Představte si, že si koupíte lístek na barevný spektákl, ale po vytažení opony uvidíte jen šedé flíčky. Pohled do teleskopu pak spoustu lidí zaskočí. Podle hvězdáře Michala Štipla ale pravá romantika netkví v dokonalém obrazu, nýbrž v příběhu, který se skrývá za ním. Boří mýty o vesmíru a v srpnu chystá expedici za zážitkem, který lidstvo odjakživa fascinuje: za zatměním slunce do Španělska.
„U dětí je to padesát na padesát. Buď je zajímají dinosauři, nebo vesmír. Pak už je to o tom, udržovat ty žhavé uhlíky zvídavosti, kupovat knížky a občas z nich sfouknout popel,“ popisuje Michal Štipl, jak se člověk stane astronomem. Nebo jak on říká: hvězdářem.
U Michala osobně rozhodlo léto roku 1999, kdy jako dítě zažil skoro úplné zatmění slunce nad Českem. „Sice si to už příliš nepamatuju, ale vím, že jsem to prožil. To byl ten první impuls, na který se nabalovalo všechno ostatní.“
Přes hledání Polárky a Velkého vozu ve skautu se dostal až ke studiu aplikované fyziky. Ta moderní, počínaje Newtonem, totiž kompletně vychází z astronomie. „Udělal jsem si práci podle toho, co mě baví. A mě baví vyprávět lidem o vesmíru a fyzice,“ říká průvodce nocí. Jeho běžný den tak často vypadá, že sbalí techniku, odjede na druhý konec republiky, kde teleskopy rozbalí a ukazuje lidem oblohu zblízka. Kromě soukromých pozorování jezdí i do škol, na svatby nebo teambuildingy a natáčí vtipná i poučná videa na Instagram.
Lidé si ho ovšem dodnes pletou s astrologem. „Stává se to v jednom kuse. Já jim klidně z hvězd vyvěštím, co budou chtít, ale nedávám na to žádné záruky,“ směje se.
Frajer, který zavařil inkvizici
Michalovo vyprávění o hvězdách má ovšem do složitých a zdlouhavých přednášek o černých dírách daleko. Nejraději má příběhy z historie vědy. Jeho absolutním favoritem je Galileo Galilei.
„To byl strašně velký frajer,“ říká nadšeně. „Naučil nás koukat na oblohu úplně jinak a kladl si otázky, které do té doby nikoho nenapadly,“ vysvětluje. „Galileo zkonstruoval první dalekohled a začal se dívat zblízka. Viděl krátery na Měsíci, skvrny na Slunci a čtyři tečky, jak obíhají Jupiter. Jenže lidé mu nevěřili, bylo to pro ně hotové sci-fi.“ Inkvizitoři mu prý dokonce doporučovali před nočními seancemi omezit konzumaci vína, aby neviděl takové bludy. Galileo si ale stál za svým a nakonec díky tomu položil základy moderní vědy.
Právě tyhle historky se Michal snaží předávat dál. „Pravá romantika spočívá v tom, že světlo z těch ‚fleků v dalekohledu‘ k našemu oku letělo miliardy kilometrů, vzdálenost, kterou si ani nedovedeme představit.“ Od dalekohledů prý nakonec ještě nikdo neodcházel zmatený. Všichni si naopak chtějí o vesmíru povídat dál. „Každého hlodá nějaká otázka, na kterou hledá odpověď.“
Dospělí se podle něj často bojí, že jejich otázka bude znít hloupě, sám prý ale ještě hloupou otázku nedostal. Jedním z velkých témat, které s lidmi řeší, je i mizící tma. Světelný smog dnes ničí pohled na hvězdy po celém světě, stačí k tomu málo. „Stačí jediný chalupář, který si pořídí silné bílé LED světlo, aby v noci viděl na gril, a spolehlivě tím zničí tmu v celém údolí,“ popisuje hvězdář. I přes světelný smog lze ale v Česku leccos sledovat i z domova, ačkoliv lepší pozorování, zejména to bez dalekohledů, hledejte určitě mimo města.
Jak se stát astronomem na svém balkoně?
