklady a technika, jsou tyto malé vesnické hrady k ničemu.
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
27. 4. 2020 6:00
Pěstování chmele ovlivnilo ráz krajiny v několika českých regionech. Jedním z nejvíce dotčených území je Středočeský kraj. I když chmelnic v devadesátých letech ubylo, surovina k výrobě piva je stále součástí identity Rakovnicka, Lounska a Žatecka. K tamním vesnicím neodmyslitelně patří i takzvané sušárny, které značily bohatství statkáře, dnes jsou však v žalostném stavu a hrozí jim demolice.

Sušárny chmele už pět let dokumentuje Národní památkový ústav s územním pracovištěm v Ústí nad Labem. Památkáři vytvořili mapu, do které postupně zaznamenávají více i méně historické stavby na Lounsku, Rakovnicku, Žatecku, Ústecku a Roudnicku. 

"Když jsme s projektem začínali, myslela jsem si, že sušáren je v okolí Žatce, Rakovníka a Loun několik stovek. Dnes víme, že jich je 3500," říká iniciátorka dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele Lucie Radová.

Foto: NPÚ

Podle památkářky se sušárny často nedají ani poznat. Ty menší jsou součástí statků a vyznačují se převýšením či čtvercovým půdorysem. Součástí většího hospodářství byly v minulosti až čtyři sušárny, některé dnes vypadají jako obyčejná stodola, z jiných je chalupa. 

"Dlouhou dobu se chmel sušil venku. Rozkvět technických staveb nastal až v devadesátých letech 19. století. Během tří dekád se na Žatecku postavilo na pět tisíc sušáren, většina z nich byla hvozdového typu patentu Linhart nebo Vltavský," líčí Radová.

Sušárny z přelomu 19. a 20. století patřily k nejlepším stavbám svého druhu na světě. Technika se vyvážela i do Bavorska. V 70. letech ale v důsledku kolektivizace zemědělství začaly vznikat brutalistní stavby, které překonaly menší, byť propracované stavby svým objemem. 

"Až pětipatrové kolosy vypovídají o tom, co se ve vesnicích stalo v polovině dvacátého století. Jedna sušárna nahradila padesát malých a pro statkáře to byla, pochopitelně, velká rána," vysvětluje památkářka. 

Od devadesátých let minulého století začaly sušárny postupně ztrácet svůj význam. Vlivem nových technologií se způsob sušení chmele změnil, používá se technika chlazení a granulace. To je důvod, proč je dnes většina staveb prázdná anebo z vesnic ve velkém mizí.

"Myslím si, že jsme možná poslední generace, která je může ještě vidět ve velkém. Na Olomoucku zanikly, jsou z nich domy či chalupy. Sušárny na Rakovnicku, Žatecku a Lounsku mají ale v tomto směru tu výhodu, že už téměř spadají do sudetské oblasti, kde zatím není takový tlak na jejich demolici či přestavbu," myslí si Radová a dodává, že do budoucna je to neudržitelné:

"Najdou se nadšenci, kteří si sušárnu koupí jako chalupu anebo obnoví její původní funkci, těch je ale málo. Sušárny totiž mají velkou rozlohu a to lidi odrazuje od jejich záchrany a dalšího využití. Zanikají rychlým tempem." 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy