


Ne každá zahrada může být jen klidnou zelenou oázou. Některé musí zvládnout příjezd aut, hospodářský provoz i každodenní život rodiny. Přesto mohou působit útulně a stát se místem, kde lidé tráví většinu léta. Důkazem je zahrada u statku v Ústeckém kraji, kterou navrhli zahradní architekti Ferdinand Leffler a Natália Vataščinová.
Venkovské usedlosti často skrývají velký potenciál, ale také řadu omezení. Tato zahrada musela zachovat průjezd na dvůr a zároveň nabídnout dostatek prostoru pro odpočinek, posezení i koupání. Právě propojení praktických požadavků s příjemnou atmosférou se stalo hlavní myšlenkou celého návrhu.



„Nemusíte věšet hlavu, pokud je vaše zahrada z velké části zatížená technickým provozem. I když se po ní jezdí autem nebo slouží jako příjezd ke garáži, pořád se může proměnit v místo, kde budete rádi trávit čas,“ říká zahradní architekt Ferdinand Leffler.
Jedním z největších úkolů bylo změnit vnímání prostoru. Místo klasického dvora, který působí především jako komunikace, chtěli architekti vytvořit zahradu, kterou se pouze neprojíždí, ale kde se skutečně žije a odpočívá. Pomohla tomu kombinace plných vrat, promyšleného členění prostoru i použitých materiálů. Dlažba a zpevněné plochy nepůsobí jako parkoviště, ale přirozeně navazují na okolní zeleň a architekturu statku.
Výsledkem je dvůr, který neztratil svou funkčnost, zároveň ale zve k posezení. Součástí návrhu se stalo také ohniště. Podle Lefflera jde o prvek, který k venkovské zahradě přirozeně patří. „Na venkově je prostor a byla by škoda takový prvek nevyužít,“ vysvětluje. Ohniště vytváří přirozené centrum zahrady a rozšiřuje možnosti jejího využití od jara až do podzimu.
Největší výzvou se stal bazén. Moderní koupací zóna totiž může u historického statku snadno působit nepatřičně. Architekti proto vsadili na jednoduchost a poctivé přírodní materiály. „Bazén u venkovského stavení nesmí vypadat jako něco přeneseného z městského showroomu. Potřebujete pracovat s pořádným dřevem, kamenem a fortelnými materiály, které nezapřou, že jsme na venkově,“ říká Leffler.
Na bazén navazuje pergola ze subtilní ocelové konstrukce. Namísto rustikálních ozdob zvolili architekti lehký kov, který historickým budovám nekonkuruje a zůstává vizuálně v pozadí. Konstrukci navíc majitelé nechávají postupně obrůst popínavými rostlinami, například vistárií nebo révou. „Je lepší tyto prvky schovat mezi zeleň, než na ně upozorňovat. Právě to je cesta, která podle mě funguje dlouhodobě,“ dodává.
Autoři projektu zdůrazňují, že zahrada není stavba, kterou lze jednou dokončit a uzavřít. Rostliny se mění, stromy rostou a způsob využívání prostoru se během let vyvíjí spolu s rodinou. „Majitelé dobře vědí, že zahrada je živý organismus. Je skvělé se po roce nebo dvou znovu sejít a říct si, co funguje, čeho by mohlo být víc a co by naopak stálo za změnu,“ říká Leffler. Právě schopnost průběžně reagovat na vývoj zahrady podle něj odlišuje povedené realizace od těch, které po několika letech přestanou svým majitelům vyhovovat.
Zdroj: Ateliér Flera



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.



Tenistka Sára Bejlek smetla v Cincinnati bývalou světovou jedničku Karolínu Plíškovou a po výhře 6:0, 6:2 postoupila do druhého kola. V něm narazí na další krajanku Barboru Krejčíkovou. Nikola Bartůňková zdoalal 4:6, 6:4 a 6:3 Alinu Čarajevovou z Arménie. Na výhru potřebovala sedm mečbolů.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 40 lidí utrpělo zranění, jeden člověk zemřel. Evakuováno bylo na 300 Čechů. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.