„Nepotřebujete ani korunu, na to vám stačí oči,“ odpovídá Michal trochu překvapivě na otázku, na kolik vyjde základní výbava. „Pouhým okem se dají kromě Polárky vidět třeba Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn,“ vypočítává. Poznáte je snadno: na rozdíl od blikajících hvězd svítí stálým světlem. A když nevíte, kde hledat, stáhněte si aplikaci Stellarium.
Mimo města spatříte Mléčnou dráhu a oči jsou tím nejlepším nástrojem i pro sledování meteorických rojů, třeba Perseid. U nich je teleskop dokonce spíše na škodu – k zachycení padající hvězdy potřebujete vidět co největší kus oblohy naráz.
A když to myslíte s pozorováním opravdu vážně? „Za tři až čtyři tisíce korun pořídíte klasický binokulár, stativový dalekohled na obě oči. Je univerzální, můžete s ním koukat na přírodu, na sousedy nebo na ptáky, a na obloze s ním uvidíte krásně Měsíc i základní rysy planet. Nejlevnější plnohodnotný hvězdářský dalekohled pak začíná na šesti až sedmi tisících,“ radí. Případně si vše lze vyzkoušet přímo v Michalově půjčovně na webu hvezdar.cz.
Expedice za Sluncem
O služby půjčovny je podle hvězdáře překvapivě velký zájem: až do konce léta má prý všechno beznadějně vybookované. „Na pozorování zatmění doporučím pořídit si speciální brýle, protože bez nich, nebo bez speciální clony na dalekohled, si leda tak nevratně poškodíte oči,“ varuje astronom. „Koupíte je za pár desetikorun, riskovat se opravdu nevyplatí,“ varuje.
On sám za astronomickou událostí dekády v srpnu zamíří do Španělska, které zažije úplné zatmění Slunce, první v Evropě po skoro třech dekádách. V Česku sice srpnové zatmění uvidíme také, ale jen částečně. Pro Michala Štipla bude srpnová cesta do Španělska tak trochu návratem na začátek. Ke žhavému uhlíku, který v něm v létě 1999 zapálil lásku k vesmíru, jež ho dodnes nepustila.
VIDEO: NASA představila projekt na zřízení stálé měsíční základny
Zdroj: autorský článek, hvezdar.cz
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kvíz: Pokrevní bratři i proslulá medvědobijka. Jak dobře znáte filmové mayovky?
Náčelník Apačů Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand, jehož pěst srazí muže k zemi jako blesk. Kdo by neznal tohle legendární duo? Vždyť populární mayovky formovaly generace diváků a v Česku se zařadily mezi skutečné kulturní ikony. Patříte mezi skalní fanoušky této filmové série? Otestujte své znalosti v našem kvízu.
Písečná bouře ho odřízla od světa. Když muže po devíti dnech našli, nikdo nechápal, jak se mu podařilo přežít
Na startu patřil mezi favority nejtěžšího ultramaratonu světa. O několik hodin později ale zůstal úplně sám uprostřed nekonečné Sahary. Bez vody, bez možnosti zorientovat se v terénu a bez naděje na rychlou záchranu. Ital Mauro Prosperi nakonec přežil devět a půl dne díky rozhodnutím, která znějí až neuvěřitelně. Jeho příběh dodnes patří k nejslavnějším příběhům lidského přežití.
Ve Středomoří přibývá medúz. Jak poznat ty nebezpečné a co dělat, když vás požahají
Zprávy o invazi medúz se každé léto vracejí spolu s hlavní turistickou sezonou. Odborníci ale uklidňují: většina druhů je pro člověka neškodná a ani ty nejžahavější nepředstavují smrtelné riziko. Existují však výjimky, které dokážou způsobit velmi bolestivé poranění a jizvy na několik týdnů.
EU chce dát Europolu větší pravomoci. Má rychleji reagovat na organizovaný zločin
Zločinecké skupiny dnes působí napříč Evropou, přesouvají peníze během sekund a stále častěji využívají digitální technologie. Evropská komise proto navrhla největší změny fungování Europolu a Eurojustu za poslední roky. Obě agentury mají získat nové pravomoci, rychlejší přístup k informacím i silnější postavení při přeshraničních vyšetřováních.