Secesní okázalost, kubistické experimenty i současná architektura plná skla, oceli a zeleně. Některé stavby nejsou jen domy – jsou to otisky ideálů, ambicí i nálad své epochy. A každá z nich zanechala v českém prostoru stopu, kterou nelze přehlédnout. Prohlédněte si výběr ikonických děl naší země.
Secese a raná moderna (1900–1910)
Fantova budova Hlavního nádraží v Praze (1901–1909)
Náš výčet startujeme u architekta Josefa Fanty, který vtiskl pražskému hlavnímu nádraží monumentální podobu vrcholné secese. Bohatá plastická výzdoba, kupole, dekorativní prvky i symbolická práce se světlem měly z cestování učinit téměř slavnostní akt. Všechny vyladěné detaily zapříčinily, že tato odbavovací hala dodnes patří k nejpůsobivějším veřejným prostorům. Architektura tehdy sebevědomé monarchie stále dokáže nadchnout a možná i překvapit.
Secese a raná moderna (1900–1910)
Fantova budova Hlavního nádraží v Praze (1901–1909)
Náš výčet startujeme u architekta Josefa Fanty, který vtiskl pražskému hlavnímu nádraží monumentální podobu vrcholné secese. Bohatá plastická výzdoba, kupole, dekorativní prvky i symbolická práce se světlem měly z cestování učinit téměř slavnostní akt. Všechny vyladěné detaily zapříčinily, že tato odbavovací hala dodnes patří k nejpůsobivějším veřejným prostorům. Architektura tehdy sebevědomé monarchie stále dokáže nadchnout a možná i překvapit.
Secese a raná moderna (1900–1910)
Obecní dům (1905–1912)
Vrchol české secese a manifest národní reprezentace však představuje Obecní dům, na jehož výzdobě se podílela řada předních umělců včetně Alfonse Muchy. Reprezentační sály, kavárny i koncertní síň byly symbolem kulturní emancipace české společnosti – a právě tady byl v roce 1918 vyhlášen samostatný československý stát.
Slávu a uznání si však tento skvost musel vydobýt. „V době svého vzniku byl nejvíce nenáviděnou stavbou mezi odborníky, mezi architekty jako byl Gočár a Kotěra. Nenechali na něm suchou niť. Důvod byl, že šlo o patnáct let starý dům. Bylo to na něj moc pozdě, byl to secesní dům dokončený roku 1912. Kdyby se udělal takový dům na konci 19. století, tak by mu lidi zatleskali,“ řekl o stavbě architekt a populizátor architektury Adam Gebrian pro Metro.
Secese a raná moderna (1900–1910)
Bílkova vila (1911)
Mezi významné stavby této doby patří dodnes oblíbená Bílkova vila, kterou si František Bílek navrhl jako osobní manifest – mystický „chrám tvorby“. Stavba na Hradčanech spojuje symbolismus, secesi i osobitou spiritualitu autora a organické tvary i silná práce s detailem pak vytvářejí prostor, který je stejně tak architekturou jako sochařským dílem.
„Vila působí tak zvláštním dojmem, vypadá spíš jako nějaký chrám nebo svatyně. Dojem ze stavby umocňuje půdorys, který je segmentem prstence, režné cihlové zdivo, zvláštní sloupy a plochá střecha. To vše jsou prvky, které byly tehdy velmi neobvyklé, proto stavba na první pohled působila nezvyklým dojmem. Je to ukázkový příklad Gesamtkunstwerk, což je doslovně totální umělecké dílo, a jde o stavbu nebo objekt, kde jsou všechny prvky vzájemně propojeny nějakou jednotící ideou, u Bílka je to apoteóza přírody,“ řekla o vile hlavní kurátorka Galerie hlavního města Prahy Hana Larvová a kurátorka sbírky Františka Bílka pro Český rozhlas.
Kubismus a rondokubismus (1910–1925)
Dům U Černé Matky Boží (1911–1912)
První výraznou kubistickou stavbu v Praze vytvořil významný architekt Josef Gočár. Ostré hrany, geometrická okna i krystalické motivy proměnily běžný činžovní dům v architektonický experiment. „Veřejnost, odborníci ani stavitelé z nového stylu příliš nadšeni nebyli. Dá se ale říci, že český kubismus o mnoho let předběhl svoji dobu a dokážeme ho plně docenit až dnes,“ řekl pro Prahu 1 historik a odborný lektor Vyšší odborné školy publicistiky Jan Adamec.
Kovařovicova vila (1912–1913)
K nejradikálnějším kubistům zjevně patřil i architekt Josef Chochol, jehož vila pod Vyšehradem je dynamická, dramatická a tvarově neklidná – jako by se hmota domu pohybovala. Stavba zaslouženě patří mezi dominantu Náplavky a jejího okolí.
Kubismus a rondokubismus (1910–1925)
Palác Adria (1922–1925)
Mezi slavné výtvory této doby patří i dílo Josefa Zascheho a Pavla Janáka, které představuje rondokubismus – takzvaný národní styl první republiky. Oblé tvary, plastické fasády a dekorativní motivy měly vyjádřit novou státnost Československa. Jde o architekturu sebevědomého mladého státu hledajícího vlastní výraz.
