Jaký máte názor na Gretu Thunbergovou?
Myslím, že je skvělá. Je obdivuhodné, že se někdo tak mladý a bez uhlíkové stopy snaží apelovat na mocné, aby ekologii a klimatické změny přestali ignorovat. Je odvážná, myslím, že bychom ji měli respektovat.
Ptám se, protože jste architekt a debaty o klimatických změnách, udržitelnosti a ekologii musí ovlivňovat vaši práci, a to někdy přináší starosti.
Udržitelnost a energetická soběstačnost jsou témata, která v naší branži cirkulovala ještě před tím, než přišla Greta Thunbergová. Ekologie ovlivňuje design budov, stavební materiály i techniku. Naše studio na tuhle změnu reaguje, ale z hlediska udržitelnosti se snaží najít kompromis mezi použitými materiály a "životaschopností" budovy. Pro nás je totiž udržitelnost velmi komplexní téma, které v sobě skrývá mnoho proměnných. Můžeme použít ty nejmodernější materiály, ale jak dlouho pak budova vydrží, je otázka, kterou ovlivňují samotní uživatelé a komunita, která okolo ní denně chodí.
Zaměřujeme se tedy na lidi a snažíme se pro ně postavit dům, který si vezmou za svůj a získají k němu vztah. Když něco milujete, nepošlete to k zemi. Udržitelnost není jen o ekologii, nedá se příliš zjednodušit ani komplikovat. Pokud se řekne A, tedy že "postavíme dům bez uhlíkové stopy", musí se říct i B, a to, že se lidem nemusí líbit, a tak ho za několik let zboří a postaví na jeho místě něco jiného.
Udržitelnost tedy podle vás není spjatá jen s materiály, ale i funkcí, vzhledem a geniem loci daného místa…
Ano. Myslím, že dnes je důležité, aby prostor, který vytvoříte, byl flexibilní a schopný reagovat na změny hodnot, účelu i filozofie. Dříve měly stavby jasnou funkci, dnes je přestavujeme a snažíme se, aby vydržely další století.
Narážíte na bývalé uhelné sklady v Londýně, které jste přeměnili na nákupní centrum a restaurační zařízení?
Narážím na celou řadu projektů. Z těch našich je to například také muzeum umění Zeitz Mocaa v Jihoafrické republice, staré londýnské výstaviště Olympia anebo přestavba britské továrny na lihovar ginu. Všechno to jsou zajímavé projekty, které reflektují, v jaké době žijeme - recyklujeme materiál a snažíme se mu dát do vínku co největší budoucnost.
Při přestavbě uhelných skladů měl investor přání, aby místo sloužilo jako centrum s obchody a restauracemi. Dlouho jsme nad tím přemýšleli a ptali se jeden druhého, proč by lidé v 21. století měli chodit do nákupního střediska? Došli jsme k závěru, že magnetem není samotné nakupování, protože to mohou udělat v klidu přes internet. Trvalo nám několik let, než jsme došli k závěru, že lidi na taková místa pořád táhnou hlavně zážitky a určitá forma sdílení, protože když si člověk koupí něco on-line, je v tom sám. Technologie se sice vyvíjí rychle, lidé se ale mění velmi pomalu. Museli jsme tedy vytvořit magnet, který budou chtít lidé vidět a sdílet s ostatními.
A co bude tím magnetem v pražském Savarinu, na kterém jste začali pracovat v centru města?
Bude jich několik a vysvětlím vám proč. Praha je krásné barokně-gotické město s dlouhou historií a rozmanitými fasádami domů. Z mé perspektivy, tedy člověka, který žije v Londýně, je fascinující, že v něm není příliš velké množství moderních staveb, není divu, je to památkově chráněná zóna, ale už ten samotný fakt, že tu nic moc nového není, dělá z našeho projektu potencionální magnet. Velká část Savarinu se nachází uvnitř vnitrobloku, kde pravidla nejsou až tak svazující, protože výsledná architektura neovlivní charakter města.
Počítáte ale s tím, že zanecháte původní fasádu čelního domu a zrekonstruujete historickou jízdárnu, která se nachází uvnitř dvora. Co v ní přesně bude? Hádám, že nebude mít jednu funkci.
Pořád o tom diskutujeme, ale máte pravdu, že to nejspíš bude místo, které může hostit řadu aktivit, jako je výstava anebo koncert. Chceme ale, aby i prázdná byla natolik zajímavá, že ji lidé budou chtít navštívit.
Vaše stavby jsou známé svým často až výstředním a originálním designem. Oproti The Vessel v New Yorku anebo už zmíněným uhelným skladům je Savarin velmi přízemní. Proč?
Nechtěli jsme v Praze stavět něco, co bude výstřední, chtěli jsme odrazit charakter centra města a dát mu něco navíc. Nejdřív jsme nevěděli, co by to mohlo přesně být, ale pak jsme se dostali na střechu jednoho domu v centru Prahy a došlo nám, že to, co Prahu dělá krásnou, je její panoráma, které tvoří věže a střechy v různých pravidelných úrovních. V Savarinu chceme ukázat, že tento zážitek nemusí být nutně vertikální, objevování funguje i horizontálně, když stoupáme.
Vnímáte tedy náš konzervativní přístup jako pozitivum?
Když jsem přijel poprvé do Prahy, kolegové mi říkali: "Tady to budeš mít těžké, Češi nejsou otevření nové architektuře." Pamatuji si, že jsem si prošel město a říkal si, že se vám ani nedivím. Praha je nádherné barokní město a je dobře, že je památkově chráněné, byla by škoda si ho zničit novou architekturou.
Centrum města je samo velmi bohaté, jsou v něm barokní, kubistické či secesní domy, a to už samo o sobě tvoří pestrou mozaiku. V takovém centru nemá cenu stavět nic extravagantního nebo příliš detailního, oslovit může naopak jednoduchost a prostota. Neříkat příliš mnoho někdy znamená víc.
