Boj o Arktidu pokračuje, Rusko se chystá na Špicberky

Zuzana Kleknerová, Vanda Králová
15. 2. 2009 16:26
Moskva vybuduje síť polárních stanic
K Arktidě míří vědecké expedice, konají se tu i vojenská cvičení. Všechno kvůli ropě.
K Arktidě míří vědecké expedice, konají se tu i vojenská cvičení. Všechno kvůli ropě. | Foto: Reuters

Moskva - Před dvěma lety vyslala Moskva loď Akademik Fjodorov, aby k nejsevernějšímu bodu planety dovezla ruskou vlajku. Tu pak Rusové demonstrativně "vyvěsili" na dně Severního pólu.

Proti ruskému počínání se následně zvedla vlna odporu. Protestovali Kanaďané, Norové, Dánové i další země, které si na území kolem pólu činí nárok.

Boj o Arktidu neutichl dodnes. Po sérii slovních útoků, vědeckých expedic i vojenských manévrů se teď ke slovu znovu hlásí Rusové. Oznámili, že připravují vyslání padesáti vědců na Špicberky.

Ty přitom od roku 1925 spravují Norové.

Na Špicberkách ale leží i osada Barentsburg, kterou obývají právě Rusové. Kdysi tu dokonce žilo více rusky než norsky mluvících obyvatel.

Souvislosti: Video: Tuleni mapují Arktidu. Vědecky

Výsadky vědců i vojáků

"Arktida má pro Rusko zvláštní geopolitický význam," vysvětlil na tiskové konferenci v Moskvě Artur Čilingarov, zvláštní vyslanec prezidenta Dmitrije Medveděva pro oblast kolem Severního pólu.

Rusko chce v Arktidě vybudovat síť polárních stanic.
Rusko chce v Arktidě vybudovat síť polárních stanic. | Foto: Reuters

I proto se Rusové rozhodli, že svou přítomnost v Arktidě výrazně posílí.

Kromě expedice na Špicberky hodlají zmodernizovat flotilu ledoborců a postavit novou výzkumnou loď, která by sekundovala Akademiku Fjodorovovi.

V oblasti má kromě toho vzniknout celá síť nových ruských polárních stanic. Severní pól je podle Moskvy součástí Lomonosova hřbetu nebo-li podmořským pokračováním Ruska.

Angažovat v Arktidě se Moskva hodlá i vojensky. Už loni v létě oznámila, že se zde budou konat ruská vojenská cvičení. Jako odpověď na to, že si na území dělají nárok i další země.

Čtěte více: Kanada posílí vojsko v Arktidě. Obává se Ruska

Svět větří ropu

Ještě nedávno přitom Arktida nikoho nezajímala. Čím rychleji ale kolem Severního pólu tají ledovce, tím větší je o území zájem.

Pod ledovou krustou jsou totiž bohaté zásoby ropy i dalších nerostných surovin, které by chtěli nejen Rusové, Dánové, Norové a Kanaďané, ale i Spojené státy, Island, Evropská unie nebo Čína.

Číňané hodlají v Severním ledovém oceánu vybudovat podmořskou výzkumnou stanici. Bude sbírat data o teplotě, obsahu soli ve vodě a rychlosti proudů v různých hloubkách severně od Čukotského moře.

Čtěte více: Čína míří k Severnímu pólu. I ona chce vliv v Arktidě

Evropská sedmadvacítka zase zájem o Arktidu vysvětluje snahou o uchování jedinečného arktického ekosystému. Loni v listopadu nicméně přiznala, že i jí jde - vedle ochrany životního prostředí - o nerostné bohatství.

"Arktida je jedinečným a zranitelným regionem, který leží v bezprostřední blízkosti Evropy. Jeho vývoj bude mít významný dopad na život budoucích generací Evropanů," řekla eurokomisařka Benita Ferrero-Waldnerová, odpovědná za vnější vztahy EU.

Podle průzkumu amerických geologů bude v Arktidě v budoucnu možné vytěžit asi 90 miliard barelů ropy, tedy skoro trojnásobek současné celosvětové roční spotřeby.

Všechno je na mapě

Loni v srpnu Britové představili ojedinělou mapu, která podrobně znázorňuje sporné oblasti Arktidy.

Obsahuje obecně uznávané hranice, ale také území, jež si jednotlivé státy nárokují, a další místa, o něž by se mohly vést spory.

"Mapa je zatím nejpřesnějším vyobrazením dosavadních hranic a linií, které možná budou stanoveny v budoucnu," vysvětlil ředitel Mezinárodního svazu pro výzkum hranic (IBRU) Martin Pratt.

Podle konvence OSN o námořním právu si jednotlivé státy mohou nárokovat území vzdálené 200 námořních mil (asi 370 kilometrů) od jejich břehů. V této oblasti smějí i těžit suroviny.

"O možných konfliktech se toho už hodně napsalo. Ale dosud se vycházelo z chabých geografických údajů. Snažíme se dát jasné vodítko a poskytnout obrázek o skutečné situaci," řekl Pratt.

Mapu naleznete ZDE.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

PSG vyhrál ve francouzské lize posedmé za sebou

Fotbalisté Paris Saint-Germain zvítězili v 9. kole francouzské ligy 3:0 v Nantes a po úvodních dvou porážkách v sezoně si připsali sedmou výhru za sebou. Úřadující mistři mají během vítězné šňůry skóre 23:1 a vedou tabulku o tři body před Lille, jež má k dobru nedělní utkání proti Lyonu.

Favorizované PSG se na hřišti patnáctého Nantes gólově prosadilo po přestávce. Skóre otevřel hned ve 47. minutě Ánder Herrera po přihrávce Kyliana Mbappého, jenž v 64. minutě zvýšil proměněným pokutovým kopem za faul na sebe. Výsledek pečetil dvě minuty před koncem po chybě domácí obrany Pablo Sarabia.

Nantes mělo šanci zkorigovat výsledek v 69. minutě díky pokutovému kopu, který ale Kaderu Bambovi chytil Keylor Navas.

před 1 hodinou

V USA odhlasovalo tři dny před volbami již přes 90 milionů lidí

Ve Spojených státech odevzdalo svůj hlas s předstihem před úterním termínem voleb již přes 90 milionů lidí. To je více než 65 procent počtu volebních lístků, které se dohromady sešly ve volbách před čtyřmi lety, napsala agentura Reuters. Uchazeči se snaží využít poslední dny kampaně k boji o poslední nerozhodnuté voliče v klíčových státech. Na veřejnosti v sobotu kromě nich a jejich viceprezidentských kandidátů vystoupila například i první dáma Melania Trumpová či bývalý prezident Barack Obama.

Zdroj: ČTK
Další zprávy