Funkcionalismus a meziválečná moderna (1920–1938)
Vila Tugendhat (1928–1930)
S Ludwigem Miesem van der Rohe se přesouváme ke stylu, který lidé stále milují. Právě on vytvořil jednu z ikon světového funkcionalismu - světovou stavbu, na jejíž prohlídku zájemci dodnes stojí fronty. Otevřený prostor, ocelový skelet a luxusní materiály – od onyxové stěny po makassarský eben – definují moderní bydlení. Tohle vše zapříčinilo, že je vila od roku 2001 zapsána na seznamu UNESCO, a tak i její renovace probíhala s velkou opatrností.
„Vila Tugendhat je nejen významnou památkou, ale také tvůrčí ikonou. Bylo velmi těžké se zhostit obnovy, protože nešlo o běžnou renovaci nebo rekonstrukci. Při její rehabilitaci, jak jsme to nazvali, jsme neustále uvažovali nad tím, jak vrátit budově původní vzhled. Pořád jsme přemýšleli, jak to chtěl Ludwig Mies van der Rohe mít, a tak jsme to chtěli mít i my,“ řekli tvůrci rekonstrukce architekti Adam Gebrian a Marek Tichý v pořadu Bourání.
Funkcionalismus a meziválečná moderna (1920–1938)
Vila Müller (1928–1930)
U vily Müller Adolf Loos naplno rozvinul svůj koncept Raumplan – tedy koncept, kde prostor není členěn patry, ale výškově odstupňovanými místnostmi. Exteriér pak působí střídmě a interiér je překvapivě komplexní. Dům je manifestem Loosovy teorie, že architektura má být funkční a bez ornamentu.
Zlín – Baťovy závody (20.–30. léta)
Do našeho výběru přidáváme i urbanistický experiment Františka Gahury a Vladimíra Karfíka, který proměnil Zlín v moderní průmyslový organismus. Typizované domy, pravidelný rastr ulic i ikonická administrativní budova č. 21 („Baťův mrakodrap“) z roku 1938 s pojízdnou kanceláří ředitele – to vše ukazovalo tehdejší víru v efektivitu, racionalitu a budoucnost.
Funkcionalismus a meziválečná moderna (1920–1938)
Veletržní palác (1925–1929)
Jednu z největších funkcionalistických staveb své doby navrhli architekti Josef Fuchs a Oldřich Tyl, kterým železobetonový skelet umožnil obrovské otevřené výstavní plochy. Objekt dnes slouží jako sídlo Národní galerie a připomíná meziválečný optimismus i obchodní ambice republiky.
„Veletržní palác se poměrně rychle zaběhl a uvažovalo se dokonce o tom, že bude postaveno celé ‚Veletržní city‘. Měl tam být druhý výstavní palác, administrativní budova, hotel, dokonce se uvažovalo o tom, že sem bude, protože nedaleko je trať, zavedena vlastní vlečka. No ale ukázalo se, že plány jsou veliké, ale peněženka se neplní sama. Takže první veletržní palác zůstal veletržním palácem posledním,“ prozradila pro Český rozhlas architektka Radomíra Sedláková.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (1928–1932)
Ačkoliv se to možná zdá jako nemožné, Veletržní palác vznikl ve stejném období jako toto ikonické dílo, které najdete na Jiřího z Poděbrad. Slovinský architekt Josip Plečnik kostel vytvořil jako monumentální moderní sakrální stavbu inspirovanou starokřesťanskými bazilikami i antikou. Výrazná věž s hodinami a cihlová hmota pak objektu dodávají nezaměnitelnou siluetu.
Poválečná moderna, sorela a brutalismus (1950–1989)
Hotel International Praha (1952–1956)
Ukázka socialistického realismu inspirovaného stalinskými mrakodrapy: monumentální věž, dekorativní prvky a symbolická výzdoba měly demonstrovat moc režimu. Stavba je dnes cenným dokumentem éry, kdy architektura sloužila ideologii.
Ještěd (1966–1973)
Mezi nejunikátnější české stavby jednoznačně patří Ještěd - stavba Karla Hubáčka spojující televizní vysílač a hotel. Hyperboloidní tvar citlivě navazuje na siluetu hory a stal se symbolem české architektury 20. století. Dílo dokonce v roce 1969 získalo Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. A podle architektů je více než nutné o Ještěd dbát, pokud nechceme o tento skvost přijít.
Poválečná moderna, sorela a brutalismus (1950–1989)
Nová scéna Národního divadla (1977–1983)
Dílo Karla Pragera reprezentuje český brutalismus a strukturalismus, přičemž skleněná fasáda z lisovaných bloků vytváří charakteristickou plastickou strukturu. Stavba dodnes vyvolává diskuse – pro jedny stále představuje necitlivý zásah, pro druhé odvážnou moderní vrstvu historického centra.
Nová scéna Národního divadla, která je od roku 2021 kulturní památkou, projde dvouletou rekonstrukcí.
