Afriku čekají ničivá sucha. Horší, než jaká zažívá teď

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
20. 4. 2009 7:09
Stopy megasucha našli vědci v sedimentech
V uplynulých desetiletích zemřely kvůli suchu statisíce lidí. Kolik jich přežije megasucha?
V uplynulých desetiletích zemřely kvůli suchu statisíce lidí. Kolik jich přežije megasucha? | Foto: Reuters

Washington - Je-li nějaká část světa synonymem ubíjejícího sucha a s ním spjaté chudoby, pak je to africký Sahel. Pás stepí a savan na jih od Sahary, který se táhne od západu na východ napříč celým africkým kontinentem.

Na některých místech tu spadne pouhých 20 milimetrů srážek ročně. Tedy tolik, co v Česku naprší během jediného deštivého dne.

Jen v šedesátých letech minulého století zabila ničivá sucha v Sahelu přes 100 tisíc lidí. Vědci teď ale přišli s varováním: Etiopii, Súdán, Čad, Niger, Burkinu Faso, Mali, Senegal i Mauritánii čekají "megasucha", která se s těmi současnými nedají vůbec srovnávat.

S katastrofickou předpovědí přišli klimatologové z Univerzity v Arizoně. Svou studii zveřejnili v posledním čísle magazínu Science.

Souvislosti: Svět bude bojovat o vodu. Brzy bude scházet půlce lidstva

"Na tom, co jsme zjistili, je znepokojivé zejména to, že sucha z uplynulých let jsou - v porovnání s tím, co se dělo v minulosti - zanedbatelná," uvedl jeden z autorů zprávy, Timothy Shanahan, pro agenturu Reuters.  

V některých oblastech Sahelu naprší jen 20 milimetrů srážek za rok. Voda je tu vzácná.
V některých oblastech Sahelu naprší jen 20 milimetrů srážek za rok. Voda je tu vzácná. | Foto: Reuters

Jezerní sedimenty

Američané vycházejí z analýzy sedimentů, které odebrali ze dna jezera Bosumtwi v Ghaně.

Výzkum se v Bosumtwi neprováděl poprvé. Až dosud se ale analyzovaly usazeniny staré maximálně sto let.

Tým z arizonské univerzity šel podstatně dále: k dispozici měl vzorky staré až 3000 let. A vyčetl z nich, že skutečně ničivá sucha oblast postihla třeba před 600 lety.

Zatímco v současné době trvají období sucha v Sahelu roky či desetiletí, v minulosti se táhla i několik stovek let. Jedno takové megasucho - klimatologové používají anglický výraz "megadrought" - sužovalo subsaharskou Afriku v letech 1400 až 1750.

"Na obdobích sucha v tomto regionu je ohromující, že trvala tak strašně dlouho," cituje agentura AP Jonathana Overpecka, jednoho z členů výzkumného týmu. "Byla sucha, která trvala 30 až 60 let. A některá dokonce i čtyřikrát déle."

Čtyři pětiny Etiopanů pracují v zemědělství. Megasucha je o zdroj obživy připraví.
Čtyři pětiny Etiopanů pracují v zemědělství. Megasucha je o zdroj obživy připraví. | Foto: Naďa Straková

Co způsobí oteplení

Sedimenty mimo jiné prozrazují, že se období sucha v Sahelu opakují. Současné sucho tudíž samo o sobě není ničím výjimečným, nemá jej na svědomí globální oteplování.

Země jižně od Sahary mají přesto důvod, proč se klimatických změn obávat. 

Do konce století tu teploty stoupnou odhadem o 2,8 až 5,6 stupně Celsia. Pro zdejší obyvatele pak bude mnohem obtížnější období sucha přežít.

"Velká část západní Afriky se už teď dostala na samou hranici toho, co se dá ještě snést," upozorňuje Jonathan Overpeck v magazínu Science. "Kvůli klimatickým změnám se ale situace v budoucnu může výrazně zhoršit."

Na druhou stranu: Sahel nezažil jen megasucha, ale i mnohem radostnější období.

Byly doby, kdy i tady všechno kvetlo. Koruny tropických stromů, které před stovkami let rostly na březích kdysi mělkého jezera Bosumtwi, na některých místech vykukují z vody dodnes.   

 

Právě se děje

Další zprávy