Běh pomáhá obnovit mozkové buňky, zjistili kanadští vědci zkoumáním myší

Magazín Magazín
7. 8. 2017 6:30
Kanadští vědci z Univerzity v Ottawě potvrdili, že hodina až dvě aerobního cvičení přispívá k obnově a vytváření nových neuronů. Může za to údajně chemická látka VGF. Studii prováděli výzkumníci na myších s mozkovými dysfunkcemi.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Skupina vědců z Univerzity v Ottawě nedávno publikovala studii, která potvrzuje, že cvičení prospívá nejen tělu, ale také duchu. Aerobní cvičení má totiž pozitivní dopad na fungování mozku, přispívá nejen k obnově neuronů, ale také k tvorbě nových.

Právě vysoká míra neurogeneze je ukazatelem zdravého mozku. Nízká hladina nových neuronů je naopak známkou oslabeného zdraví.

To však neznamená, že zdravý mozek si lze udržovat pouze běháním. Pokaždé, když se člověk učí nový sport, jako je hraní golfu nebo tenisu, mozek si vytvoří nové spojení. Podle výzkumů však právě aerobní sporty stojí za vysokou hladinou nových neuronů. Vysoce intenzivní intervalový trénink se tak s obyčejnou chůzí, během nebo plaváním nedá úplně srovnat.

Pocit štěstí a zdravější mozek za hodinu či dvě 

Navíc (kromě těchto dlouhodobých efektů) má pohyb i velmi příjemný krátkodobý účinek "štěstí". Pokud se totiž člověk věnuje hodinu či dvě aerobnímu cvičení, všechny starosti jako mávnutím proutku odplavou a cítí se v euforii. Pocit štěstí je navozen díky účinku přirozených opioidů nacházejících se v čelním laloku mozku.

Nejnovější článek ottawských výzkumníků hovoří o tom, že po aerobním cvičení se zvyšuje hodnota ještě jedné chemické látky s názvem VGF. Zatím ji však neznají natolik dokonale, aby dokázali určit, za čím vším stojí.

Vědci provedli pokus na myších s dysfunkcemi, které měly velmi krátký život, a navíc se špatně pohybovaly. Oba problémy byly přitom spojeny s genetickou degradací mozečku, zodpovědného za fyzické pohyby.

Při pokusu "opravili" poruchy v mozku zvířete dvěma způsoby. A to buď aplikováním vysoké dávky VGF, nebo umístěním "běžeckého trenažéru". V obou případech žili savci déle, lépe se pohybovali a vykazovali zlepšení struktury mozku.

Na rozdíl od myší ale není možné vpravovat lidem do těla VGF. Živočichům byla totiž látka podána prostřednictvím virové infekce, což by v případě lidí bylo velmi neetické, jak píše Medical Daily. Nezbývá tak než si tedy obléknout sportovní trikot, nazout tenisky a vyrazit na minimálně hodinový výběh.

 

Právě se děje

Další zprávy