Bourat normalizační budovy? Je to chyba, patřily mezi evropskou špičku

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 15. 10. 2015 20:11
Žižkovský vysílač, Kotva, Nová scéna Národního divadla, hotel InterContinental nebo Žižkovský vysílač. Jaký přínos mají lidmi nepochopené a odborníky obdivované budovy?

Praha - Nová scéna Národního divadla, OD Kotva, budova Federálního shromáždění nebo Žižkovský vysílač. Tyto a mnohé další stavby, které vznikly převážně v dobách normalizace, se dodnes potýkají s kritikou a nepochopením části veřejnosti.

Velmi často se rovněž umisťují v různých žebříčcích jako ty nejošklivější. Odborníci či architekti v nich naopak vidí neprávem opomíjenou hodnotu.

Stejný postoj zastává i historik architektury Petr Vorlík, který působí jako pedagog a výzkumný pracovník na Fakultě architektury ČVUT v Praze a specializuje se na dějiny architektury 20. století a průmyslové dědictví. 

Autor a spoluautor celé řady odborných publikací, například Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků (2006), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury (2010), okomentoval pro Aktuálně.cz některé z "nepochopených" budov.

Ještěd
Ještěd | Foto: Wikipedia Commons

Ještěd

Autor Karel Hubáček, stavba 1966-73

Návrh horského hotelu a televizního vysílače Ještěd vyvolával na počátku podle Petra Vorlíka spíše smíšené reakce, rovnou měrou kladné i záporné. "To je u unikátní architektury a v umění poměrně časté. Naše společnost zůstává stále výrazně konzervativní, obzvlášť u architektury v krajině," tvrdí Vorlík.

"Věž se stala navíc i jakýmsi symbolem společenského nadechnutí a optimismu šedesátých let. A naprosto unikátním technickým dílem. Nejenom pro spojení funkce hotelu a vysílače do jednoho tělesa, ale i pro naprosto přelomové konstrukční řešení a ve výsledku i pro velmi příjemné interiéry, jež navrhl právě Otakar Binar a užitým uměním vybavil Karel Wünsch."

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Papež zrušil kvůli bolesti nohy obřady

Papež František kvůli bolesti nervů v noze zrušil dva náboženské obřady plánované na 24. a 25. ledna a každoroční projev pro diplomaty sloužící u Svatého stolce, který měl přednést v pondělí. Svou tradiční nedělní modlitbu Anděl páně ale přednese. Podobné zdravotní potíže trápily hlavu katolické církve již na přelomu roku. Nové problémy vznáší otazníky nad jeho cestou do Iráku plánovanou na začátek března, kterou už tak ohrožovala pandemie covidu-19. Papežovy zahraniční cesty jsou většinou velmi náročné, hlava církve se při nich setkává s velkým množstvím lidí, slouží dlouhé mše a hodně cestuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy