Podnikatelské baroko a banky s kosočtverci: co všechno přinesla 90. léta do architektury?

Karolína Vránková
4. 10. 2017 13:33
V revolučním roce 1989 se otřásla i výstavba. Celý systém se změnil, všechno přestalo platit, všechno bylo jinak. Přestaly se stavět paneláky. Přestaly se stavět byty - bytová výstavba se na počátku devadesátých let v podstatě zastavila. Začaly se stavět bankovní domy, kanceláře, obchodní centra. Zkušenosti s komerční výstavbou však byly minimální - a podle toho vypadá většina tehdejší produkce.

Také navrhování se změnilo. Obří státní projektové ústavy se stovkami zaměstnanců se rozpadly na fragmenty, většinou na malé kanceláře o několika lidech. O tom, kdo bude projektovat velké stavby a jak budou vypadat, rozhodovaly nejspíš známosti ještě z dob socialismu.

Na regulovaném trhu byly dřevo a ocel označeny za strategické materiály nedostupné pro výstavbu, na volném trhu bylo najednou všechno. Oblibu získaly kámen, sklo, chrom, pokud možno vše zároveň, tvarované do trojúhelníků a jehlanů. A samozřejmě: podnikatelské baroko. Tady vysublimovala touha po zdobnosti a okázalosti, kterou socialismus neumožnil naplnit. Najednou to bylo snadné za pomoci lvíčků a balustrád z hobbymarketu.

Devadesátá léta byla divoká, nicméně vyprodukovala i řadu zajímavých tvůrců a staveb. Co z nich zbude? Nazdobené podnikatelské vily jsou dnes v nabídce realitních kanceláří spíš ležáky, některé ceněné stavby se už dočkaly necitlivých přestaveb.

Architektura 90.let
Architektura 90.let | Foto: Matěj Stránský

Bytový soubor U Kříže, Praha-Jinonice (1996–1998)

Nová scéna Národního divadla, budova Federálního shromáždění patří k tomu nejsilnějšímu, co socialismus vyprodukoval. Jejich architekt Karel Prager dostával náročné zakázky. Ateliér Gama, který od šedesátých let vedl, byl sice státní podnik, ale vždycky ho řídil spíš jako soukromou firmu.

Karla Pragera nástup nových poměrů nezaskočil. V malé privatizaci ateliér s kolegy zprivatizovali, založili společnost s ručením omezeným a v nové situaci se jim dařilo, projektovali, fungovali také jako developeři několika obytných souborů. Obchodně to byl úspěch, ale byty, nákupní centrum v Hostivaři ani další projekty z devadesátých let do dějin architektury asi nevstoupí.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Venezuela zavede kvůli hyperinflaci milionovou bankovku

Venezuelská centrální banka zavede od pondělí tři nové druhy bankovek. Kvůli hyperinflaci začne vydávat bankovky v nominální hodnotě 200 000, 500 000 a jednoho milionu bolívarů, informovala agentura AFP. Dosud nejvyšší hodnota byla 50 000 bolívarů. Kvůli vysoké nestabilitě domácí měny ale obyvatelé Venezuely běžně používají americký dolar.

"Hlavním problém je, že při cyklu hyperinflace centrální banka nikdy nedokáže aktualizovat měnový systém dostatečně rychle," uvedl ekonom Asdrúbal Oliveros. Kdysi prosperující země vyvážející ropu zažívá již čtvrtým rokem velice rychlý růst cen. V loňském roce míra inflace ve Venezuele vystoupala na tři tisíce procent, v lednu letošního roku zbrzdila na 2665 procent.

Za jeden milion bolívarů, což je zhruba 11 korun, lze podle agentury AFP pořídit zhruba kilogram rajčat nebo "250 mililitrů málo kvalitního tekutého mýdla". Bolívary Venezuelané používají hlavně pro placení jízdného v hromadné dopravě. Při běžných platbách Venezuelané spíše využívají výrazně stabilnější americký dolar, který se stal faktickým oběživem v zemi. Podle oficiálního kurzu jeden dolar stojí zhruba dva miliony bolívarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy