"Polsko je pro socky," vyslechne si z telefonu můj společník Honza, s nímž jsem se vypravila prozkoumat polský Balt. Názor s ním sdílel jeho bratr, který se právě dozvěděl, kam jeho sourozenec vyrazil na dovolenou. Pravda je ale taková, že po finanční stránce u našich severních sousedů o tolik levněji není. Jídlo stojí přibližně stejně a vstupy se platí i na mořské molo. Jeden rozdíl by tu ale byl - dobrý poměr cen a kvality služeb, zejména těch, které se týkají ubytování. Z druhé kategorie nejsou ani místa, která může návštěvník objevovat. Kdo podléhá stereotypům, ochuzuje se o nové zážitky.
V hlavní roli maják
Do Kolobřehu člověk dojede autem z Prahy přibližně za šest a půl hodiny a cesta uteče celkem rychle. Přímořská krajina Baltu má všeobecně mírně melancholický ráz, který doplňují elegantní majáky. Jeden z nich je hlavní dominantou letoviska, jež je zároveň i centrem lázeňství s dlouhou tradicí.
Kolobřeh ale v minulosti nebyl jen místem pohody a odpočinku. Boje na konci druhé světové války zničily většinu města, a tak i maják, který se v současné době rekonstruuje, pochází z roku 1945. Letovisko nabízí spoustu zábavy a atrakcí, ale někomu může přijít až moc turistický. Městské pláže jsou přece jen jiné než ty divoké - a těch je na polském pobřeží také dost.
Půvab divokých pláží
Kdo ale preferuje klid, přijde si také na své. Jen musí do okolních menších městeček. Třeba mezi menším letoviskem Mielno a vesničkou Lazy se nachází dlouhý pás přírodních pláží. Je slunečný týden, a tak jsou i tyhle části pobřeží celkem obsazené, ale místa je tam i tak dost.
Do chladného moře se odváží už jen hrstka plavců, mimo něj je ale příjemné teplo. Je to vlastně skvělý způsob, jak začít s otužováním. Když ale od moře začne foukat studený vítr, do vody se nechce skoro nikomu. Proto si na pláž zkušení rekreanti u Baltského moře nosí látkové ohrádky, které nepříjemný vítr odflitrují.
Turisty sem láká i malý přístav mořských rybářů v Unieście u Mielna. Mohou si tu koupit ryby přímo z moře nebo čerstvě uzené úhoře, lososa, halibuta nebo sledě. Rybářská čtvrť působí klidným a přátelským dojmem, udíren je tu hned několik. Za velkou porci šťavnatého uzeného lososa s houskou a velkým pivem dáváme 43 zlotých, tedy v přepočtu asi 253 korun. Je to lehký oběd pro dva.
Polská Dubaj
"Tady je to jak někde v Polabí," komentuje můj společník okolní krajinu, když přejíždíme z Mielna na skok do letoviska Jarosławiec, o kterém jsme četli, že se mu říká polská Dubaj. Oba jsme ve Spojených arabských emirátech byli, a tak se těšíme. Očekávání nemáme velká, hlavní roli ve srovnávání s městem na Arabském poloostrově totiž hrají uměle vytvořené zálivy před větrem a velkými vlnami.
Díky kamenným "ramenům" vybíhajícím z pláže do moře má být voda o něco teplejší. Nakonec nám ale přijde nejstudenější z celého koupání u Baltu. Jarosławiec je jinak jako každé jiné letovisko v Polsku. Křiklavé poutače, které by bojovníkům proti vizuálnímu smogu přivodily smrt, nabízí lody a gofry, tedy zmrzlinu a wafle se šlehačkou a ovocem. Zkrátka nic neobvyklého.
Ráj za lesem borovic
"Oooh, to pro vás bude šok, až přijedete z Mielna do Sasina. Je to jako na dvou různých planetách," píše nám Magda, v jejímž ubytování strávíme následující dva dny. Po příjezdu zjišťujeme, že Sasino je opravdu o něčem jiném. Hlavní roli tu hraje příroda a klid.
Oblast je známá svými širokými písečnými plážemi. K moři se však člověk musí dostat delší chůzí pěšky nebo projížďkou na kole. Cesty ale vedou borovicovými lesy s písčitými cestami, což je relax sám o sobě. Odměna za vytrvalost stojí za to. K pláži přicházíme půl hodiny před západem slunce, který hraje odstíny zlaté, oranžové, růžové i modré a notuje si s bílým pískem.
Jsou to Maledivy nebo Karibik? Kdyby se člověk neohlédl a neměl za sebou zástupy zelených borovic, mohl by si místo splést s nějakou exotickou destinací. Jen příjemný vzduch a teplota moře připomíná, že jsme u Baltu. V září tu navíc v přírodě narazíte na červené šípky, v lesích roste fialový vřes, brusinky a hlavně houby. Jako u nás, jen za valem je moře.
Polská pouštní liška
Člověku se z toho ráje skoro ani nechce, ale jedna unikátní věc nás láká zajet si do pár kilometrů vzdáleného městečka Łeba. V tamním Sloviňském národním parku se totiž nachází pohyblivé písečné duny. Míří za nimi turisté z celé Evropy.
Nejpopulárnější trasa začíná u vchodu do národního parku na Rąbce. Od vstupu je to přibližně pět kilometrů. Stezka je dobře značená a prochází krásnou krajinou, včetně lesů, mokřadů a jezerního pobřeží. Na konci cesty začínají duny, které se postupně zvedají z lesa.
Nás u nich překvapila liška. Chodila kolem cesty k dunám, jako by to tam hlídala a na neustále procházející návštěvníky byla už zvyklá. Duny samotné opravdu připomínají poušť nebo měsíční krajinu a stojí za návštěvu.
Cestou od Baltu se vyplatí zastávka v nějakém ze zajímavých polských měst - třeba v Gdaňsku, který je jedním z historicky nejstarších měst v Polsku a zaujímá významné místo v trojici měst nazývané Trojměstí, společně se Sopoty a Gdyní. Při procházení se krásnými a bohatými ulicemi Gdaňsku ale člověk brzy zjistí, že krátká návštěva rozhodně nestačí a bude se sem třeba někdy vrátit a prozkoumat další místa Baltu. Polsko totiž určitě není pro "socky".
Tipy na ubytování u Baltu
- V Kolobřehu přímo u ikonického majáku se nachází ubytování BalticON Apartments Morska 6. Interiéry třinácti butikových apartmánů jsou inspirovány krásou baltské přírody a má je ve svém výběru i Amazing Places.
- V Mielnu jsme narazili na komplex Arche Fabryka Samolotów, který postupně vyrůstá v areálu bývalé základny námořního letectva Luftwaffe. Až do 90. let 20. století objekt využívala polská armáda. Nyní se dá kromě nových apartmánů ubytovat také v prostorách obřího hangárů. Je to unikátní zážitek.
- V Sasinu postupně vzniká mnoho nových možností ubytování. Za zmínku ale stojí šest domečků Morze Sasino, o kterých vznikl článek už dříve.
