Astronomové zachytili vesmírné monstrum. To, co ho vytvořilo, je ještě působivější než samotný snímek

Když Hubbleův vesmírný teleskop před více než čtvrt stoletím poprvé vyfotografoval planetární mlhovinu NGC 2392, zaujala astronomy především svým neobvyklým tvarem připomínajícím lví tvář. Nový pohled teleskopu Jamese Webba ale ukazuje stejný objekt v úplně jiném světle – přesněji řečeno v infračerveném oboru, který odhaluje detaily dosud skryté za oblaky prachu.

Nové snímky zachycují mlhovinu přezdívanou Lví mlhovina v dosud nevídaném rozlišení. Zatímco Hubble v roce 2000 ukázal její charakteristickou „tvář“ a mlhavou hřívu, Webb díky přístrojům NIRCam a MIRI odhalil husté shluky prachu i jemné oblaky ionizovaného plynu, které byly ve viditelném světle téměř neviditelné.

Na první pohled může připomínat uměleckou ilustraci nebo digitální grafiku. Ve skutečnosti jde o přirozený důsledek smrti hvězdy, která byla svou hmotností podobná našemu Slunci.

Právě v samotném středu mlhoviny se nachází její pozůstatek – bílý trpaslík. Přestože na snímku vypadá jen jako nenápadný světlý bod připomínající čumák lva, právě jeho extrémně intenzivní záření utváří celý objekt. Astronomové popisují, že hvězda doslova „vaří“ své okolí zevnitř. Její energie vytváří rozpínající se bublinu ionizovaného plynu, která postupně ničí prach a formuje charakteristickou tvář mlhoviny.

Víc než jen působivé snímky

Právě tak podle vědců končí život většiny hvězd ve vesmíru. Na rozdíl od těch nejhmotnějších totiž neexplodují jako supernovy. Když v jejich nitru dojde palivo pro jaderné reakce, začnou se stávat nestabilními a postupně odhazují své vnější vrstvy do okolního prostoru.

Z nich vzniká planetární mlhovina – oblak plynu a prachu, který se rozpíná do okolního vesmíru. Uprostřed pak zůstává mimořádně horké jádro, známé jako bílý trpaslík.

Související

Vypadá to znepokojivě. NASA ukázala, co po 14 letech potkalo vesmírné vozítko

Nové infračervené snímky zároveň ukazují, že lví hříva není souvislý oblak. Ve skutečnosti ji tvoří množství hustých prachových shluků připomínajících chomáče srsti nebo kometární ohony.

Kompaktní útvary dokázaly odolat silnému záření z centrální hvězdy a zároveň stíní materiál, který se nachází za nimi. Díky tomu mohou astronomové mnohem detailněji sledovat strukturu podobných planetárních mlhovin a procesy, které je postupně mění.

Lví mlhovina se přitom neustále vyvíjí. Plyn i prach dál putují od centrálního bílého trpaslíka do okolního prostoru a její podoba se bude měnit ještě tisíce let. Astronomové odhadují, že přibližně za deset tisíc let se mlhovina natolik rozptýlí, že její dnešní tvar definitivně zmizí. V kosmickém měřítku jde přitom o překvapivě krátkou dobu.

Pro astronomy představují podobné snímky mnohem víc než jen působivé vesmírné fotografie. Díky Webbovu teleskopu mohou sledovat procesy, které byly dosud skryté za oblaky prachu, a lépe pochopit, jak se vyvíjejí hvězdy podobné našemu Slunci i jakým způsobem obohacují vesmír o plyn a prach, z nichž později vznikají další hvězdy a planety. Webb tak znovu ukazuje, že i objekty známé už desítky let mohou při pohledu novou generací přístrojů odhalit překvapivě mnoho nových detailů.

VIDEO: Vědci NASA připravili speciální výzkum, který zkoumal pohyb a reakci horních vrstev atmosféry

Zdroj: ESA, NASA, Hubble/ESA