Místa, kde vám nebude vadit smrt. Podívejte se na nejzajímavější krematoria v Česku

Místa, kde vám nebude vadit smrt. Podívejte se na nejzajímavější krematoria v Česku
Spalování mrtvol bylo pod nadvládou rakouské monarchie, která se opírala o katolickou církev, dlouho zakázané. Po vzoru Itálie a Německa se ho v Čechách snažila prosadit řada spolků, asi nejslavnější z nich byla skupina Die Flamme. Zastáncem žehu byla ale také například Božena Němcová nebo Vojta Náprstek. V roce 1912 se libereckému purkmistrovi podařilo prosadit výstavbu krematoria, avšak paradoxně jen za předpokladu, že v něm nebude spalovací pec. Secesní stavbu navrhl architekt Rudolf Bitzan a dnes je chráněná jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
Autor Hotelu Juliš na Václavském náměstí, Pavel Janák, navrhl v roce 1921  krematorium pro Pardubice. Stavba ve stylu art deco měla být manifestem všech propagátorů žehu, stala se ale terčem kritiky především ze strany zastánců funkcionalismu. Dvoupatrový dům má monumentální schodiště se sochami od Kamila Linharta a terasovitý ochoz.
Staré budějovické krematorium navrhl tehdejší městský stavební úřad v roce 1924.  Mělo celkem tři pece a prvních pár let zvládalo přibližně padesát kremací ročně. V 70. letech město kvůli kapacitě rozhodlo o výstavbě nového krematoria a starou budovu proměnilo v kolumbárium.
Dnes národní kulturní památku v Nymburce navrhli architekti Bedřich Feuerstein a Bohumil Sláma. Přestože vznikla ve stejném roce jako předešlá dvě krematoria, je ve stylu, který ve své době neměl obdoby. Je to jedna z prvních puristických staveb v Česku, jejíž architektura je typická jednoduchými geometrickými prvky bez sebemenších pompézností a dekorací.
Foto: ČKA
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
19. 6. 2020 11:30
První krematorium v Čechách je tak staré jako republika. Stojí v Liberci a před dvěma lety oslavilo sto let. Spalování mrtvol bylo i přes existenci liberálních spolků v Rakousku-Uhersku dlouho tabu. Po roce 1918 se architekti chtěli oprostit od katolických konvencí, a tak postavili řadu experimentálních staveb. Podívejte se na ně v galerii a srovnejte je s tím, jak smuteční síně vypadají dnes.

Okolnostem vzniku zpopelnění se ve své publikaci nazvané "Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny" věnuje Markéta Svobodová z Ústavu dějin umění Akademie věd. Kniha vyšla v roce 2013 a je souhrnnou databází zajímavých krematorií v Česku.

 

Právě se děje

Další zprávy