Partě architektů kolem ateliéru Mjölk padlo před časem do oka zpustlé a takřka stoleté Lesní koupaliště v libereckých Lidových sadech. Během několika let dali areál do kupy a postavili tu novou plovárnu s prvorepublikovým nádechem. Začínali přitom docela bez peněz: po brigádách, jen s pilou a vrtačkou v ruce. Na první pohled magický výsledek společného úsilí už více než rok slouží veřejnosti.
Partě architektů kolem ateliéru Mjölk padlo před časem do oka zpustlé a takřka stoleté Lesní koupaliště v libereckých Lidových sadech. Během několika let dali areál do kupy a postavili tu zbrusu novou plovárnu s prvorepublikovým nádechem. Začínali přitom docela bez peněz - po brigádách, jen s pilou a vrtačkou v ruce. Na první pohled magický výsledek společného úsilí už více než rok slouží veřejnosti.
Na soutoku dvou potoků, nedaleko Lidových sadů, liberecké vilové čtvrti, leží místo s hlubokou koupací historií. Voda je tam studená jako led. Každý Liberečák zná tuhle krásu schovanou staletými smrky jako Lesní koupaliště. Před několika lety se nynější členové spolku Lesní koupaliště rozhodli, že si ho od města půjčí - a vybudují v jeho blízkosti zbrusu novou plovárnu.
Když se dnes manželé Jan a Marie Vondrákovi společně s partnerem ze zmiňovaného spolku Janem Machem podívají na výsledek několikaletého úsilí, sněhobílou stavbu, která jako krajka lemuje okraj lesa a čeká na svoje první návštěvníky, shodují se, že společné úsilí stálo za to. Začínali přitom úplně bez peněz - jedinou možností, jak koupaliště zlepšovat, byly brigády. A tak vzali vrtačky, pily - a šlo se na věc.
Když došly peníze, pomohlo město
Ze stavebních prken a latí stloukli provizorní nábytek pro stánek, který prošel lehkým faceliftem. Dostal bílý nátěr, nové vybavení a na střeše se objevil nápis „pivo-limo“. Místo, které se stalo symbolem proměny areálu. Zároveň začali pracovat na studii a shánět finance. Velkou část rozpočtu tvořily prostředky z participativního rozpočtu města, významná část ale přišla i od soukromých dárců.
Následovalo stavební povolení, které získali v květnu 2022. První prostředky šly na opravu základů a čističku odpadních vod. O rok později začaly práce na horní stavbě – tady už se ale bohužel potýkali s nedostatkem financí. Co šlo, zvládli vlastními silami nebo za pomoci darů od soukromých podporovatelů.
Celá situace vyústila v jednání s vedením města Liberec o jednorázové finanční podpoře, která by pomohla dokončit rozestavěnou stavbu a otevřít plnohodnotné zázemí na jaře 2025. To se podařilo – nové zázemí plovárny už rok slouží veřejnosti, která v Liberci nemá mnoho možností, kam se vydat k vodě.
VIDEO: „Platili mě příšerně, ale objevila jsem nový svět.“ Architektka Eva Jiřičná o začátcích v Londýně i o tom, co vyčítá české architektuře
Zdroj: autorský text, Mjölk architekti
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ve válce proti Ukrajině padlo na ruské straně nejméně 3589 cizinců
Ve válce, kterou před více než čtyřmi roky rozpoutala Moskva proti Ukrajině, padlo nejméně 233 033 vojáků bojujících v ruské armádě. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. V bojích na ruské straně přitom padlo nejméně 3589 cizinců pocházejících z více než 40 zemí, napsala BBC.
Co je to s vámi Češkami? Nosková reakcí odrovnala McEnroea, Muchovou už otázky unavují
Každý tomu chce přijít na kloub, ale nikdo nezná odpověď. Wimbledon zase ovládne Češka a finalistky Karolína Muchová a Linda Nosková už dva týdny líčí médiím, proč se tenistkám z krajiny uprostřed Evropy v Londýně tak daří. V sobotu navíc projde testem jedna úchvatná série neporazitelnosti.
Kvíz: Pokrevní bratři i proslulá medvědobijka. Jak dobře znáte filmové mayovky?
Náčelník Apačů Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand, jehož pěst srazí muže k zemi jako blesk. Kdo by neznal tohle legendární duo? Vždyť populární mayovky formovaly generace diváků a v Česku se zařadily mezi skutečné kulturní ikony. Patříte mezi skalní fanoušky této filmové série? Otestujte své znalosti v našem kvízu.
Písečná bouře ho odřízla od světa. Když muže po devíti dnech našli, nikdo nechápal, jak se mu podařilo přežít
Na startu patřil mezi favority nejtěžšího ultramaratonu světa. O několik hodin později ale zůstal úplně sám uprostřed nekonečné Sahary. Bez vody, bez možnosti zorientovat se v terénu a bez naděje na rychlou záchranu. Ital Mauro Prosperi nakonec přežil devět a půl dne díky rozhodnutím, která znějí až neuvěřitelně. Jeho příběh dodnes patří k nejslavnějším příběhům lidského přežití.
