Reklama
Reklama
Magazín

Benátsko má i jinou tvář. Od moře a benátských kanálů až k milionům lahví pod zemí

Linda Veselá, redaktorka magazínu aktuálně
Linda Veselá, redaktorka magazínu aktuálně
Linda Veselá

Ráno bosky po pláži, odpoledne mezi benátskými kanály, další den pár metrů od pece, v níž skláři tvarují sklo. A o kus dál už silnice stoupá mezi vinicemi, kde vzniká pravé prosecco. Právě v tom je jedna z největších výhod Benátska. Na relativně malém prostoru se tu střídají místa, která spolu na první pohled nesouvisí. A podzim je možná nejlepší chvíle, kdy je spojit do jedné cesty.

Reklama

Jako základnu volíme Lido di Jesolo, jedno z nejznámějších přímořských letovisek regionu. Jen v roce 2025 sem přijelo přes 1,3 milionu návštěvníků, mezi nimi řada Čechů. Čím dál víc lidí si ale cestu k moři nachází i mimo hlavní sezonu – silná byla návštěvnost v říjnu i listopadu téhož roku, v prosinci počet přenocování meziročně vzrostl dokonce o 63 procent.

Začátkem října už má Jesolo jinou atmosféru než během vrcholu léta. Lidí je méně, na promenádách se dá volně projít a pláž působí mnohem klidněji.

Související

My máme navíc štěstí na téměř letních 25 stupňů. Slunce stále příjemně hřeje, moře zchladí a na pláži se dá bez problémů strávit celé odpoledne. S aperolem v ruce a nohama zabořenýma v písku se jen těžko věří, že kalendář už ukazuje říjen. Oproti létu má počasí jednu velkou výhodu: je dost teplo na plavky, ale bez úmorných veder.

„Jakmile zmizí letní ruch, pláž získá úplně jinou atmosféru. Je ideální na dlouhé procházky, projížďky na kole nebo prostě jen na chvíli u moře,“ říká Eleonora Beviglia z Falkensteiner Hotel & Spa Jesolo.

Reklama
Reklama

Ten stojí přímo na pláži a je součástí Jesolo Hotel Design District, který v roce 2021 prošel proměnou podle návrhu renomovaného newyorského architekta Richarda Meiera. Typické jsou pro něj čisté linie a prvky pop-artu. Vedle 152 pokojů a apartmá nabízí hotel také rozsáhlé wellness s vnitřními i venkovními bazény. A přestože je v Jesolu spousta míst, kam vyrazit na jídlo, skvěle jsme se najedli i přímo v hotelových restauracích, které se zaměřují na italskou kuchyni.

Falkensteiner Hotel & Spa Jesolo
Výhodou hotelu Falkensteiner Hotel & Spa Jesolo je také jeho poloha: přímo u pláže, ale zároveň s řadou možností, kam vyrazit a co podniknout. Na kole můžete projet pobřeží i okolní krajinu, zahrát si golf či tenis nebo vyzkoušet vodní sporty.Foto: Falkensteiner Hotel & Spa Jesolo

Právě na podzim se ukazuje jedna z největších výhod Jesola. Dopoledne můžete vyrazit do Benátek nebo do vnitrozemí, odpoledne sednout na kolo a večer se zase vrátit k moři – nebo třeba do wellness, na lekci jógy či pilates a nakonec na dobrou večeři.

„Benátky jsou odsud snadno dostupné a mimo hlavní sezonu si je člověk užije s menšími davy a autentičtější atmosférou,“ dodává Beviglia.

Jesolo tak na podzim není jen místem, kde si ještě o pár dní prodloužit léto, ale také výchozím bodem pro cesty dál po Benátsku. Beviglia proto doporučuje zůstat alespoň tři až čtyři noci. „Jesolo je ideální základnou pro objevování Benátska v klidnějším tempu. Podzim tu spojuje přírodu, kulturu, víno i odpočinek,“ uzavírá.

Reklama
Reklama

Benátky: davy jsou blíž, než se zdá

První z těchto výletů vede přes lagunu. Člun lehce poskakuje na vlnách, pozdní slunce hřeje do tváře a před námi se postupně rýsují Benátky. Míjíme místa, která byla po staletí součástí obranného systému Benátské republiky – sítě pevností a opevnění, jež chránila město, jeho území i důležité obchodní trasy.

Benátky
„Nejlepší způsob, jak poznat Benátky, je se v nich ztratit,“ říkala nám už na lodi Eleonora. Foto: Aktuálně.cz – Linda Veselá

Pak už přicházejí kulisy známé z fotografií. Kupole baziliky Santa Maria della Salute září v podzimním slunci, na protější straně se zvedá San Giorgio Maggiore a mezi nimi křižují vodu čluny, vaporetta a gondoly.

Vystupujeme jen pár kroků od náměstí svatého Marka. Tady už o klidu nemůže být řeč. Po náměstí proudí turisté, další se shlukují kolem Dóžecího paláce a baziliky svatého Marka. Její interiér přitom působí úplně jinak než sluncem zalité náměstí venku – je tu přítmí, nad hlavou se lesknou zlaté mozaiky a silný byzantský vliv je patrný na každém kroku.

Stačí ale pár minut chůze a Benátky se úplně promění. Odbočíme z hlavních tras, propleteme se několika uličkami, přejdeme pár malých mostků – a davy jsou pryč. Najednou potkáváme jen pár místních, před domy visí prádlo a v kanálech kotví malé čluny.

