reklama
 
 

Hra Attentat 1942 vsadila místo střelby na osudy lidí za heydrichiády. Zaujala i malé Američany

18. 1. 2018
Programátoři a herní designéři z Karlovy univerzity se spojili s historiky z Akademie věd a loni vydali nevšední počítačovou hru Attentat 1942. Vypráví o osudech běžných civilistů, kteří bojují o krk i o čest ve vyhroceném období heydrichiády. Způsob, jakým hra svědčí o mnohdy protichůdných pohledech na historické události, ocenila i porota Independent Games Festivalu.

Druhá světová válka znamená v oblasti počítačových her oblíbený námět. Zatímco však většina tvůrců sází na střelbu, výbuchy a zneškodňování nepřátel, český Attentat 1942 zobrazuje vypjaté dění perspektivou obyčejných smrtelníků. Jeho děj se odehrává na počátku milénia, kdy hráč pomáhá své babičce se stěhováním do nového bytu a objeví přitom půl století staré dokumenty, které dokazují, že dědečka po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zatklo gestapo.

Rodina o událostech sice ví, protože se dědeček po válce vrátil z koncentračního tábora, ale ukazuje se, že se příbuzným nikdy nesvěřil, proč ho němečtí okupanti věznili. Dědeček už v současnosti leží v nemocnici a moc toho nenapovídá. Hráčův úkol spočívá v postupném rozkrývání nevyřčené rodinné historie. Proto musí hledat lidi, s nimiž se dědeček stýkal, a ptát se na jejich vzpomínky.

"Vybíráte si, koho oslovíte a co mu řeknete, což vám pomáhá odhalovat střípky dědečkova osudu. Různí pamětníci minulost interpretují rozdílně, takže k jejich výpovědím musíte přistupovat kriticky a porovnávat je s dobovými dokumenty a s dědečkovými zápisky. Dějiny sice nedokážete měnit, ale můžete pronikat do jejich často protichůdných vrstev," přibližuje hlavní designér hry Vít Šisler.

Ten v roce 2011 začal společně s kolegy z Karlovy univerzity a Akademie věd pracovat na projektu Československo 38-89 s cílem nabídnout interaktivní výukové materiály pro střední školy. Vývojáři nakonec vytvořili tři simulace stojící na osobních příbězích lidí, kteří zažili tři zásadní etapy československých dějin 20. století - období protektorátu, nástup komunismu a éru normalizace po krátkém uvolnění politických poměrů v 60. letech.

Pohnutá doba zaujala i americké děti

Výsledek práce v roce 2014 nabídli zdarma ke stažení českým učitelům dějepisu. Inovativní výukovou pomůcku využila asi pětina z nich a vývojáři se setkali s pozitivní zpětnou vazbou od kantorů, kteří program ovládali a promítali ho ve třídách na projektorech. "Na rozdíl od hodin dějepisu, kde dostanete jenom data, se ve hře setkáte s perspektivou reálných lidí a uvědomíte si, co pro ně daná historická etapa znamenala. Zjistíte, že byste nic podobného nechtěli zakusit a že i zdánlivý klid současnosti může být vrtkavý," říká vedoucí programátor hry Jakub Gemrot.

Nápad vzbudil ohlasy také v zahraničí, a tak s ním jádro týmu tvořené šesti lidmi vyrazilo na herní festival ve floridském Orlandu. "Nikdy bych neřekl, že hra osloví menší děti, ale v Americe se ukázalo, že hru se zápalem dokončí i hráči ve věku mezi devíti a dvanácti lety. Když jsem se amerických dětí ptal, co je na hře bavilo, říkaly mi, že sice nerozuměly detailům typu průkazy do Sokola, ale upoutalo je složité rozhodování lidí pod tlakem totality," vzpomíná Šisler.

Nečekaný úspěch u malých Američanů dokázal, že aplikace zasazená do středoevropského kontextu může vtáhnout i publikum, které toho o českých dějinách příliš neví. Nadšené reakce přesvědčily vývojáře, aby původní čistě vzdělávací verzi přetavili v plnokrevnou komerční hru. První kousek české historické mozaiky z období německé okupace se tak loni dočkal nové podoby nazvané Attentat 1942.

Příběh hry se několikrát přetvářel, protože si historici z Akademie věd stěžovali, že práce profesionálních scenáristů působí moc schematicky a příliš kopíruje zápletky známé z románů a z filmů. Herní designéři proto nakonec situace a postavy svěřili samotným akademikům, kteří stvořili fiktivní charaktery, jejichž osudy napsali na základě rozhovorů se skutečnými pamětníky.

"Hře to určitě prospělo, protože příběh nakonec vyznívá autenticky a historicky přesně. Vyhýbá se spektakulárním hrdinským narativům a mnohem víc odráží osudy obyčejných lidí, kteří se vyrovnávají s neobyčejnými podmínkami života v protektorátu. Vyprávění zůstává při zemi a tím se stává emocionálně silným," zdůrazňuje Šisler.

Komiks umožnil zprostředkovat osobní vzpomínky

Různými podobami prošlo také vizuální ztvárnění. Autoři si nejdřív mysleli, že hra bude mít klasickou 3D grafiku, na kterou jsou herní fanoušci zvyklí. Skončili ale u neobvyklé kombinace filmových záběrů s profesionálními herci, dobových záznamů a komiksových miniher. "Animované trojrozměrné postavičky, které vyprávějí o svém životě za protektorátu, působily toporně a nepřirozeně. Přiklonili jsme se proto ke komiksu, jelikož dovoluje zdůraznit jen detaily, kterým lidé ve vzpomínkách přikládali důležitost," upozorňuje Šisler.

Ke komiksovému ztvárnění ho inspirovala série Maus, v níž kreslíř Art Spiegelman zpracoval zkušenosti svého židovského otce ve válečném Polsku, i česká kniha Ještě jsme ve válce s ilustracemi Petra Nováka. Právě Nováka, působícího pod pseudonymem Ticho 762, pak tým oslovil pro spolupráci na své počítačové hře.

S lokalizací do angličtiny, která hře umožnila vstoupit na zahraniční trh, pak tvůrcům pomohl newyorský historik, který se zabývá českými dějinami, a dokázal tak citlivě odebrat příliš podrobné údaje srozumitelné jen pro Čechy. Důraz na střízlivost při zpracování lidských osudů si díky překladu tentokrát získal i dospělé herní nadšence. Loni vydaný Attentat 1942 získal druhé místo na cenách Game Development World Championship v Helsinkách a v březnu bude v kategorii výjimečné vyprávění bojovat o "herní Oscary" na Independent Games Festivalu v San Francisku.

Jakub Gemrot a Vít Šisler

Jakub Gemrot a Vít Šisler

Jakub Gemrot (34)

  • Učí o vývoji počítačových her na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
  • V roce 2016 stál u vzniku nového oboru Počítačová grafika a vývoj počítačových her.

Vít Šisler (39)

  • Odborný asistent na Studiích nových médií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
  • Zabývá se výzkumem a vývojem zejména výukových počítačových her.
  • Zkoumá také sociální aspekty nových médií na Blízkém východě.

"Většina her s válečnou tematikou se soustřeďuje na vojenské operace a strategie. Perspektiva civilistů v počítačových hrách obvykle chybí, a proto ji ocenila i odborná porota. Nepředpokládáme, že by se nezávislé hry se silným příběhem, ale omezenou interaktivitou, staly v herní branži mainstreamem pro široké publikum, ale možná se podobným projektům podaří k počítačovým hrám přilákat lidi, kteří by se o ně jinak nezajímali," raduje se z nominace Šisler. "Ne všichni chtějí pořád dokola hrát střílečky. Základna hráčů po celém světě stárne a část z nich určitě hledá tvorbu s vážnějším obsahem," doplňuje Gemrot.

Radost z ocenění autory motivovala překlopit do komerční verze i zbývající dva výukové materiály a momentálně už pracují na pokračování s pracovním názvem Vnitřní pohraničí, zaměřeném na témata poválečného odsunu sudetských Němců, únorového komunistického převratu a příchodu volyňských Čechů do pohraničních oblastí tehdejšího Československa. "Druhá světová válka je často omílaný námět, ale konflikty, které z válečného období vyústily, představují v herní oblasti neprobádanou půdu," myslí si Gemrot.

autor: Tomáš Maca | 18. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama