(Windhoek) - Poprvé od roku 1999 se na jihu Afriky legálně dražila slonovina.
Aukce, na níž skoro 10 let čekali hlavně Japonci a Číňané, kteří ze slonoviny vyrábějí šperky nebo ji využívají v tradiční medicíně, se rozběhla koncem října v Namíbii.
Následovaly dražby v Botswaně, Zimbabwe a Jihoafrické republice. Celkem vynesly skoro 15 miliónů dolarů.
I když je oficiálně povolila OSN, legální aukce jsou trnem v oku mnoha ekologických organizací z celého světa. Bojí se, že takový prodej rozpoutá obdobné vybíjení slonů, jaké Afrika zažila v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
Sloní populace se během něj zmenšila na 600 tisíc kusů. Ještě ve třicátých letech jich přitom v afrických zemích žilo asi pět miliónů.
"Tyto aukce, spolu s nedostatečnými kontrolami v Číně a dalších zemích, které slonovinu dovážejí, a nestabilitou v afrických státech, by nás mohly znovu uvrhnout do temných a krvavých dnů osmdesátých let, kdy pytláci každý den zabili 200 slonů," řekl Julian Newman z Agentury pro výzkum životního prostředí britskému listu The Times.
Překvapivě nízké ceny
V Namíbii se legálně získaná slonovina prodávala za nižší cenu, než se čekalo, píše agentura Reuters.
Namíbijská vláda prodala 7,2 tuny zabavené slonoviny za 1,2 milionu amerických dolarů. Jeden kilogram tedy kupce vyšel v průměru na 164 dolarů.
Většina odborníků přitom předpokládala, že tak vzácné zboží vynese mnohem víc. Už proto, že se až do té doby poslední povolené dražby v roce 1999 nesměli účastnit obchodníci z Číny.
Cena za kilogram se přitom už tehdy vyšplhala na 110 dolarů. Právě Číňané ji teď měli vyhnat vzhůru.
Více zde: Čína dostala mezinárodní povolení k nákupu slonoviny
"Důvodem byla pravděpodobně nižší kvalita namíbijské slonoviny. Některá byla vystavená nepříznivým vlivům počasí nebo je popraskaná," vysvětlil ředitel Dohody o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů (CITES) Willem Wijnstekers, který na obchodování dohlížel.
Na vině je finanční krize
Podle Wijnstekerse nízké ceny naznačují, že se asijští řezbáři, kteří slonovinu zpracovávali, začali kvůli zákazu z roku 1989 věnovat jiné činnosti. Nebo že celosvětová finanční krize snížila asijskou poptávku dokonce i po exotických komoditách.
Nižší ceny však mohou pomoci v boji proti pytláctví, tvrdí. "Čím vyšší je cena, tím vyšší je i nabídka pro pytláky. Nízké ceny dělají z nelegálního lovu slonů mnohem riskantnější podnik."
Souvislosti: Namibie zakazuje obchod se slonovinou. Od září
Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW) odhaduje, že na černém trhu se cena jednoho kilogramu slonoviny pohybuje kolem 880 dolarů.
Na rozdíl od Wijnstekerse ale tvrdí, že nízké ceny pytlákům naopak nahrávají. Protože bude obtížnější odlišit povolené zboží od zboží získaného nezákonně.
Stejného názoru je i už zmiňovaná Agentura pro výzkum životního prostředí.
Zklamaná očekávání
Namíbie očekávala, že za prodaný kilogram slonoviny dostane aspoň 300 dolarů. Ze získané sumy chtěla financovat ochranu slonů.
Slonovina, kterou v dražbě nabízela, pocházela ze státních zásob zabaveného zboží a ze zabitých "problematických" zvířat, která například ničila farmářům úrodu.
Čtěte také: Divoká zvířata připravují drobné zemědělce o miliony
V Namíbii, Botswaně, Zimbabwe a Jihoafrické republice bylo k mání celkem 108 tun zboží vyňatého ze zákazu vývozu slonoviny z roku 1989.
O kly tak muselo přijít více než 10 tisíc slonů.
Letošní dražby byly jedním z mála legálních způsobů, jak se mohli obchodníci ke slonovině dostat. Prodej výrobků ze slonoviny už zakázal i internetový aukční server eBay.
Více o slonech:
