Modrý brouk zmizel v ranní mlze. Odtajněný spis odhalil paniku kolem Mengeleho

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Měl zůstat pod zámkem až do roku 2071. Švýcarsko však nečekaně odtajnilo vyšetřovací spis k Josefu Mengelemu. Dokumenty podrobně rekonstruují dramatické březnové dny roku 1961, kdy byla curyšská policie přesvědčena, že má nejhledanějšího nacistického lékaře na dosah ruky. Proč tehdy podezřelý vůz nechali odjet – a byl v něm skutečně osvětimský „Anděl smrti“?

Ráno 8. března 1961 stáli švýcarští policisté v civilu před obytným domem v Klotenu nedaleko curyšského letiště. Z protějšího bytu sledovali okna a vchod. Uvnitř žila Martha Mengeleová, vdova po bratrovi osvětimského lékaře a od roku 1958 také Josefova druhá manželka, která sem přijela zapsat svého syna do soukromé školy.

V 7:15 vyšla Martha z domu v doprovodu neznámého muže. Dvojice nasedla do modrého Volkswagenu a odjela. Kriminalisté nezasáhli, auto nezastavili a nechali ho zmizet v ranní dopravě.

Německý novinář Günther Schwarberg, který stál za původním tipem, přitom tvrdil, že hledaného muže viděl chvíli předtím na balkoně. Jenže policisté měli svázané ruce – pokyn z Bernu, zda mohou muže zatknout, aniž by tím způsobili diplomatický incident se Spolkovou republikou, dorazil příliš pozdě.

Odtajněno o 45 let dříve

Fascikl, který celou operaci dokumentuje, shromáždila tehdejší švýcarská federální policie podřízená generálnímu prokurátorovi. V roce 2001 byl uložen do Švýcarského federálního archivu s přísnou ochrannou lhůtou až do konce roku 2071.

Ještě na začátku roku 2026 úřady žádosti badatelů o nahlédnutí odmítaly. Zvrat přineslo až zjištění, že dokument spadá pod zvláštní režim výzkumu spojeného s Bergierovou komisí, jež v minulosti mapovala roli Švýcarska za druhé světové války. V září 2026 tak Federální zpravodajská služba složku s minimem nutných začernění zveřejnila na internetu.

Záznamy ukazují horečnou komunikaci

5. března 1961: Šéf curyšské informační služby Otto Marthaler žádá novináře Schwarberga o fotografii podezřelého a telegrafuje kriminálce do Wiesbadenu pro přesný popis.
Otázka do Bernu: Policie se dotazuje federálních úřadů, zda případné zatčení nezpůsobí mezinárodní komplikace.
8. března 1961: Povolení k zadržení za účelem vydání do Německa sice přichází, ale až v okamžiku, kdy modrý brouk opouští sledovanou ulici.

Skutečně v autě seděl Mengele?

Zatímco novinář Schwarberg byl přesvědčen, že Mengele Švýcarům proklouzl mezi prsty, moderní historici vidí klotenskou epizodu střízlivěji.

V březnu 1961 byl Josef Mengele v Jižní Americe paralyzován strachem. Jen deset měsíců předtím, v květnu 1960, uneslo izraelské komando Mossadu z Buenos Aires Adolfa Eichmanna. Mengele okamžitě pochopil, že je dalším na řadě. V panice opustil Paraguay a ukryl se v Brazílii na odlehlé farmě nedaleko São Paula. Podle historika Christopha Mörgeliho i dochovaných deníků byl tehdy osvětimský lékař svázaný tak silnou paranoií z dopadení, že by se neodvážil překročit oceán a riskovat návrat na evropskou půdu.

Kdo tedy seděl v Klotenu v modrém autě? Nejpravděpodobněji šlo o jiného člena vlivné rodiny Mengeleových z bavorského Günzburgu – patrně Josefova bratrance Aloise Mengeleho, který v té době stál v čele rodinné továrny na zemědělské stroje, nebo jiného zástupce rodiny, kteří Marthu ve Švýcarsku finančně podporovali. Švýcarská policie tehdy s největší pravděpodobností sledovala falešnou stopu.

Bezstarostné Alpy a hořký konec

Švýcarsko přesto v Mengeleho poválečném útěku sehrálo klíčovou roli. Po válce mu stačilo padělat identitu – s pasem Červeného kříže na jméno Helmut Gregor uprchl v roce 1949 přes Itálii do Argentiny.

V 50. letech se v Jižní Americe cítil tak bezpečně, že v roce 1956 přicestoval do Evropy na dovolenou. Ve švýcarském Engelbergu tehdy strávil týden na lyžích, setkal se s vdovou Marthou i se svým tehdy dvanáctiletým vlastním synem Rolfem (kterému tehdy tvrdili, že Josef je pouhý „strýc“). Nikdo ho tehdy nehledal; německý zatykač byl vydán až v roce 1959.

Klotenský poplach z roku 1961 byl poslední chvílí, kdy se Mengeleho jméno v Evropě reálně dotklo policejních složek. Zbytek života strávil lékař z Osvětimi v úkrytu v Brazílii, kde až v posledních letech života převzal doklady svého známého Wolfganga Gerharda.

Spravedlnosti unikal 34 let. V únoru 1979 dostal při plavání v oceánu u brazilské Bertiogy mrtvici a utopil se. Teprve exhumace v roce 1985 a definitivní analýza DNA o sedm let později potvrdily, že muž pohřbený pod cizím jménem byl skutečně lékař z Osvětimi. Švýcarský spis tak neukazuje promarněnou šanci dopadnout samotného zločince, ale především byrokratickou pomalost a nervozitu neutrální země v éře studené války.

Zdroj: sepos.admin.ch, swissinfo.ch, wikipedia.org, apnews.com, srf.ch, encyclopedia.ushmm.org, auschwitz.org, justice.gov

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj