Čtyři holky zachraňují starý nábytek. Židle z normalizace stoupnou na ceně, tvrdí

Čtyři holky zachraňují starý nábytek. Židle z normalizace stoupnou na ceně, tvrdí
Obchůdek a dílna Z pokoje do pokoje je u vestibulu metra Florenc směrem k autobusovému nádraží. Denně tudy proudí stovky lidí, jen málokdo ale ví, co se děje uvnitř.
Vchod vede přímo do sdílené dílny, kde čtyři amatérské restaurátorky opravují starý nábytek.
Ruce i oblečení mají dívky umazané od barev a z námahy je často bolí svaly. "Je to dřina, ale jde to i bez chlapů," říká Tereza Korbelová.
"Přijímáme jen ty věci, které jsou z kvalitního dřeva. Problém moderní výroby je ten, že ve snaze urychlit produkci firmy vyrábí nábytek z nekvalitních materiálů, jako je dřevotříska," dodává truhlářka bez výučního listu.
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
5. 8. 2019 8:59
Oblečení mají každý den umazané od barev a na rukou ztvrdlé mozoly. "Někdy je to dřina, ale práce rukama nás baví," shodují se čtyři mladé holky, které si před třemi lety v Praze otevřely "sekáč" s nábytkem. Staré a nechtěné věci si od lidí berou za odvoz, ve své dílně je pak za pomocí nářadí brousí a čalouní. "Chceme, aby si lidé uvědomili, že i starý nábytek může posloužit někde jinde, v jiném domově," shrnují motto svého projektu Z pokoje do pokoje.

"Zrovna tu natírám dvířka od staré skříně," říká mladá rusovláska, když ji přistihneme v truhlářské dílně. Zuzana Daněčková se k projektu přidala jako poslední. "Pracovala jsem dříve v pojišťovně, ale nebavilo mě to. Bydlím hned naproti a pokaždé, když jsem šla kolem, říkala jsem si, že by bylo fajn dělat něco rukama, tak jsem se přihlásila na kurz a už tu zůstala," říká truhlářka se štětcem v ruce. 

"Důležité u téhle práce je střídat různé kusy nábytku, minulý týden jsem dělala čtyři židle v řadě a na konci už jsem měla pocit, že si snad vystřelím mozek z hlavy," směje se rusovláska kleče u pracovního stolu. Kousek opodál pracuje také její kolegyně Tereza Korbelová. Pomocí elektrické brusky zbavuje dřevo starých laků a lepidel.

Podívejte se, jak to vypadá v dílně. | Video: Jakub Zuzánek

"Přijímáme jen ty věci, které jsou z kvalitního dřeva. Problém moderní výroby je ten, že firmy ve snaze urychlit produkci vyrábí nábytek z nekvalitních materiálů, jako je dřevotříska. Je to jednorázové zboží a oproti starým držákům nejde snadno opravit," vysvětluje nahlas absolventka architektury, zatímco v ruce má zapnutou brusku. 

"Někdy si vezmete věc, o které si myslíte, že ji stačí jen lehce oprášit. Nakonec ale zjistíte, že je na ní víc práce, než se původně zdálo, a z pár hodin je hned celý týden práce," pokračuje truhlářka v modré kombinéze a dodává: "Občas je to dřina, ale jde to i bez chlapů."

Nábytek s příběhem

Vše začalo, když se Zuzana Kuberová vrátila zpět do Prahy ze svého dlouhodobého pobytu ve Skandinávii. Jako studentka, bez peněz a rodiny, byla ve Švédku zvyklá na to, že hezký nábytek může koupit levněji v obchodech, které renovují staré a odložené věci.

"Hledala jsem je i v Praze a uvědomila si, že tu nic podobného není," říká zakladatelka projektu. Absolventka ekonomické školy se záhy sešla se svou dlouholetou kamarádkou, studentkou estetiky, a řekla jí o svém nápadu. "Po pár deci vína bylo jasno, řekly jsme si, že to rozjedeme," usmívá se čerstvá prvorodička. 

Dvojice dlouho hledala místo, nejprve působila v prostorách současné městské knihovny v Praze na Letné. Pobyla tam měsíc, získala další truhlářku a kvůli malé kapacitě se společně přestěhovaly do vnitrobloku na pražském Florenci. 

"Tohle všechno bylo růžové a na podlaze byly šedé, kancelářské koberce, takový ten devadesátkový styl," říká Zuzana Kuberová.
"Tohle všechno bylo růžové a na podlaze byly šedé, kancelářské koberce, takový ten devadesátkový styl," říká Zuzana Kuberová. | Foto: Magdaléna Medková

"Vypadalo to tady strašně," říká Zuzana Kuberová a ukazuje na cihlové zdi uvnitř prvorepublikového domu. "Tohle všechno bylo růžové a na podlaze byly šedé, kancelářské koberce, takový ten devadesátkový styl." Sádrokartonové přízemí truhlářky přeměnily v dva útulné pokoje, kde dnes vystavují svůj zachráněný nábytek.

"Máme tady křesla, židle, stoly i pár skříní," popisuje vybavení dílny Barbora. "Je tu většinou nábytek s příběhem, chodí k nám lidé, kteří mají k věcem sentimentální vztah, na tomhle křesle třeba sedávala něčí prababička, měly jsme i skříň, která byla ve šlechtické rodině ze Lvova, nejvíc jsou tu ale kusy z šedesátých až osmdesátých let." 