Obchodní dům Kotva (1970–1975)
Rekonstrukcí nyní prochází i legendární stavba z náměstí Republiky, kterou vytvořili manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Dříve hojně navštěvovaný obchodní dům je složený ze šestiúhelníkových modulů a jeho hlavní hmotou se stal beton. Promyšlený systém umožnil flexibilní vnitřní uspořádání, i proto je dnes Kotva ceněnou ikonou českého brutalismu.
Poválečná moderna, sorela a brutalismus (1950–1989)
Žižkovský vysílač (1985–1992)
Mezi nejvýraznější projekty Česka bude navždy patřit stavba Václava Aulického, která se stala nepřehlédnutelnou dominantou Prahy. Technicistní věž vznikala ještě za socialismu, dokončena byla však až po roce 1989.
Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, nakonec roku 1984 zvítězila unikátní futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce.
Postmoderna a současnost (1990–dnešek)
Tančící dům (1992–1996)
Jasným porevoluční symbolem Prahy se stalo společné dílo Franka Gehryho a Vlada Miluniće – Tančící dům. Dynamická dvojice věží přezdívaná „Ginger a Fred“ přinesla do centra města dekonstruktivistickou hravost i mezinárodní pozornost.
Když už to vypadalo, že stavba u nás opravdu vznikne, památkáři šíleli a tvrdili, že se zničí celosvětově unikátní fronta domů na nábřeží. Roztančený dům se ale líbil třeba manažerům společnosti Nationale Nederlanden Real estate, která se stala jejím investorem, a tak toto dílo již třicet let dominuje frekventované části našeho hlavního města. „Řekl jsem jim, že odpor překonám tím, že se spojím s nějakou světovou hvězdou,“ řekl pro Český rozhlas Milunič.
DRN (2017)
Další významnou stavbou se stala administrativní budova DRN od architekta Stanislava Fialy, která propojuje moderní architekturu s historickou zástavbou a veřejným prostorem. Terasy se zelení a organicky tvarovaná fasáda ukazují, že i kancelářská budova může být živým městským organismem. A Národní třída díky této stavbě ožila.
„Stanislav Fiala byl pro nás jasnou volbou díky tomu, jak dokáže spojit v harmonii zdánlivě neslučitelné věci, jako tomu bylo zde, kdy se zdecimovaný barokní palác měl stát sebevědomou součástí novostavby, která by ho obepnula ze všech stran,“ řekl Jan Kubíček, výkonný ředitel skupiny SEBRE, která se stala investorem celé výstavby.
Postmoderna a současnost (1990–dnešek)
AZ Tower (2011–2013)
Náš výčet uzavíráme AZ Tower, která je se svými 111 metry nejvyšší budovou České republiky. Brněnská administrativně-obytná věž představuje sebevědomý vstup českých měst do éry výškové výstavby a skládá se z třípodlažní víceúčelové podnože (obchodní galerie, fitness, autoservis) s dvoupodlažním podzemním parkováním a z výškové budovy (pouze nad částí půdorysu stavby).
Jde o ekologicky šetrnou stavbu navrženou z nejmodernějších materiálů, přičemž dva kvádry symbolizují hravost a lehkost.
Zdroje: Český rozhlas, OpenHouse, Český rozhlas, Metro, Sebre, Český rozhlas, Praha 1, Český rozhlas, Forbes, Archiweb
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Havlíček řekl, že Česko může zjistit stav ropovodu Družba. Kupka varuje před „užitečnými idioty“
Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.
ŽIVĚ Německo nebude hlídat Hormuz, válka není věcí NATO, vzkázal Merz drsně Trumpovi
Německo se nebude vojensky podílet na zajištění bezpečné plavby přes Hormuzský průliv. Na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Robem Jettenem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že íránská válka není záležitostí Severoatlantické aliance. Reagoval tím na výzvu amerického prezidenta, aby se NATO zapojilo do řešení problému s Íránem blokovanou úžinou.
Tím svinstvem ničíte životy dětí, pustil se Babiš do Fialovy vlády. Teď začíná couvat
Premiér Andrej Babiš ostře útočí na předcházející vládu Petra Fialy velmi často. Ale útok, který předvedl na začátku tohoto měsíce, byl ještě o poznání tvrdší. Fialu a jeho koalici obvinil z toho, že má na svědomí zdraví mnoha dětí, protože podle jeho slov umožnila prodej drog – konkrétně kratomu. Skoncuji s tím, sliboval Babiš. Teď se ale ukazuje, že realita je jiná, než ji popisoval.
Hokejový Světový pohár s největšími hvězdami se bude hrát i v Praze
Hokejový Světový pohár se v únoru 2028 bude hrát i v Praze.
Šenkeřík: Spartě se připomínalo, co jí chybí oproti Slavii. A když se to zvrtne…
„Sparta jasně porazila doma Slovácko. Před zápasem šly dost obavy, jestli domácí duel zvládnou, zdůrazňovalo se, jak je pro ně důležitý. Přitom by se dalo říct: druhý tým tabulky doma proti protivníkovi z barážové příčky, to je přece jasné!“ říká bývalý útočník a dvojnásobný český mistr Zdeněk Šenkeřík v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění ve fotbalové lize.