Kampaň brazilského ministerstva zdravotnictví a ministerstva pro lidská práva, práva žen a rodiny nese název Nejprve dospívání, pak těhotenství. S hashtagem #tudonoseutempo (všechno má svůj čas) se snaží mladé Brazilce přimět, aby se "zastavili, zamysleli se, užívali si dospívání - a neotěhotněli".
Ministryně pro lidská práva tvrdí, že rozhodnutí nepřišlo zničehonic. "Je za tím rok debat, musíme snížit čísla. Máme odvahu mluvit o tom, že je třeba odložit začátek sexuálního života," říká Damares Alvesová.
Ministryně Alvesová je zároveň také evangelickou duchovní, což je jeden z faktorů, které dráždí kritiky hnutí. Kampaň podle nich rozostřuje linii mezi státem a náboženstvím a může vést k zásadním rozhodnutím adolescentů, kteří jsou a nadále budou špatně informovaní. "Kázání o abstinenci a selhávání v poskytování adekvátních informací o reprodukci a pohlavním zdraví neodradí teenagery od sexu," stojí v prohlášení Feministické sítě gynekologů a porodníků.
Ruku v ruce s evangelíky
Ačkoliv ministerstvo nepropaguje sexuální abstinenci přímo, kampaň Damares Alvesové vznikla ve spolupráci s evangelickou organizací sexuálních abstinentů Eu Escolhi Esperar (Rozhodl/a jsem se počkat). Skupinu založil protestanský kněz Nelson mladší. V Brazílii, kde se pouhých osm procent lidí klasifikuje jako nevěřících, počet evangelíků v posledních letech roste. "Proč bychom lidem neřekli, že mají počkat? Je to přece logické, ne náboženské či ideologické. V Brazílii musíme překonat předsudek, že všechno, co má původ v náboženství, je špatné," myslí si duchovní.
Podle Danie Sampaiové, která pracuje s těhotnými dospívajícími dívkami v jedněch z nejchudších částí Sao Paula, je nutná lepší informovanost. Jednou z jejích klientek je dvacetiletá Vitoria Maria de Oliveirová. Ta řekla redaktorce BBC, že začala být sexuálně aktivní v 15 letech, o sexu toho ale moc nevěděla do 16 nebo 17 let, protože její rodina se tomuto tématu vyhýbá. Když otěhotněla, byla prý v šoku. Odsuzuje ale jak potrat, tak prezervativy, které jsou podle ní "obludné". Tvrdí, že některé dívky je používají, ale jiné se dokonce bojí, že by tím urazily svého partnera a došlo by k hádce.
"Musíme s ženami více mluvit, abychom prolomili tabu a pověry, které na ně přenášejí jejich matky a babičky," tvrdí aktivistka Danie Sampaiová. Problémem je podle ní i brazilské patriarchální ovzduší a přehnaná objektivizace a sexualizace žen. "Abstinence není cesta. Dostatek informací, pochopení pro své tělo a umění odmítnout ano," věří.
"Víra a náboženství se zde mísí s vědeckými fakty," řekla pro BBC prezidentka Asociace gynekologů a porodníků. "Přetrvává zde mýtus, že pokud zavedeme sexuální výchovu, zvýší se zájem o pohlavní styk. My ale musíme využít všech příležitostí a prostředků promlouvat k adolescentům o životních volbách, antikoncepčních metodách a správné době, kdy se stát matkou."
Sex do školy nepatří
Brazilský prezident Jair Bolsonaro prohlásil už v roce 2018, že si přeje, aby "na školách bylo zakázáno mluvit o potratech, těhotných teenagerech, AIDS a dalších záležitostech souvisejících se sexem". Dokonce pohrozil učitelkám, že by mohly být ve třídách filmovány, aby rodiče věděli, o čem hovoří, uvedl americký deník Al Día, orientovaný na Latinskou Ameriku.
V roce 2017 došlo v Brazílii ke zpřísnění už tak striktního zákona ohledně interrupcí, jehož novelu prosadili zejména křesťanští poslanci, hlásící se k evangelikálnímu hnutí. Dříve byly povoleny potraty v případě znásilnění či ohrožení života matky, novela však měla omezit přerušení těhotenství i v těchto případech. Pokud žena podstoupí potrat ilegálně, hrozí jí až tříleté odnětí svobody.
Podle Světové zdravotnické organizace porodí v rozvojových zemích každoročně asi 12 milionů dívek mezi 15 a 19 lety.