Avatar vyvolal strach o planetu. Dvojka přijde pozdě, hra je dohraná, říká historik

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
12. 5. 2019 19:08
Avatar a jeho kanadský režisér James Cameron před 10 roky postavili na nohy enviromentální hnutí po celém světě. Lidé tehdy dokonce začali trpět avatarskou depresí z krásy Pandory a z šedého života na Zemi, zničené lidstvem. Několikrát odkládaná premiéra dvojky přijde v době, kdy už se pozemšťané smiřují s tím, že boj o život na planetě prohráli a je čas myslet na evakuační plán, tvrdí britský filmový historik Peter Krämer.
Jednička Avatara způsobila celosvětový šok a zájem o záchranu planety. Co přinese dvojka?
Jednička Avatara způsobila celosvětový šok a zájem o záchranu planety. Co přinese dvojka? | Foto: Twentieth Century-Fox Film Corporation

Avatar nezapře inspiraci v příbězích indiánů a jejich boji proti bílým nájezdníkům, což potvrzuje i historik Peter Krämer. "Jenže indiánky jsou o naší minulosti, toto je o naší budoucnosti," řekl na olomouckém festivalu vědeckých filmů AFO a poukázal na další inspirační zdroje režiséra Camerona.

Avatar odráží hrozbu jaderné války, dobývání vesmíru člověkem či enviromentální hnutí upozorňující, že zdroje planety jsou omezené. A varuje také před tím, že zkáza Země nepřijde zvenku, ale že ji zničí samo lidstvo.

Krämer také upozorňuje na podobnost Avatara s Titanicem. Ten natočil Cameron v roce 1997 a tehdy se stal nejvýdělečnějším filmem na světě. I v něm režisér vypráví příběh zamilovaného páru a kriticky tepe hrstku vyvolených.

"Zkázu Titanicu rovněž způsobí lidská arogance a síla přírody. Stavitelé lodi tvrdí, že ani Bůh ji nepotopí, ale stačil jediný ledovec, aby je vyvedl z omylu. Také v Avatarovi si lidé myslí, že dokonalé technologie jim umožní ovládnout jejich svět. Ale nakonec je na planetě Pandora porazí přírodní národ s luky, šípy a zvířaty," líčí historik.

Že se film stane symbolem boje proti klimatickým změnám, ničení přírody a vytlačování původního obyvatelstva, bylo rozhodnuto vlastně už v době jeho uvedení. Mezi londýnskou a americkou premiérou (10. až 18. prosince 2009) se totiž konala klimatická konference v Kodani a dopadla katastrofálně. Světové vlády se tehdy na ničem neshodly a politici nezatáhli za záchrannou brzdu.

Avatar jako by tehdy přestal být sci-fi, realitou se naopak stalo zvyšování teploty na planetě, tání permafrostu či sibiřské tundry a tím stále větší unikání metanu do ovzduší.

Cameron chtěl dát lidstvu lekci, mnozí ji neunesli

Hned od ledna 2010 se psychologové začali ve svých ordinacích potkávat s něčím, co nazvali avatarská deprese. O "Avatar blues", "Post Avatar Depression či "Avatar Syndrome" psala přední světová média a vášnivě se o nich diskutovalo na fanouškovských fórech.

Americký zpravodajský web CNN informoval o divácích, kteří poselství Avatara neunesli. Zamilovali se totiž do krásného života na Pandoře a zdejšího národa Na’vi. Depresi způsobovalo vědomí, že jde jen o virtuální realitu a že dotyčnému nezbývá nic jiného než dožít šedý život na Zemi, zničené lidstvem.

"Uviděl jsem Avatara a můj život najednou zešednul a ztratil význam - žiju v umírajícím světě. Přemýšlel jsem o sebevraždě a říkal si, že se třeba narodím znovu a bude to na Pandoře," citovala CNN jednoho z fanoušků. "Nebyl to jen smutek z toho, že nádherná Pandora neexistuje, ale i ohromné naštvání na lidstvo, co udělalo se svou planetou," přidával se další z diváků s tímto syndromem.

"Šlo v podstatě o novou diagnózu, depresi z filmu i z lidského směřování, panický strach o planetu. Toto zoufalství někdy končilo sebevraždou," líčí britský profesor.

Avatar znovu nastartoval zájem o životní prostředí

Režisér Cameron se již před premiérou netajil tím, že chce snímkem, na němž pracoval od prvního nápadu 15 let, dát lidstvu lekci za zničenou planetu. "Vidím to jako širší metaforu s tím, jak zacházíme se světem přírody a nárokujeme si ho stylem: 'jsme tady, jsme velcí, máme zbraně, máme technologie, máme mozky, proto máme nárok na každou zatracenou věc na téhle planetě‘," citoval ho den po londýnské premiéře britský list The Telegraph.

"Jenže tak to není, nefunguje to tak. A zjistíme to velmi tvrdým způsobem, pakliže nezmoudříme a nezačneme hledat život, který by byl v rovnováze s přirozenými cykly života na Zemi," dodal Cameron.

Jak ale upozorňuje historik Peter Krämer, výsledný efekt filmu i přes všechny deprese byl v podstatě pozitivní. Lidé dostali "elektrošok" a ve snaze překonat své zoufalství trávili více času v přírodě, začali být aktivní v ekologických hnutích a více se zajímali o politická rozhodnutí přispívající k oteplování Země. "Ukázalo se, že film Avatar byl důležitý pro celý svět a výrazně pozvedl celosvětové enviromentální hnutí. Dal hlas celé řadě kmenů, které bojovaly proti těžbě a kácení na svých teritoriích, ale dosud se jim nedostávalo pozornosti," líčí.

Nejrůznější ekologické iniciativy přirovnávaly boje reálných kmenů k modrému národu Na’vi. Do médií se tak dostaly příběhy indického kmene, který bránil svou posvátnou horu před těžbou bauxitu, nebo kmene v Brazílii, jenž spolu s Cameronem při zdejším uvedení Avatara zastavit kácení stromů v Amazonii.

"A když protestující lidé chtěli dát svým enviromentálním protestům větší mediální váhu, zkrátka se nabarvili na modro. Ostatně i Palestinci, kteří protestovali proti izraelské stavbě zdi, se převlékli do kostýmů obyvatel Pandory, aby si získali něco ze sympatií veřejnosti k národu Na’vi," vyjmenovává příklady Krämer.

Téměř deset let po premiéře se zdá, že avatarská lekce už ztratila své účinky. Přeočkování bude nutné. Původně se mělo konat již v roce 2014, ale očekávaná premiéra druhého dílu se nakonec posunula až na prosinec 2020 s tím, že Cameron bude točit hned čtyři díly najednou. 

Planeta přežije, naše hra je ale u konce

Otázkou je, co takovéto pravidelné enviromentální očkování může s lidstvem udělat.  A také zda už není pozdě, přičemž nejde o jednotky let, kdy se posouvala premiéra, ale o desítky let, kdy si lidé mysleli, že pozemské zdroje jsou nevyčerpatelné a že se ve své spotřebě nemusí omezovat.

"Mnoho lidí si dnes myslí, že hra už skončila, že jsme již prohráli, že lidstvo již narazilo na ledovec a nezadržitelně klesá ke dnu," říká Peter Krämer. "Jeden z mých kolegů vydal publikaci Tato civilizace je u konce. Ozývají se další a další hlasy, abychom zastavili katastrofu. Ale naše společnost je už příliš závislá na fosilních palivech, elektřině, letadlech a vysoké konzumaci všeho."

Podle Krämera nevyhnutelně dojde ke kolapsu a je otázka, zda se na něj dokážeme připravit. Jednou z verzí, o níž stále hlasitěji mluví NASA, je kolonizace jiné planety, což je však zatím v nedohlednu. Historik však upozorňuje na další zásadní omyl člověka, tedy domnění, že je to on, kdo drží planetu v otěžích, kdo řídí a rozhoduje a s nímž stojí a padá vše na Zemi.

"Planeta je mnohem silnější, než kdykoliv my budeme schopni být. Všichni vymřeme, život bude pokračovat jinak, ale bude pokračovat. Je to jen naše arogance, když si myslíme, že my jsme ti, kdo zde velí. Ve schopnosti uvědomit si tento omyl spočívá naše šance na přežití."

Video: Nejlepší 3D film všech dob. Dnes průlomový Avatar neohromí, zbyly jen naivita a kýč

Nejlepší 3D film všech dob. Dnes už ale průlomový Avatar neohromí, zbyly jen naivita a kýč | Video: Kamil Fila, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 2 hodinami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy