Říkalo se, že její temná voda vede až do pekla. Podle jedné z pověstí pohltila rytíře i s kočárem, podle jiné do ní skočil moravský kníže Mojmír II. s koněm, aby unikl svým pronásledovatelům. Hranická propast fascinuje lidi po staletí. Dnes do jejích hlubin místo rytířů a odvážlivců posílají vědci roboty. Ani ten, který v roce 2022 sestoupil 450 metrů pod hladinu, ale na dno nenarazil.
Tisíce let zmrzlá půda není jen zásobárnou ledu a dávných ostatků. Ukrývá také mikroorganismy a jejich genetickou výbavu, která vznikala dávno před érou moderní medicíny. Nová studie ukazuje, že součástí tohoto „zamrzlého archivu“ jsou i geny spojené s odolností vůči antibiotikům. A případ antraxu na Sibiři ukázal, že některé patogeny mohou po rozmrznutí skutečně znovu představovat problém.
Kdy během dne jíme, může být pro hubnutí i metabolické zdraví důležitější, než se dlouho předpokládalo. Výzkumy naznačují, že tělo zpracovává stejnou porci jinak ráno, odpoledne a večer a že pozdní jídlo může ovlivnit hlad, krevní cukr i ukládání tuku.
Nejdřív našli dvě těla. Chyběly jim hlavy a nikdo nedokázal říct, komu patří. Pak se v okolí začaly objevovat další. V Clevelandu třicátých let minulého století se pomalu rodil jeden z nejtemnějších případů americké kriminalistiky. Pachatel po sobě nechával mrtvé, ale téměř žádné stopy. A čím déle policie pátrala, tím méně bylo jasné, koho vlastně hledá.
Na palubě hrála hudba, lidé tančili a užívali si poslední dny léta. Jenže během několika minut se idylická plavba změnila v jednu z největších námořních katastrof sovětské historie. Loď Admirál Nachimov, která už jednou skončila na dně moře a byla znovu vyzvednuta, se 31. srpna 1986 – přesně před čtyřiceti lety – potopila podruhé. Tentokrát definitivně.
Nevyhubí nás, nepředají nám technologie, ale možná nás už dávno zkoumají jako biologickou rezervaci. Podle chemika Martina Feruse sice vědecký důkaz o návštěvě z kosmu chybí, kategoricky ji však vyloučit nelze. Co by znamenal miliardový náskok cizí civilizace, proč by mimozemský život stál na podobné chemii jako ten náš a proč by pro ně byla invaze ze sci-fi filmů nesmysl?
Nezačíná to vystouplými provazci na lýtkách, ale nenápadným tlakem po celém dni v práci nebo nočními křečemi. Křečové žíly nejsou jen kosmetická vada, ale signál selhávajícího krevního oběhu. Doby bolestivého vytrhávání cév a týdnů na lůžku jsou přitom pryč. Cévní chirurg vysvětluje, jak moderní medicína dokáže nemocnou žílu doslova „vypnout“ zevnitř během několika minut.
Češtinu používáme každý den, přesto existují slova, u kterých dokáže pár vteřin přemýšlení napáchat víc škody než užitku. Píše se výjimka, nebo vyjímka? Standard, či standart? A vezmete si něco sebou, nebo s sebou? Vybrali jsme 22 pravopisných chytáků, na kterých se snadno nachytají i zkušení pisatelé. Zkuste získat plný počet bodů bez nápovědy.
V srpnu 1990 se klidná trať u Spálova na Liberecku stala dějištěm jedné z největších železničních tragédií u nás. Čelní srážka osobního a nákladního vlaku nad řekou Kamenicí, následný požár i bezmoc cestujících připravily o život celkem čtrnáct lidí. Od neštěstí, které výrazně poznamenalo nejen svědky a přeživší, ale i celou železniční dopravu v regionu, uplynulo letos v srpnu 36 let.
Už několik let vědci zachycují zvláštní, velmi nízkofrekvenční signál, který prostupuje vesmírem. Jeho původ pro ně dosud byl záhadou. Nová studie teď přichází s pozoruhodnou možností: tento tajemný „hukot“ může být starý více než 13 miliard let.
Když se 4. srpna 1963 mladý bavorský horolezec propadl do hluboké ledovcové trhliny ve Stubaiských Alpách, visel na laně a bojoval o holý život. Aby kamarádům usnadnil vytažení z propasti, odřízl a shodil dolů těžký ruksak. Nyní, po celých 63 letech, ustupující tyrolský ledovec jeho věci vydal. Šestaosmdesátiletý muž se dočkal nečekaného shledání se svou dýmkou, fotoaparátem i cepínem.
Vesmírem se valí neviditelná tsunami. K Zemi míří masivní oblak slunečního plazmatu, sice nejde o bezprostřední apokalypsu, ale načasování nemohlo být přesnější. Přelomová studie v časopise Nature právě odhalila, že při skutečně extrémním zásahu ze Slunce náš planetární štít selže mnohem dřív, než jsme spoléhali.
Když potápěč Stefan Panis loni prozkoumával vrak lodi na dně Lamanšského průlivu, všiml si mezi troskami lahve. Vypadala jako jedna z mnoha, které na místě ležely. Pak ji ale vynesl na hladinu a opláchl. Na hrdle se objevila slova „Guinness Extra Stout, London“. Lahev zůstala uzavřená 162 let. Teď má pomoci zjistit, jak chutnalo pivo v době královny Viktorie.
Lucince je třináct let, ve škole se jí příliš nedaří, nemá moc kamarádů a její tatínek bývá často pryč kvůli práci. Alespoň tak působí na sociálních sítích. Ve skutečnosti ale žádná Lucinka neexistuje. Za profilem stojí dospělý muž Tomáš a jeho tým, kteří už několik měsíců zkoumají, jak snadno začnou dospělí navazovat kontakt s dítětem na internetu.
Léky jako Ozempic naučily svět hubnout bez věčného pocitu hladu, jenže spolu s tukem odchází i pořádný kus svalů. V laboratoři teď oprášili látku starou půl století, která podle prvních pokusů dělá pravý opak: nutí tělo pálit tuk a svaly nechává na pokoji. Jak to, že si jí padesát let nikdo nevšiml?
Obří ledový kolos se utrhl z grónského ledovce Petermann a teď pluje oceánem. Zabírá 76 kilometrů čtverečních, tloušťku má až 150 metrů a jeho odtržení je největší za posledních 14 let. Pozornost vědců však nyní poutají především trhliny, které zůstaly za ním.
Dolly Partonová žila v přepychu a utrácela za plastické operace, ve skutečnosti ale měla i svou druhou tvář. Za štědrost dostala v roce 2022 Carnegieho medaili pro mecenáše, která ji ocenila jako „jednu z nejštědřejších filantropek zábavního průmyslu“. Jméno Dolly Partonové bylo v 90. letech skloňované ještě z jednoho důvodu, který vědce dodnes uvádí do rozpaků.
