Boj o Arktidu pokračuje, Rusko se chystá na Špicberky

Zuzana Kleknerová, Vanda Králová
15. 2. 2009 16:26
Moskva vybuduje síť polárních stanic
K Arktidě míří vědecké expedice, konají se tu i vojenská cvičení. Všechno kvůli ropě.
K Arktidě míří vědecké expedice, konají se tu i vojenská cvičení. Všechno kvůli ropě. | Foto: Reuters

Moskva - Před dvěma lety vyslala Moskva loď Akademik Fjodorov, aby k nejsevernějšímu bodu planety dovezla ruskou vlajku. Tu pak Rusové demonstrativně "vyvěsili" na dně Severního pólu.

Proti ruskému počínání se následně zvedla vlna odporu. Protestovali Kanaďané, Norové, Dánové i další země, které si na území kolem pólu činí nárok.

Boj o Arktidu neutichl dodnes. Po sérii slovních útoků, vědeckých expedic i vojenských manévrů se teď ke slovu znovu hlásí Rusové. Oznámili, že připravují vyslání padesáti vědců na Špicberky.

Ty přitom od roku 1925 spravují Norové.

Na Špicberkách ale leží i osada Barentsburg, kterou obývají právě Rusové. Kdysi tu dokonce žilo více rusky než norsky mluvících obyvatel.

Souvislosti: Video: Tuleni mapují Arktidu. Vědecky

Výsadky vědců i vojáků

"Arktida má pro Rusko zvláštní geopolitický význam," vysvětlil na tiskové konferenci v Moskvě Artur Čilingarov, zvláštní vyslanec prezidenta Dmitrije Medveděva pro oblast kolem Severního pólu.

Rusko chce v Arktidě vybudovat síť polárních stanic.
Rusko chce v Arktidě vybudovat síť polárních stanic. | Foto: Reuters

I proto se Rusové rozhodli, že svou přítomnost v Arktidě výrazně posílí.

Kromě expedice na Špicberky hodlají zmodernizovat flotilu ledoborců a postavit novou výzkumnou loď, která by sekundovala Akademiku Fjodorovovi.

V oblasti má kromě toho vzniknout celá síť nových ruských polárních stanic. Severní pól je podle Moskvy součástí Lomonosova hřbetu nebo-li podmořským pokračováním Ruska.

Angažovat v Arktidě se Moskva hodlá i vojensky. Už loni v létě oznámila, že se zde budou konat ruská vojenská cvičení. Jako odpověď na to, že si na území dělají nárok i další země.

Čtěte více: Kanada posílí vojsko v Arktidě. Obává se Ruska

Svět větří ropu

Ještě nedávno přitom Arktida nikoho nezajímala. Čím rychleji ale kolem Severního pólu tají ledovce, tím větší je o území zájem.

Pod ledovou krustou jsou totiž bohaté zásoby ropy i dalších nerostných surovin, které by chtěli nejen Rusové, Dánové, Norové a Kanaďané, ale i Spojené státy, Island, Evropská unie nebo Čína.

Číňané hodlají v Severním ledovém oceánu vybudovat podmořskou výzkumnou stanici. Bude sbírat data o teplotě, obsahu soli ve vodě a rychlosti proudů v různých hloubkách severně od Čukotského moře.

Čtěte více: Čína míří k Severnímu pólu. I ona chce vliv v Arktidě

Evropská sedmadvacítka zase zájem o Arktidu vysvětluje snahou o uchování jedinečného arktického ekosystému. Loni v listopadu nicméně přiznala, že i jí jde - vedle ochrany životního prostředí - o nerostné bohatství.

"Arktida je jedinečným a zranitelným regionem, který leží v bezprostřední blízkosti Evropy. Jeho vývoj bude mít významný dopad na život budoucích generací Evropanů," řekla eurokomisařka Benita Ferrero-Waldnerová, odpovědná za vnější vztahy EU.

Podle průzkumu amerických geologů bude v Arktidě v budoucnu možné vytěžit asi 90 miliard barelů ropy, tedy skoro trojnásobek současné celosvětové roční spotřeby.

Všechno je na mapě

Loni v srpnu Britové představili ojedinělou mapu, která podrobně znázorňuje sporné oblasti Arktidy.

Obsahuje obecně uznávané hranice, ale také území, jež si jednotlivé státy nárokují, a další místa, o něž by se mohly vést spory.

"Mapa je zatím nejpřesnějším vyobrazením dosavadních hranic a linií, které možná budou stanoveny v budoucnu," vysvětlil ředitel Mezinárodního svazu pro výzkum hranic (IBRU) Martin Pratt.

Podle konvence OSN o námořním právu si jednotlivé státy mohou nárokovat území vzdálené 200 námořních mil (asi 370 kilometrů) od jejich břehů. V této oblasti smějí i těžit suroviny.

"O možných konfliktech se toho už hodně napsalo. Ale dosud se vycházelo z chabých geografických údajů. Snažíme se dát jasné vodítko a poskytnout obrázek o skutečné situaci," řekl Pratt.

Mapu naleznete ZDE.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 7 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy