








Káva pro miliony lidí znamená především ranní dávku kofeinu. Nový výzkum ale ukázal, že množství, které lidé běžně vypijí, souvisí s překvapivými rozdíly uvnitř jejich těla. Týkají se množství tuku a svalů, metabolismu cukrů, ale také pohlavních hormonů. A právě u nich vědci narazili na rozdíl mezi muži a ženami, který přetrval i po zohlednění životního stylu.



Počítač, který se neučí z kódu, ale z živých lidských neuronů. Zní to jako sci-fi, přesto už vědci dokážou napojit laboratorně vypěstovanou nervovou tkáň na elektroniku a využít její aktivitu k řešení jednoduchých úloh. Takzvaná organoidní inteligence je zatím v plenkách, ukazuje ale nový směr vývoje počítačů.



Pro pověrčivou Anglii 17. století představoval rok 1666 předzvěst zkázy. Letopočet obsahoval ďábelské číslo a město se sotva vzpamatovávalo z morové rány předchozího roku, která připravila o život téměř sto tisíc lidí. Kazatelé v ulicích hřímali o božím trestu a málokdo pochyboval, že se blíží zkáza světa. V noci na neděli 2. září 1666 se temná proroctví proměnila v hořící realitu.






Když v srpnu 2006 hlasovali astronomové v pražském Kongresovém centru o nové definici planety, málokdo tušil, jakou vlnu emocí a odborných sporů rozpoutají. Výsledkem hlasování Mezinárodní astronomické unie (IAU) bylo vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet sluneční soustavy. Z devítky se stala osmička a z Pluta trpasličí planeta. Učebnice se přepsaly, spor ale ani po dvaceti letech neutichl.






Už dnes startuje nový školní rok. Pro někoho první zvonění, pro jiného jen nostalgická vzpomínka na časy, kdy největším problémem bylo, s kým budete sedět v lavici a jestli máte v penálu gumu. Zavzpomínejte s naším kvízem na vlastní školní léta a otestujte si, kolik toho ještě víte o školních pomůckách, legendárních hláškách i fenoménech, které formovaly celé generace školáků.



Příznaky Parkinsonovy choroby se vědci snaží hledat na místech, která by ještě před několika lety působila nečekaně. Studie se zaměřily například na krev, vlasy nebo ušní maz. Souvislosti s onemocněním hledají vědci také ve způsobu řeči či v psychickém zdraví. Nový výzkum však ukazuje, že další vodítko by se mohlo skrývat ještě docela jinde: v obyčejném kreslení.



Na první pohled obyčejný snímek z Marsu ukrývá podivný tmavý objekt. Připomíná bytost s mohutným tělem a tenkými nohami, která se na záběru objevila zničehonic – na fotografii pořízené jen několik sekund předtím totiž není. S mimozemským životem ale nemusí mít podivný útvar nic společného. Vysvětlení může být mnohem prostší – a ukrývá se přímo v samotném snímku.



Říkalo se, že její temná voda vede až do pekla. Podle jedné z pověstí pohltila rytíře i s kočárem, podle jiné do ní skočil moravský kníže Mojmír II. s koněm, aby unikl svým pronásledovatelům. Hranická propast fascinuje lidi po staletí. Dnes do jejích hlubin místo rytířů a odvážlivců posílají vědci roboty. Ani ten, který v roce 2022 sestoupil 450 metrů pod hladinu, ale na dno nenarazil.



Tisíce let zmrzlá půda není jen zásobárnou ledu a dávných ostatků. Ukrývá také mikroorganismy a jejich genetickou výbavu, která vznikala dávno před érou moderní medicíny. Nová studie ukazuje, že součástí tohoto „zamrzlého archivu“ jsou i geny spojené s odolností vůči antibiotikům. A případ antraxu na Sibiři ukázal, že některé patogeny mohou po rozmrznutí skutečně znovu představovat problém.



Kdy během dne jíme, může být pro hubnutí i metabolické zdraví důležitější, než se dlouho předpokládalo. Výzkumy naznačují, že tělo zpracovává stejnou porci jinak ráno, odpoledne a večer a že pozdní jídlo může ovlivnit hlad, krevní cukr i ukládání tuku.



Nejdřív našli dvě těla. Chyběly jim hlavy a nikdo nedokázal říct, komu patří. Pak se v okolí začaly objevovat další. V Clevelandu třicátých let minulého století se pomalu rodil jeden z nejtemnějších případů americké kriminalistiky. Pachatel po sobě nechával mrtvé, ale téměř žádné stopy. A čím déle policie pátrala, tím méně bylo jasné, koho vlastně hledá.



Na palubě hrála hudba, lidé tančili a užívali si poslední dny léta. Jenže během několika minut se idylická plavba změnila v jednu z největších námořních katastrof sovětské historie. Loď Admirál Nachimov, která už jednou skončila na dně moře a byla znovu vyzvednuta, se 31. srpna 1986 – přesně před čtyřiceti lety – potopila podruhé. Tentokrát definitivně.



Nevyhubí nás, nepředají nám technologie, ale možná nás už dávno zkoumají jako biologickou rezervaci. Podle chemika Martina Feruse sice vědecký důkaz o návštěvě z kosmu chybí, kategoricky ji však vyloučit nelze. Co by znamenal miliardový náskok cizí civilizace, proč by mimozemský život stál na podobné chemii jako ten náš a proč by pro ně byla invaze ze sci-fi filmů nesmysl?



Nezačíná to vystouplými provazci na lýtkách, ale nenápadným tlakem po celém dni v práci nebo nočními křečemi. Křečové žíly nejsou jen kosmetická vada, ale signál selhávajícího krevního oběhu. Doby bolestivého vytrhávání cév a týdnů na lůžku jsou přitom pryč. Cévní chirurg vysvětluje, jak moderní medicína dokáže nemocnou žílu doslova „vypnout“ zevnitř během několika minut.



Češtinu používáme každý den, přesto existují slova, u kterých dokáže pár vteřin přemýšlení napáchat víc škody než užitku. Píše se výjimka, nebo vyjímka? Standard, či standart? A vezmete si něco sebou, nebo s sebou? Vybrali jsme 22 pravopisných chytáků, na kterých se snadno nachytají i zkušení pisatelé. Zkuste získat plný počet bodů bez nápovědy.





