Langerová: Prezident má být nad věcí a neponižovat lidi. Zeman společnost nespojuje

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
13. 11. 2019 6:00
Kdyby si lidé jednou denně zabroukali Modlitbu pro Martu, měli by lepší náladu. Tvrdí to Aneta Langerová, která po třiceti letech od sametové revoluce převezme pomyslné žezlo Marty Kubišové a na Národní třídě do ticha pronese slova, která jsou už přes půl století symbolem míru, svobody slova a naděje. „Je skvěle napsaná, je to píseň písní, která nikdy nezapadne,“ říká v rozhovoru.
Modlitbu pro Martu zazpívá Aneta Langerová na Národní třídě bez kapely. Odvahu jí dodala sama Kubišová | Video: Dikyzemuzem.cz

Většinou se velké pozornosti straníte, ale 17. listopadu vás budou sledovat desítky tisíc lidí. Nebojíte se?

Nebojím, ale mám obrovský respekt. Když jsem tu nabídku dostala, pomyslela jsem si "proboha, to přece může zpívat jedině Marta". Mluvila jsem s ní po telefonu a ptala jsem se, zda ji tam opravdu nemůže zazpívat ona. "Jen tam jdi a hezky jim to zazpívej," řekla do telefonu. Od té chvíle to od ní beru jako požehnání a také úkol. Udělám to, co musím, cítím to tak, ale píseň nebudu zpívat jako Marta, ale jako člověk, kterému je dvaatřicet a celý život prožil v demokracii. Chtěla bych dát lidem najevo, že i pro další generace je tato píseň stále aktuální a je důležité si její symboliku připomínat.

Marta Kubišová už dříve řekla, že na 17. listopad dodnes nerada vzpomíná. Byla zima a od okolních domů se lila velká ozvěna. Bála se, že se netrefí v pasáži, kde píseň přechází do mollového tónu. Jak tuhle pasáž zvládáte vy?

Není to vůbec jednoduché místo. V okamžiku, kdy zpíváte bez kapely a nástroje, který vám určí hudební přechod, je to těžší. Je důležité zachovat klid. Broukám si ji, kudy chodím, a čím dál tím víc ji vnímám jako opravdovou modlitbu, protože jak si člověk ta nadějná slova opakuje pořád dokola, začíná jim věřit a má lepší náladu. Lidé, kteří si ji čas od času zazpívají, vědí, že je skvěle napsaná, je to píseň písní, která nikdy nezapadne.

Od Marty Kubišové vás dělí pětačtyřicet let. Co vás dvě, naprosto odlišné generace, spojuje?

Myslím, že je to touha po míru ať už tom vnitřním, anebo společenském. Obě ctíme hodnoty, jako je spravedlnost, slušnost, kultivovanost, etika, které lidi i přes jejich rozdíly vedou ke společenské vzájemné toleranci. Marta je pro mne nádherný člověk, přímý a opravdový. Měla jsem příležitost ji lépe poznat při spolupráci na představení Touha jménem Einodis, kde jsme obě ztvárnily roli baronky Sidonie Nádherné, každá v jiné fázi života, kde se naše generace propojily.

Po roce 1969 se ji komunisté za její proslov, v kterém se zastala socialismu s lidskou tváří a tím i Alexandra Dubčeka, snažili zdiskreditovat zfalšováním erotických fotek a počtem hlasů v soutěži Zlatý slavík. Unesla byste, kdybyste nesměla zpívat? Pro vás je hudba přece nepostradatelná…

Vůbec si takovou situaci nedokážu představit. Věřím, že bych jednala podle svého srdce. Když mě někdo tlačí do situace, která mi není příjemná, snažím se poslechnout svůj vlastní rozum a city. Člověk by měl věřit sám sobě a mít naději, že se vše v dobré obrátí. Marta tehdy učinila velmi odvážné rozhodnutí, za které si jí velmi vážím.

A myslíte si, že se Martě Kubišové dostalo uznání, jaké by si zasloužila?

Lidé, alespoň které znám, si Marty dodnes velmi váží, obdivují její autenticitu a upřímnost, která z ní přímo čiší. Zároveň mám ale pocit, že veřejně nemá až takovou pozornost, jakou by si zasloužila. Otázka samozřejmě je, jestli o ni vůbec stojí, sama vím, že spíš ne. Je obdivuhodné, když člověk udělá tak velký čin a neočekává za to žádné uznání či vyznamenání.

Vnímáte to jako hrdinství?

Ano. Hrdina je pro mne každý člověk, který dokáže žít spokojený život. Hrdinství vidím v tom, když je člověk věrný svému srdci.

Jsou takoví lidé ve vašem okolí?

Mám takové osobnosti v rodině a mezi přáteli. Z veřejně známých osobností mě hned napadl Václav Havel, který je pro mě symbolem morálky a slušného chování. Byl to člověk velice sečtělý a zároveň schopný probudit v lidech touhu po pravdě, lásce a spravedlnosti. Ráda vzpomínám na setkání s ním, protože mně i během těch pár krátkých chvil mnoho předal.

Ani nevím, že jste ho potkala.

Ano, měla jsem tu možnost být v jeho blízkosti. Mluvil vždy s určitou rozvahou, nadhledem, a vědomou přítomností a humorem.

Chybí vám dnes ve společnosti jeho hodnoty?

Velmi mi chybí. Vzdělanost, nadhled a úcta k jiným názorům jsou pro mne velmi důležité. Stále takové osobnosti existují, ale přijde mi, že se pozornosti spíše straní. Ráda bych je více vídala ve veřejném prostoru.

Aneta Langerová: Koncert s kapelou a smyčcovým triem
Autor fotografie: David Stejskal

Aneta Langerová: Koncert s kapelou a smyčcovým triem

1. 12. - Javorník, Městské kulturní středisko Javorník

2. 12.  - Hradec Králové, Filharmonie Hradec Králové

3. 12.  - Protivín, Dům kultury

4. 12.  - Litvínov, KD CITADELA

6. 12.  - Chodov, KASS, společenský sál

7. 12.  - Holýšov, Kulturní dům

8. 12. - Plasy, Plaské kulturní středisko BIO Střela

Na den výročí založení republiky jste vystoupila na koncertě pro Paměť národa. Z té starší generace na něm zahráli Jaroslav Hutka, političtí vězni nebo Magda Vášáryová. Jsou to lidé, které respektujete?

Hluboce je respektuji. Shodou okolností jsem nedávno viděla rozhovor s Magdou Vášáryovou na DVTV. Je to člověk, který současnou situaci dokáže velmi dobře vystihnout a zároveň se u toho zasmát. Podobný dar má například i Daniel Kroupa, který si na koncertě dokázal udělat legraci sám ze sebe. Tohle jsou pro mě lidské momenty, které mě vždy potěší. 

Chybí vám takové osobnosti v politice?

Politická situace je bizarní. Já snad ani nemám žádného politika,
ke kterému bych vzhlížela a pevně si za ním stála. Děsí mě slepota některých lidí, kteří nepátrají po souvislostech a faktech - ačkoliv rozumím tomu, že není v našich silách zjistit si úplně všechno -, ale každý člověk, který se chce svobodně vyjadřovat, by si měl zjistit co nejvíce informací. Vidím to jako velký problém současné společnosti.

Jsem s politikou velmi nespokojená, ale nevím, co s tím mám dělat. Pořád věřím, že se objeví nějaká silná osobnost, která bude mít hodnoty, o kterých jsme tu mluvily, a bude mít vlohy zaujmout širší veřejnost. Neříkám, že takoví lidé neexistují, ale často jim chybí tah na branku.

Milion chvilek pro demokracii podle vás takový tah na branku nemá?

Myslím si, že "Chvilkám" se podařilo dát apel k občanské odpovědnosti, ale stále mi chybí řešení. Je však úžasné, že se díky nim schází lidé, kteří spolu sdílí různé názory. Je to dobrý začátek.

A jak v tomhle ohledu vnímáte rétoriku prezidenta republiky?

Miloš Zeman rozhodně společnost nespojuje a nedělají to ani lidé kolem něho. Je mi to moc líto, protože prezident by měl být člověk, který je nad věcí a nemá zapotřebí útočit a ponižovat lidi. Věřím ale, že do budoucna najdeme někoho, kdo bude ctít morální hodnoty a ústavu. Už aby to bylo!

 

Právě se děje

Další zprávy