Reklama
Reklama

„Nejlepší způsob, jak poznat Benátky, je se v nich ztratit,“ říkala nám už na lodi Eleonora. 

A přesně to děláme. Ztrácíme se v bludišti úzkých uliček, průchodů, malých náměstí, mostků a kanálů. Telefony a foťáky vytahujeme skoro u každého dalšího mostu, protože pokaždé se zdá, že tenhle je ještě o něco hezčí než ten předchozí.

Právě tady je nejlépe vidět rozdíl mezi obrazem Benátek jako města ochromeného overtourismem a jejich druhou tváří. Náměstí svatého Marka může být plné, ale stačí sejít z několika nejvytíženějších tras a během pár minut jsou davy pryč. Mimo hlavní sezonu je tak ještě snazší zahlédnout Benátky, které se za nejznámějšími památkami často ztrácejí.

Murano: sklo, které proslavilo celý ostrov

Benátky ale nejsou jediným místem v laguně, kde stojí za to vystoupit. Na Muranu se už po staletí rodí sklo, které ostrov proslavilo po celém světě. Zásadní zlom přišel v roce 1291, kdy Benátská republika nařídila přesunout sklářské pece z Benátek na ostrov – kvůli obavám z požárů, ale také proto, aby měla cenné výrobní postupy lépe pod kontrolou.

Reklama
Reklama

K nejslavnějším jménům ostrova dnes patří Venini. Sklárna založená v roce 1921 pomohla propojit tradiční postupy s moderním designem a ke spolupráci přizvala řadu umělců a architektů. Jen pár kroků od výloh s hotovými vázami a objekty se přitom dostáváme přímo do výroby – a romantická představa o jemném sklářském řemesle rychle mizí.

Benátky
K nejslavnějším jménům ostrova dnes patří Venini.Foto: Aktuálně.cz – Linda Veselá

Jakmile otevřeme dveře, udeří nás vedro. Venku je kolem pětadvaceti stupňů, uvnitř se ale během chvíle potíme. Muži u pecí si průběžně otírají obličeje ručníky. Otevřenými dveřmi dovnitř profukuje vítr, příliš ale nepomáhá.

Přesto tu hraje veselá hudba, skláři mezi sebou žertují a práce běží dál. Těžko si představit, jaké podmínky tu panují uprostřed léta. Přímo před námi přitom vznikají kusy, které už dávno patří k ikonám značky Venini - například vázy Veronese nebo zvlněné Fazzoletto.

Benátky
Těžko si představit, jaké podmínky ve sklárně panují uprostřed léta. Foto: Aktuálně.cz – Linda Veselá

Když pak člověk vidí hotové vázy ve výloze, těžko by hádal, v jakém vedru a tempu vznikají. Sklář nabere na píšťalu žhavou sklovinu, několikrát s ní otočí, foukne dovnitř a postupně ji tvaruje. To, co ještě před chvílí připomínalo rozpálenou kouli, během několika minut získá podobu elegantní vázy.

Reklama
Reklama

Mezi kopci, kde vzniká prosecco

Úplně jinou tvář ukazuje Benátsko ve vnitrozemí. Místo laguny přicházejí zelené kopce, silnice se kroutí mezi vinicemi a za zatáčkami vykukují vesnice, statky a kostelní věže. 

Benátky
Jednou z našich zastávek je Villa Sandi. Před námi stojí palladiánská vila z roku 1622, obklopená zahradou, květinami a citronovníky, za níž se táhnou vinice.Foto: Aktuálně.cz – Linda Veselá

Právě v kopcích kolem Conegliana a Valdobbiadene leží jedna z nejznámějších oblastí spojených s proseccem. Od roku 2009 je název prosecco chráněný a jeho výroba je vázaná na přesně vymezenou oblast.

Jednou z našich zastávek je Villa Sandi. Před námi stojí palladiánská vila z roku 1622, obklopená zahradou, květinami a citronovníky, za níž se táhnou vinice. Uvnitř jsou vysoké stropy, štuky a lustry z muránského skla. Místo tak na první pohled působí spíš jako elegantní historické sídlo než jako velké vinařství.

To nejzajímavější ale není vidět. Pod vilou se táhne síť chodeb dlouhá zhruba dva kilometry. Na jejich existenci se přišlo v 70. letech náhodou poté, co se část terénu propadla. Dnes tu v několika úrovních odpočívá kolem 1,5 milionu lahví, nejde však o běžné prosecco, které zraje v nerezových tancích, ale o prémiová šumivá vína vyráběná klasickou metodou kvašení v lahvi.

Reklama
Reklama
Benátky
Pod vilou se táhne síť chodeb dlouhá zhruba dva kilometry. Foto: Aktuálně.cz – Linda Veselá

Procházíme kolem dlouhých řad lahví, zatímco chodby se dál větví a ztrácejí ve tmě. Člověk snadno zapomene, že jen pár metrů nad námi stojí elegantní vila obklopená zahradou. Rozsáhlé podzemí působí spíš jako malý labyrint než jako běžný vinný sklep.

Rodina Polegato se vínu věnuje už od 20. let minulého století. Villa Sandi se součástí jejího příběhu stala na konci 70. let a o několik let později začala rodina prosecco ve větší míře vyvážet do zahraničí.

Z podzemí pak znovu vycházíme mezi vinice. A po laguně, benátských uličkách i rozpálených pecích na Muranu působí okolní kopce skoro jako jiný svět.

VIDEO: Změna klimatu dotírá na jednu z ikon severní Itálie – ikonický Parmigiano Reggiano.

Zdroj: autorský text.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama