Bílé skvrny a suchá kůže. Proč v Praze skokově ztvrdla voda a co to dělá s tělem i spotřebiči

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Rychlovarná konvice plná usazenin, bělavé mapy na bateriích i nepříjemné svědění pokožky po sprchování. Řada obyvatel Prahy v posledních týdnech zaznamenala, že z kohoutků teče znatelně jiná voda než dřív. Nejde o přelud – tvrdost vody v některých čtvrtích prokazatelně vzrostla. Pražské vodovody a kanalizace i dermatoložka pro Aktuálně.cz vysvětlují, co se v potrubí stalo a kdo by měl zpozornět.

Stačilo několik týdnů a rozdílu si začali všímat i lidé, kteří tvrdost vody běžně příliš neřeší. Rychleji se tvořící vodní kámen v rychlovarné konvici, bělavé stopy na bateriích nebo skle, případně sušší pokožka. Nejen v části Prahy 3 se během letošního léta vlastnosti vody skutečně změnily. Nešlo přitom jen o subjektivní dojem – zvýšení tvrdosti potvrzují i data Pražských vodovodů a kanalizací.

Ne, nezdá se vám to

Ne každý ví, že Praha není zásobována vodou z jediného místa. Do distribuční sítě míří voda z úpraven Želivka, Káraný a Podolí a v různých částech města se mohou jednotlivé zdroje v různém poměru mísit. Právě jejich původ má na tvrdost vody zásadní vliv.

„V pražské distribuční síti může v rámci provozních manipulací docházet ke změně tvrdosti pitné vody, správněji sumy vápníku a hořčíku, v závislosti na aktuálně preferovaném zdroji v jednotlivých oblastech,“ vysvětlil tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Právě to se během léta stalo. „Přechodné zvýšení tvrdosti pitné vody na území Prahy 3 v průběhu léta 2026 zapříčinila výluka na III. výtlačném řadu ÚV Káraný,“ potvrdil Mrázek.

Zároveň jednoznačně vyloučil vysvětlení, které se během horkého léta nabízí jako první: „Změna tedy nijak nesouvisela se suchem ani nedostatkem vody.“

Proč je voda tvrdá

Rozdíl je možné vyjádřit i čísly. Od začátku roku do 1. července měla voda v dotčené oblasti průměrnou tvrdost 1,76 ± 0,42 mmol/l. Mezi 1. červencem a 10. srpnem průměr vzrostl na 2,11 ± 0,49 mmol/l.

Zdravý člověk změnu nejspíš nepocítí

Nárůst tvrdosti činí zhruba dvacet procent, přesto podle dermatoložky Adély Procházkové z Perfect Clinic Dermatology není důvod k obavám. „Obě hodnoty stále spadají do kategorie středně tvrdé vody. Člověk se zdravou kožní bariérou ji pravděpodobně vůbec nezaznamená,“ říká.

Citlivější ale mohou být lidé s atopickým ekzémem, velmi suchou nebo reaktivní pokožkou. V tvrdší vodě se podle lékařky mohou hůře oplachovat zbytky mýdel a sprchových přípravků. „Výsledkem může být pocit pnutí, svědění a větší suchost,“ vysvětluje s tím, že tvrdá voda sama o sobě ekzém nezpůsobuje, může ale přispět k jeho zhoršení.

Zvýšenou pozornost by měli pokožce věnovat také rodiče malých dětí se sklonem k atopii. Jejich kožní bariéra je citlivější, ale ani u nich současné hodnoty neznamenají automatické riziko. Procházková doporučuje především krátké koupání ve vlažné vodě, minimum jemných neparfémovaných mycích přípravků a pravidelné používání emoliencií.

V domácnosti změnu pozná hlavně konvice

Tvrdší voda má mnohem viditelnější dopad na domácnost. Vyšší obsah vápníku a hořčíku znamená rychlejší tvorbu vodního kamene v rychlovarných konvicích, kávovarech, myčkách, pračkách nebo na sprchových hlavicích a bateriích.

Pomůže proto častější odvápnění spotřebičů podle doporučení výrobce, čištění perlátorů a sprchových hlavic a správné nastavení myčky či kávovaru podle tvrdosti vody.