


Ještě před několika lety by podobné tvrzení znělo spíš jako science fiction. Dnes na rozluštění zvířecí komunikace pracují lingvisté, biologové, odborníci na umělou inteligenci i kryptografové. A největší technologické firmy i neziskové organizace otevřeně mluví o tom, že otázka už nestojí „zda“, ale „kdy“ lidé zvířecí řeči porozumí.

Když lingvista Gašper Beguš z Kalifornské univerzity v Berkeley poprvé zrychlil nahrávky vorvaňů z Karibiku, neslyšel jen sérii kliknutí. V chaotických zvucích najednou rozpoznal strukturu připomínající samohlásky. „Bylo fascinující, jak organizovaný ten systém je. U jiných zvířat jsem nic podobného neviděl,“ popsal později pro server SFGATE.
Tým vědců kolem projektu CETI (Cetacean Translation Initiative) dnes věří, že velryby možná používají mnohem složitější komunikační systém, než si lidé dosud dokázali představit. Nezisková organizace spojuje vědce z různých oborů a pomocí strojového učení analyzuje komunikaci vorvaňů obrovských. Samotný název projektu odkazuje na známý program SETI hledající mimozemskou inteligenci. Jen místo vesmíru se vědci snaží porozumět bytostem žijícím vedle nás.
Vorvani spolu komunikují pomocí takzvaných „codas“ - sérií kliknutí, které vědci dlouho přirovnávali k Morseově abecedě. Novější výzkumy ale ukazují, že systém může být mnohem komplexnější. Studie publikovaná letos v časopise Open Mind popsala, že velrybí zvuky nesou akustické vlastnosti podobné lidským samohláskám.
„Dříve lidé sledovali hlavně počet kliknutí a jejich rytmus. Teď ale vidíme, že důležitou roli hrají i frekvence. Objevuje se úplně nová vrstva komunikace,“ vysvětluje Beguš. Algoritmy hledají opakující se vzorce podobně, jako velké jazykové modely analyzují lidskou řeč. Právě prudký rozvoj AI podle vědců změnil celý obor.
Podobným směrem se vydal také Google DeepMind. Jeho experimentální model DolphinGemma analyzuje zvuky delfínů a snaží se rozpoznat jejich komunikační vzorce. Projekt vzniká ve spolupráci s Georgia Tech a organizací Wild Dolphin Project. Systém převádí zvuky do podoby tokenů podobně jako jazykové modely pracující s lidským textem. Výzkumníci pak mohou sledovat opakující se struktury a zkoušet odhadnout jejich význam.
Vedle velryb a delfínů se vědci zaměřují i na slony, vrány, papoušky nebo netopýry. Organizace Earth Species Project, založená v roce 2017, vyvíjí model NatureLM-audio - první rozsáhlý audio-jazykový model určený přímo pro analýzu zvířecích hlasů. „Více než osm milionů druhů sdílí naši planetu. Rozumíme jen jazyku jediného z nich,“ uvádí organizace na svém webu. Podle její spoluzakladatelky Katie Zacarian už výzkum ukázal, že některé druhy si dávají individuální „jména“. Podobné projevy vědci pozorovali například u slonů, papoušků nebo kosmanů.
Myšlenka, že zvířata mohou používat vlastní formu jazyka, přitom není nová. Už v 70. letech vzbudila pozornost gorila Koko, kterou se vědci pokoušeli naučit znakový jazyk. Pokusy ale často narážely na kritiku, že lidé zvířatům vnucují lidský způsob komunikace.
Dnes se přístup mění. Místo otázky, zda umí zvířata mluvit jako lidé, se vědci ptají, jak komunikují mezi sebou. Tomu pomáhá digitální bioakustika. Jedná se o vědní obor, který využívá digitální technologie a umělou inteligenci k nahrávání, vizualizaci a analýze zvuků přírody – od zpěvu ptáků a volání savců až po hmyz či podmořský život. Spojuje klasickou bioakustiku s moderní výpočetní technikou.
Právě digitální bioakustika je dnes jedním z nejrychleji rostoucích oborů. Miniaturní mikrofony rozmístěné v oceánech, pralesech nebo na tělech zvířat zaznamenávají nepřetržitě obrovské množství zvuků. Umělá inteligence pak v datech hledá vzorce, které lidské ucho nedokáže zachytit. Podobně vědci analyzovali například komunikaci netopýrů. Algoritmy odhalily, že netopýři rozlišují jednotlivé členy skupiny, reagují odlišně podle pohlaví a mláďata se učí specifické zvuky podobně jako lidské děti.
Další fáze výzkumu je ještě ambicióznější: nejen zvířatům naslouchat, ale zkusit s nimi komunikovat. Vědci například experimentují s robotickými včelami, které dokážou napodobovat takzvaný „včelí tanec“ - pohyb, jímž si včely předávají informace o poloze potravy. Některé pokusy naznačují, že roj na signály skutečně reaguje.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že podobné technologie otevírají i etické otázky. Pokud zvířata disponují složitější formou komunikace, než se dosud předpokládalo, může to změnit pohled na jejich práva i ochranu. Někteří odborníci ale zůstávají opatrní. Například expertka na komunikaci delfínů Denise Herzingová varuje před příliš rychlým přirovnáváním velrybích zvuků k lidskému jazyku. Podle ní hrozí, že vědci budou veřejnosti slibovat víc, než dokáže současná věda potvrdit.
Přesto se obor posouvá rychleji než kdy dřív a ještě nedávno futuristická představa, že lidé jednou povedou jednoduchý dialog s jiným živočišným druhem, dnes už nezní úplně nemožně.
Zdroj: discovermagazine.com, CETI (Cetacean Translation Initiative), Earth Species Project, SFGATE, Open Mind



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v pondělí ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Kvůli válce mezi Spojenými státy a Íránem zůstává provoz na této námořní trase klíčové pro globální přepravu ropy a plynu velmi omezený.



David Pastrňák je podle stanice NHL Network druhým nejlepším hokejovým křídlem v zámořské lize. V některých ohledech mu ale nestačí nikdo na světě.



Americký prezident Donald Trump v úterý zveřejnil mapu, na které je Hormuzský průliv – hlavní dějiště války s Íránem – označen jako „nové území USA“. Podle Trumpových opakovaných vyjádření mají Spojené státy nad průlivem „naprostou kontrolu“. Stalo se tak krátce poté, co Írán oznámil, že klíčová námořní trasa zůstane uzavřená poté, co bez dohody vypršela 60denní lhůta pro vyjednávání s USA.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Ruský ministr zahraničí v pátek odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a pohrozil západním spojencům Kyjeva „zničením všeho, co ze Západu pohání válečnou mašinerii Kyjeva“ – a to i s použitím „tvrdších metod“. Jeho odhodlání ale patrně nesdílejí ruští investoři. Ruský akciový trh se překvapivě ještě ten den propadl nejvíce za poslední čtyři roky.