Krev lidí, kteří překročili věk 110 let, ukrývá nečekanou zbraň. Výzkumníci zjistili, že jejich imunitní systém v pozdním věku neslábne, ale naopak vytváří početnou armádu buněk schopných ničit zárodky nádorových onemocnění.
Sotva se na chvíli zastavíte, ruka už automaticky sahá po telefonu. Není to pouhá neposednost, ale přímý důsledek neuroplasticity. Když mozek dlouhodobě trénujeme na nepřetržitý chaos, obyčejný klid vyhodnotí jako chybu v systému. Přední český expert Aleš Stuchlík popisuje, co s námi dělá život bez schopnosti vypnout.
Bez střech, oken a dveří. Opuštěné kamenné domy jsou dodnes neodmyslitelnou součástí irské krajiny. Některé stojí v zelených stráních a dodnes připomínají katastrofu, která zemi změnila k nepoznání. Velký hladomor zabil přes milion lidí a další vyhnal za oceán. Začal přitom obyčejnou plísní brambor. V masovou tragédii jej ale následně proměnila chudoba, vlastnické poměry a politika britské vlády.
Většinou se jim podaří lidským očím uniknout. Tentokrát ale jednu z krkonošských šelem zachytila přímo při lovu fotopast. Série snímků zveřejněná Správou Krkonošského národního parku ukazuje vlka při pronásledování srnce. „Divocí kopytníci, jako jsou srnci, jeleni nebo divočáci, tvoří hlavní složku potravy vlků,“ uvedla Správa KRNAP na svém facebookovém profilu.
„Byla jsem jako mrtvý člověk,“ vzpomínala jedna z přeživších. Když se ráno 22. srpna 1986 probrala, ležely kolem ní desítky členů její rodiny a stovky mrtvých zvířat. Domy přitom dál stály a okolní krajina se zdála být takřka beze změny. Během jediné noci přitom u kamerunského jezera Nyos zahynulo 1746 lidí. Vědci si přitom s otázkou, co a proč zabilo stovky lidí, lámali hlavu dlouhé měsíce.
Košík zůstává prázdný. Letošní srpen houbařům příliš nepřeje, půda je po týdnech horka a nedostatku srážek tvrdá a vyschlá. Podle mykologů jde o jednu z nejhorších sezon posledních let. A problém nemusí být jen nad zemí. Klimatická změna zasahuje i rozsáhlé podzemní sítě hub, na kterých jsou závislé stromy a další rostliny.
Na zlomek sekundy se z hlubin vesmíru ozve obrovská rádiová rána a pak je zase ticho. Některé záblesky se vracejí, jiné už nikdy. Astronomové přitom stále nevědí, co je vytváří. Hlavním podezřelým jsou magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. K rozluštění této záhady bychom navíc mohli být o krok blíž už v září, kdy se k pozorování vrátí obří sardinský radioteleskop.
Je to scéna, kterou znají rodiče po celém světě. Dítě sedí u mobilu nebo tabletu, rodič oznámí, že je konec, a během několika sekund přijde pláč, vztek nebo vyjednávání o „ještě pěti minutách“. Není divu, že právě podobné situace posilují představu, že obrazovky jsou pro děti něco jako droga. Jak moc jim skutečně škodí?
Tragický příběh britského sociologa Jasona Ardaye otřásl světovým akademickým světem. Muž, který se v sedmatřiceti letech stal nejmladším černošským profesorem v historii prestižní Cambridgeské univerzity, začátkem srpna po vlně obvinění z plagiátorství a zkreslování životopisu rezignoval. O několik dní později zemřel.
Mléčná dráha nevznikla jako hotový obří celek. Rostla po miliardy let a část své hmoty získala pohlcováním menších galaxií. Nová data z Hubbleova teleskopu teď posouvají její známou historii o 1,8 miliardy let hlouběji do minulosti. Vědci našli stopy dávné srážky, která se odehrála jen asi dvě miliardy let po velkém třesku.
Když Taylor Swift, Drake nebo Harry Styles vydají novou desku, miliony fanoušků berou streamovací platformy útokem. Na silnicích ale v ten moment stoupá nebezpečí. Vědci z Harvardovy univerzity zjistili, že v den premiér nejočekávanějších hudebních alb skokově přibývá smrtelných dopravních nehod. Skrytá daň za nedočkavost za volantem a lovení nových skladeb na displeji si vyžádala stovky životů.
Parkinsonova nemoc může na sebe upozornit mnohem dřív, než se objeví typický třes. Nenápadné změny se mohou ukrývat ve spánku, pohybu, čichu, a dokonce i v tom, jak člověk mluví.
Poznali byste slavnou osobnost bez fotografie, jména nebo jejího nejslavnějšího díla? Pět stop z jednoho života může vést k vědci, umělci, státníkovi i člověku, jehož příběh známe ze školy – jen možná ne tak dobře, jak si myslíme. Zkuste hádat postupně: první indicie mají zmást, poslední už by měla napovědět. Kolik osobností odhalíte dřív, než přijde pátá stopa? A kolikrát vás vlastní paměť zradí?
