Do České republiky zavítali v rámci osvětové kampaně také dva ekvádorští lokální pěstitelé Marcelo Matute a Yhony Yanzaguano. Oba dva se starají zhruba o devět hektarů půdy v oblasti Balao, na kterých pěstují banány, ale i další ovoce. Jejich rodinné farmy jsou součástí družstva Urocal, které má lokálním pěstitelům pomáhat udržet si konkurenceschopnost na trhu.
Většinu zemědělské půdy v Ekvádoru totiž vlastní několik velkých firem. Ty také tlačí cenu banánů dolů. Lákavá, nízká cena pro konzumenty ale vede k porušování práv pracovníků, poznamenal Yanzaguano. Zatímco rodinné firmy, jako ty od Matuteho nebo Yanzaguany, platí sezonním pracovníkům 25 dolarů za osmihodinový pracovní den, velké plantáže jim dávají údajně pouze 18 dolarů denně. A to za dvanáctihodinovou směnu.
Banány rostou devět měsíců
Hlavička fair trade, pod kterou Yanzaguano i Matute ovoce prodávají, je pro ně často zárukou stabilního přísunu práce a udržení se na trhu. "Závisí na tom i udržitelnost mé rodiny," sdělil Yanzaguano, někdejší prezident družstva Urocal. Na pěstování i sklizni se totiž podílí i ostatní členové jejich rodiny.
"V Ekvádoru došlo ke značné inflaci. Za devatenáct let, kdy banány pěstujeme, se výrazně zvýšily ceny za věci, které s pěstováním souvisí, třeba i platy pracovníků. Před patnácti lety byla cena za krabici banánů 7,20 dolaru, teď je to zhruba 9,20 dolaru," popsal a dodal, že cenu oblíbené pochoutky je potřeba revidovat. I proto, kolik je za vypěstováním banánů práce.
Od zasazení do sklizně uběhne devět měsíců až rok. Po sklizni následuje asi třítýdenní proces kontroly banánů, jejich ošetřování, umývání a chystání na převoz do zahraničí. To zahrnuje dvojitou kontrolu, vážení, nálepkování a jejich balení. Yanzaguano uvedl, že během sezony zrají banány dobře a během devíti až deseti týdnů jsou připraveny na export. "Zatímco mimo sezonu mají banány méně živin, proto se jich z trsu půlka utrhne a výnosy jsou nižší," popsal.
Pesticidy se mohou dostat i do plodů
Právě velké plantáže se snaží své výnosy maximalizovat, a to mnohdy také nepřirozenými postřiky proti nákazám, kterým banánovníky během roku podléhají. "Velké plantáže, velké průmyslové výroby, jsou vybavené vším možným. Používají letadla, mají tři nebo čtyři postřiky. To vede k tomu, že nerozlišují, jestli je, nebo není sezona. Oproti tradičním, malým pěstitelům nemají problémy s plísněmi a nákazami. Kvůli postřikům je jedno, kdy banány sklidí," dodal zemědělec.
Zároveň vyslovil domněnku, že používané pesticidy se mohou dostat i do vyrostlých plodů: "Řekněme, že rostlina je živá bytost, a cokoliv na ni aplikujete, třeba postřik, se přes listy vsákne do půdy. Z půdy si to vezmou kořeny a z kořenů to jde do plodů. Všechny špatné látky se dostanou dovnitř."
Na otázku, zda se i bez známky fair trade dá poznat, zda zakoupený banán byl či nebyl ošetřen pesticidy, odpověděl, že nelze. "Nerozpoznáte to. V momentě, kdy banán uzraje, je chuť stejná. Pouze kdybychom jej podrobili analýze, podobně jako lidé chodí na vyšetření k lékaři, zjistili bychom, co všechno jíme. Jediné vodítko jsou nálepky fair trade. Pokud razítko nemá, jistotu nemáte," dodal Yanzaguano.
Díky razítku lze dohledat, zda byl či nebyl banán ošetřen pesticidy, ale také kde přesně byl vyprodukován. "Čeští spotřebitelé by měli nakupovat fair trade banány, protože tím podporují jak pěstitele, tak pracovníky na plantážích, ať už v Ekvádoru, nebo jinde," myslí si pěstitel.
Větší odpovědnost konzumentů podle něj vede i k uvědomění si toho, jaká je za jedním trsem práce. "Aby viděli, že svým nákupem mají možnost ovlivnit blahobyt lidí úplně jinde. A zároveň dostávají záruku kvalitních a zdravých plodů," dodal Yanzaguano.
Studie rakouské organizace ÄrztInnen für eine gesunde Umwelt (AeGU) z loňského roku ukázala, že využívání pesticidů při pěstování ovoce je příčinou až osmkrát častějšího výskytu nevolnosti, zvracení a dalších onemocnění trávicí soustavy.
Video: Marian Jurečka o potravinách v Česku