I bývalé studentce estetiky je líto, že nábytek často končí rozlámaný na sběrných dvorech: "Lidé už dnes vědí, že nábytek z dvacátých a třicátých let má nějakou hodnotu, o věcech z dob normalizace si to ale většinou nemyslí. My jsme přitom přesvědčené, že za pár let i tenhle nábytek stoupne na ceně, protože to dřevo je poměrně kvalitní."

"Chceme šířit osvětu"

Z pokoje do pokoje má za cíl oprášit starý nábytek a zasadit ho do nového kontextu: nového domova či pokoje. Lidé mohou zavolat přímo do centra a naplánovat si den bezplatného odvozu. "Za ty tři roky nám prošlo rukama už asi 1700 kusů nábytku," říká Zuzana Kuberová, když všechny čtyři sedí u stolu a popíjejí kávu.

"Nejvíc jsou tu kusy z 60.- 80. let," říká Barbora Kocandová.
"Nejvíc jsou tu kusy z 60.- 80. let," říká Barbora Kocandová. | Foto: Magdaléna Medková

Dílna, kde truhlářky bez výučního listu pracují, je zároveň i sdíleným prostorem, kde si lidé mohou něco opravit. "Zajímavé je, že k nám chodí hlavně ženy, myslím, že je to proto, že interiér byl a stále je doménou žen. Chlapi si rádi vyrobí židli, ale je jim už jedno, jak ta židle vypadá, natož jaké má čalounění," usmívá se studentka estetiky.

Jedním z vedlejších úmyslů dívčího týmu je naučit lidi s nářadím a bruskou. Během víkendů tak ve své dílně pořádají vzdělávací kurzy pod vedením odborných lektorů. "Máme tady pedagogy z vysokých škol i bývalé truhláře, kteří lidi učí čalounit a montovat nábytek. Chceme pomocí nich šířit osvětu o recyklaci starého nábytku a ukázat, že ke štěstí nepotřebují stále nové zboží," vysvětluje Tereza Korbelová.

Opuštěný dvůr se probouzí k životu

Obchůdek a dílna se nachází v ulici Za Poříčskou bránou, hned vedle metra Florenc. V komplexu starých budov dřív sídlila bývalá Pražská informační služba a střelnice, od povodní v roce 2002 ale místo zelo prázdnotou.

"Stahovaly se sem různé podivné existence, byl tu obchod s drogami a místní se tudy báli chodit. I to byl důvod, proč jsme se tohoto místa ujaly, chtěly jsme ho trochu oživit," vysvětluje zakladatelka Zuzana Kuberová s tím, že město nápadu vyšlo vstříc a prostor jí za rozumné peníze pronajalo.

Společně s dalšími organizacemi se v uplynulých měsících podařil oživit i přilehlý dvorek. Vedle kavárny Bar/ák je tu také keramická dílna Keramika srdcem a výdej zeleniny. "Funguje to tak, že se lidé začátkem sezony zaregistrují k odběru, zaplatí zálohu a pak si sem každé úterý chodí navážit zeleninu," vysvětluje Rudolf Dobiáš ze spolkového obchodu Obživa.

Zeleninu spolek dováží od českých zemědělců, kromě toho je tu také bůvolí mléko a čerstvé sýry.
Zeleninu spolek dováží od českých zemědělců, kromě toho je tu také bůvolí mléko a čerstvé sýry. | Foto: Magdaléna Medková

Zeleninu spolek dováží od českých zemědělců, kromě toho je tu také mléko a čerstvé sýry. "Řídíme se podle toho, co zrovna v danou dobu dozraje, teď tu máme papriky, cukety, patizony a tři druhy melounu," popisuje naplněné přepravky Dobiáš.

Do vnitrobloku chodí hlavně místní a občas sem zamíří i lidé z korporátních firem v Karlíně. "Často se diví, že jsou tyhle domy prázdné, vidí v nich velký potenciál, protože je to u metra i autobusového nádraží. Jak a kdy město budovy využije, zatím není jasné, chceme tu ale být tak dlouho, dokud to jen půjde," dodává truhlářka Barbora Kocandová. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Po střelbě v Liberci zemřela žena, muže lékaři převezli do nemocnice

Po střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili do nemocnice. Uvedl to mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitována, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v neděli odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Neštěstí v synagoze u Jeruzaléma si vyžádalo desítky zraněných

 Šest desítek zraněných si vyžádalo zhroucení ochozu v synagoze u Jeruzaléma, uvedla dnes agentura AFP. Deset zraněných je podle lékařů ve vážném či kritickém stavu, další padesátka zraněných je mimo ohrožení života, uvedl list The Times of Israel na svém webu.

Uvnitř synagogy charedimů, nejkonzervativnějších vyznavačů ortodoxního judaismu, bylo podle policie více než 600 lidí. Na místo přijíždějí sanitky, záběry na internetu zachytily chaos panující v davu před budovou, poznamenal deník.

Minulý měsíc v tlačenici na poutní hoře Meron zahynulo 45 lidí. Na místě se každoročně scházejí tisíce především ultraortodoxních židů k oslavám svátku Lag ba-omer. V osudovou noc jich tam bylo zřejmě až 100 tisíc a u kluzkého, zúženého východu nastala tlačenice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy