Bál jsem se jít mezi lidi, přiznává Drahoňovský. Kvůli alopecii ztratil vlasy i vousy

Tomáš Maca Tomáš Maca
18. 2. 2022 10:59
Bývalý moderátor České televize Tomáš Drahoňovský se v půlce února odhodlal promluvit o své zkušenosti s alopecií, kvůli níž přišel o vlasy, vousy, obočí i řasy. Chtěl tak pomoct dalším lidem, kteří se s autoimunitním onemocněním potýkají. Přiznává, že v posledních měsících řešil obavy z reakcí okolí. Měl strach z toho, že přestane být atraktivní i jak na jeho vzhled zareagují jeho děti.
"Musel jsem se sám sebe naučit vidět takového, jaký jsem uvnitř, a přestat se tolik zabývat svým zevnějškem," říká bývalý moderátor České televize Tomáš Drahoňovský.
"Musel jsem se sám sebe naučit vidět takového, jaký jsem uvnitř, a přestat se tolik zabývat svým zevnějškem," říká bývalý moderátor České televize Tomáš Drahoňovský. | Foto: Archiv Tomáše Drahoňovského

Před několika měsíci ještě vypadal tak, jak si ho diváci pamatují ze zpravodajství České televize, kde jako moderátor a reportér působil sedm let. Na hlavě měl husté vlasy sčesané na stranu a na tváři plnovous. Teď si sedmatřicetiletý Tomáš Drahoňovský naopak musí zvykat na holou lebku a strojek na vousy se pro něj stal zbytečností. Loni v létě se u něj totiž začala rozvíjet nejpokročilejší forma alopecie, což je autoimunitní onemocnění, při kterém člověk přichází o tělesný porost. Stejná nemoc přitom už dříve postihla jeho sestru Terezu, která o alopecii vydala oceňovaný komiks Bez vlasů.

"Nejdřív jsem si všiml pár holých míst ve vousech. V tu chvíli mě to nijak zvlášť neznepokojilo. Z minulosti jsem měl totiž zkušenosti s tím, že když jsem prožíval nějaký déle trvající stres, objevilo se mi holé místo ve vlasech. Řešil jsem to i s dermatologem, který mě uklidňoval tím, že se s podobným problémem dneska potýká každý druhý. Předepsal mi vitaminy a sprej minoxidil a během dvou měsíců mi na tom místě vlasy zase narostly. Když mi loni začaly vypadávat vousy, myslel jsem si, že podobný postup zabere i tentokrát. Jenže jsem se mýlil," vzpomíná Drahoňovský.

Nejdřív se snažil vypadávání vousů zakamuflovat různými střihy, ale v říjnu už na obličeji neměl ani strniště. Tiše doufal, že mu postupně nezačnou vypadávat i vlasy, jenže alopecii nic nezastavilo. "Když mi holých míst na hlavě čím dál víc přibývalo, začal jsem chodit permanentně v čepici. A někdy na přelomu listopadu a prosince jsem došel k závěru, že už dál nemá smysl malou část nepoškozených vlasů na hlavě honit. I když bych se tenkrát pořád mohl česat tak, aby nikdo v okolí nic nepoznal, pro ulehčení vlastní psychice jsem si řekl, že ty zbytky musí jít dolů," říká Drahoňovský.

Onemocnění se někdy může projevit jen na ohraničené části těla, v jeho případě však lékaři diagnostikovali alopecii universalis, která znamená ztrátu veškerého ochlupení včetně obočí a řas. Odborníci alopecii popisují jako přehnanou reakci imunitního systému, který v těle likviduje folikuly, tedy tkáň, z nichž vlasy či vousy vyrůstají. Méně jasno ovšem mají v tom, co onemocnění spouští. Mezi potenciálními příčinami uvádějí genetické predispozice, špatnou životosprávu, životní prostředí, dlouhodobý stres i zlomové životní události.

V hospodě s holou hlavou seděl jako na jehlách

Jednoznačnou odpověď na otázku, proč se alopecie vyskytla u něj, tedy nemá ani Drahoňovský. Možnou souvislost vidí v razantní změně profese, pro kterou se rozhodl v červenci. Tehdy po letech opustil Českou televizi a namísto toho zkusil kariéru propojit se svým hobby. Přijal totiž nabídku Plzeňského prazdroje a nastoupil ve firmě na pozici manažera řemeslných piv a pivních speciálů, o které se už déle zajímal.

"Otočil jsem svoje profesní směřování o 180 stupňů. Nevyhnul jsem se tedy momentům, kdy jsem si říkal: 'Proboha, co jsi to provedl? Měl jsi práci, ve které jsi byl dobrý, a místo toho ses vydal někam, kde nic nevíš a připadáš si, jako bys přišel ze školky.' Vůbec bych se proto nedivil, kdyby u mě alopecie byla důsledkem nahromaděného stresu. Teoreticky je ve hře i možnost, že by přehnanou reakci mého imunitního systému zesílilo očkování. Časově se u mě totiž zhoršení onemocnění shoduje s dobou, kdy jsem šel na první dávku vakcíny proti covidu. Dost možná se v mém případě setkalo víc rizikových faktorů najednou a těžko odhadovat, který byl tím rozhodujícím," uvažuje Drahoňovský.

Vyrovnat se s tím, že bude po propuknutí alopecie vypadat výrazně jinak než dřív, pro něj nebylo lehké. "Člověk je zvyklý na svou vizuální podobu, se kterou se ztotožňuje. Obzvlášť když roky pracujete jako moderátor a z vaší vizáže se stane značka, která hraje ve váš prospěch. Někdo vám samozřejmě namítne, že chlapů, kteří nemají vlasy, je spousta a nedělají z toho žádné drama. To je sice pravda, ale málokdo z těch chlapů přijde o vlasy během jednoho měsíce. Většinou nejdřív pozorují vypadávání vlasů u svých tátů a pomalu se připravují na to, co je jednou potká. U nás v rodině ale chlapi plešatí nebývali a mně se najednou stalo, že jsem vypadal jinak ze dne na den. To bylo stresující," popisuje Drahoňovský.

Se svým dřívějším vzhledem byl spokojený a dodával mu sebevědomí. Když ho ztratil, vkrádaly se mu do hlavy pochybnosti. "Napadalo mě, do jaké míry jsem bez vlasů a vousů ještě atraktivní. Říkal jsem si, jestli najednou nejsem něčím méněcenný. Dělalo mi starosti, jak mě bude vnímat okolí a jak budu muset lidem změnu svého vzhledu vysvětlovat. Nejvíc jsem se ale popravdě bál, jak na mě budou reagovat moje děti, jestli se mě třeba neleknou, až mě poprvé s novou vizáží uvidí," přiznává Drahoňovský.

Zhruba měsíc mu trvalo, než přestal mít kvůli své holé hlavě na veřejných místech negativní pocity. "Když jsem musel jít mezi lidi, měl jsem strach. A pokud nebylo nutné, abych se s někým setkal, tak jsem schůzku radši odřekl. Pamatuju si, jak jsem šel s holou hlavou poprvé do hospody a seděl jsem tam jako na jehlách, jestli na mě někdo nekouká. Ve skutečnosti to samozřejmě bylo všem jedno, každý měl svých starostí dost, než aby řešil, jestli mám, nebo nemám vlasy," uvědomuje si zpětně Drahoňovský. Člověk, kterému se kvůli onemocnění radikálně změní vzhled, podle něj často bojuje spíš sám se sebou než se skutečnými reakcemi svého okolí.

Radši počítá s tím, že se vlasy a vousy nevrátí

"Musel jsem se sám sebe naučit vidět takového, jaký jsem uvnitř, a přestat se tolik zabývat svým zevnějškem. Když řeknete, že pravá krása se skrývá uvnitř, zní to sice jako fráze, ale něco na tom je. Může se zdát, že nás ostatní hodnotí podle toho, jestli jsme tlustí, nebo hubení, vlasatí, nebo holohlaví. Ve skutečnosti pro naše blízké ale bývá mnohem důležitější, jestli je s námi legrace, jestli jsme chytří a zajímaví. A mně nějakou dobu trvalo, než jsem si na to přišel. Nakonec jsem se ve svém okolí setkal s mnohem pozitivnější odezvou, než jsem čekal. Většina lidí mi řekla: 'No a co, že nemáš vlasy ani vousy, stejně jsi to pořád ty, tak co řešíš'," zmiňuje Drahoňovský.

O své zkušenosti s alopecií poprvé veřejně promluvil v první půlce února na Twitteru, což pro něj byl jednak důležitý krok v procesu sebepřijetí a zároveň tím chtěl podpořit další lidi, kteří se s autoimunitním onemocněním vyrovnávají. "Než se člověk dostane k tomu, aby druhým vysvětlil, s čím se potýká, musí mnohdy překonat jejich prvotní úlek. Když se vám totiž zničehonic změní vizáž, působí to dojmem, že jste vážně nemocný. Vy přitom ale navzdory jinému vzhledu můžete dál žít jako předtím. Proto mi přijde důležité, aby se o alopecii ve společnosti víc mluvilo, a pro lidi, kteří se s ní setkají, pak bylo snadnější nemoc přijmout," zdůrazňuje Drahoňovský.

Přestože se lidem s diagnózou alopecia universalis naskýtá několik možností léčby, jen deset procent z nich tělesný porost opět získá a u mnoha se vrátí pouze dočasně. Všechny varianty s sebou navíc podle Drahoňovského nesou nevýhody. "Nabízí se například kortikoidová mast, kterou si mažete na postižená místa, ona tam vyvolává zánět a vaše tělo se pak soustředí na jeho léčení, takže nestíhá ničit vlasové folikuly. Máte tedy šanci, že vám znovu narostou vlasy a vousy, ale velmi pravděpodobně zase budete několik týdnů trpět vyrážkou," vyjmenovává jeden ze způsobů léčby.

Proto se sám raději snaží nedělat si zbytečné naděje a přijmout skutečnost, že bude nadále vypadat jako nyní. "Čím déle ve své současné podobě setrvávám, tím míň se v ní cítím nepříjemně. Teoreticky se klidně zítra ráno můžu probudit a zjistit, že mi vlasy a vousy zase rostou. I takové případy jsou zdokumentované, jenže jich je dost málo, takže mi přijde lepší počítat s tím, že se to nestane. I kdyby se mi teď na hlavě třeba objevilo pár vlasových teček, už se tím nezabývám a dost se mi díky tomu ulevilo," dodává Drahoňovský.

Mohlo by vás zajímat: Ztratila jsem ženství, nepoznávala jsem se, oholit se byla nakonec úleva, říká o alopecii Tereza Drahoňovská

Málo si uvědomujeme, jak velkou částí naší osobnosti můžou vlasy být, říká Tereza Drahoňovská, žena s alopecií a scenáristka komiksu Bez vlasů. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy