Meteorologové s napětím sledují velmi rané a nezvykle silné narušení polárního víru. Jde o jev, který se obvykle odehrává až v prosinci či lednu. Letos však přichází už v listopadu – a podle odborníků může zásadně ovlivnit průběh zimy na celé severní polokouli, včetně Evropy.
Polární vír, mohutný systém západních větrů kroužících ve výškách 15 až 50 kilometrů nad povrchem Země, je pro zimní počasí a severní polokouli jedním z klíčových hráčů. Vzniká kvůli velkým teplotním rozdílům mezi oblastmi jižně od polárního kruhu a velmi studeným vzduchem, který se během polární noci hromadí nad Arktidou.
V ideálním případě funguje jako jakási "atmosférická zeď": uzavírá arktický studený vzduch na severu a brání jeho úniku do mírnějších šířek. Když je vír silný, chrání mírné šířky před vpády arktického chladu. Pokud ale zeslábne nebo se rozpadne, tato bariéra mizí. Studený vzduch se pak může vylít směrem k rovníku, zatímco samotná Arktida zažívá paradoxní oteplení, protože je do ní nasáván teplejší vzduch z jihu.
Letos se však tento systém chová jinak. Západní větry jsou nezvykle slabé a nad Arktidou se vytváří rozsáhlá oblast vysokého tlaku, která vír deformuje. Současně dochází k rychlému stratosférickému oteplování - teploty ve stratosféře nad částí Arktidy prudce stoupají, což vír dál oslabuje a místy úplně deformuje. Takto brzké narušení se děje jen výjimečně, za posledních 70 let k němu došlo jen třikrát, a to v letech 1958, 1968 a 2000.
"Nejnovější předpovědi sněžení pro zimu 2025/2026 ukazují zajímavý obraz, kdy se předpokládá, že stratosférické oteplování přinese více sněžení, než se původně očekávalo," uvedli meteorologové z portálu Severe Weather. "Zvýšený potenciál sněžení se předpovídá v několika oblastech Spojených států a Kanady a určitý nárůst sněžení je patrný i v Evropě," dodávají odborníci.
Silně narušený polární vír má tendenci ztrácet svůj obvyklý kruhový tvar a prodlužuje se nebo láme na několik částí. Právě to umožňuje, aby arktický vzduch unikl z polárních oblastí a vydal se na jih - často velmi hluboko. Studené vzduchové masy tak mohou přinést silné mrazy a vydatné sněžení i do nižších zeměpisných šířek.
Na jednoznačné závěry je ale podle meteorologů ještě brzy. Zatím není jisté, zda se změny ve stratosféře vůbec promítnou do troposféry - vrstvy vzduchu, která je pro naše počasí relevantní. "Pro zimu v Evropě to nemusí znamenat nic významného," podotýká David Prantl z In-počasí. "Vpády arktického vzduchu jsou díky tomu v prosinci pravděpodobnější, ale mohou nastat kdekoliv na severní polokouli, tedy v Americe nebo třeba na Sibiři. Pravděpodobnost, že k němu dojde vyloženě v Evropě, aktuálně není vysoká," dodává.
Podle stávajících předpovědí by měl být začátek prosince v Evropě dokonce spíše teplotně nadprůměrný. Atmosféra se ale může dál vyvíjet - a polární vír je systém, který dokáže během zimy rychle měnit svou sílu i tvar. "I když se letos narušil neobvykle brzy, opět se obnoví," dodává závěrem Prantl.
Mohlo by vás zajímat: Žádná čtyři roční období, jen léto a zima, popisuje budoucnost klimatu Zárybnická (29. 11. 2024)
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Durosinmi se v Itálii fantasticky uvedl. Pise zachránil proti Bergamu remízu
Nigerijský fotbalový útočník Rafiu Durosinmi se po přestupu z Plzně do Pisy uvedl při svém debutu v italské lize gólem. Dva dny po dotažení transferu z Viktorie se dostal na hřiště jako střídající hráč a pomohl týmu k remíze 1:1 s Bergamem. Pisa se díky bodu před víkendovým programem odlepila v neúplné tabulce z posledního místa.
Sýrie uznala národní práva Kurdů, boje mezi armádou a Kurdy ale nekončí
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara v pátek vydal nařízení, které uznává kurdskou menšinu žijící v Sýrii, garantuje její národní práva a oficiálně uznává kurdštinu jako úřední jazyk. Děje se tak v době, kdy přetrvávají střety mezi armádními silami a kurdskými bojovníky, napsala agentura AFP. Syrská armáda uvedla, že se chystá podniknout další údery na pozice prokurdských milic.
ŽIVĚUkrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, oznámil ukrajinský ministr Šmyhal
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.
ŽIVĚJsme na cestě k demokracii, míní Machadová. Chtěla by být venezuelskou prezidentkou
„Jsme už v prvních etapách skutečného přechodu k demokracii,“ řekla na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová. Připustila, že by se v budoucnosti mohla stát venezuelskou prezidentkou. "Je to velmi dobrá žena a budeme spolu opět hovořit,“ řekl šéf Bílého domu v pátek novinářům.
Konečný počet obětí listopadového požáru budov v Hongkongu je 168, uvedly tamní úřady
Finální počet obětí listopadového požáru v Hongkongu vystoupal na 168, přičemž většinu tvoří ženy. Poslední předběžný počet obětí byl 161, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AFP. Jednalo se o nejtragičtější požár za několik posledních desetiletí.