Mount Everest čelí neobvyklému problému. K tání tamního ledovce podle nové studie každoročně přispívají tisíce horolezců, průvodců i personálu tábora. A překvapivým viníkem je i jejich moč.
Stojí i stovky milionů korun, jejich příběhy jsou ale často podobně pozoruhodné jako jejich hodnota. Kvůli jedné známce muž vraždil, další byla desítky let ztracená. Jedna z nejvzácnějších známek se dnes navíc vystavuje v Praze. Za zdánlivě obyčejnými kousky papíru se tak skrývají příběhy plné posedlosti, zločinu i záhadných zmizení. Přečtěte si nejpodivnější a nejtemnější příběhy ze světa známek.
Najdete si na kůži malou červenou tečku, která tam ještě před pár týdny nebyla. Začnete ji pozorovat, hledáte na internetu a během chvíle máte pocit, že by mohlo jít o něco vážného. Červené tečky, skvrny a drobné bouličky přitom patří mezi velmi běžné kožní změny a ve většině případů nejsou nebezpečné. Pozor ale na signály, kdy byste měli jednoznačně zbystřit.
Sice se snažíte pravidelně hýbat, ale stejně většinu dne prosedíte u počítače? Možná nezáleží jen na tom, kolik času denně prosedíte, ale také jak dlouhé úseky strávíte bez pohybu. Nová studie na více než 91 tisících lidech ukázala výraznou souvislost mezi dlouhým nepřerušovaným sezením a rizikem úmrtí na rakovinu. Zajímavé přitom je, co se stane, když část tohoto času nahradíte pohybem.
Člověk se může cítit zdravý, sportovat a nemít jediný příznak. Přesto už se mu v cévách může tiše rozbíhat proces, který jednou skončí infarktem nebo mrtvicí. „Aterosklerózu lze přitom odhalit desítky let před klinickými projevy,“ říká kardiolog Henning Bundgaard. Nová studie ukázala, jak překvapivě brzy se změny objevují a také koho postihují nejčastěji.
Sedmiletý chlapec spadl v úterý kvůli sledování mobilního telefonu do kolejiště pražského metra ve stanici Muzeum. Díky rychlé reakci dalších cestujících se podařilo dítě dostat za několik vteřin zpět na nástupiště.
Stačí málo, aby se z obyčejného jablka stala nejchytřejší svačina dne nebo perfektní aperitiv. Kdy si ho dát, aby dodalo energii – a kdy naopak nadělá v břiše paseku?
Otevření hrobu Jana Masaryka má konečně objasnit tragédii z března 1948. Podobně jako u něj však moderní věda dokáže z kostí vyčíst pravdu i po celých staletích. Byl svatý Václav skutečně mírný vládce a přežily děti cara Mikuláše bolševickou popravu? Připomeňte si slavné exhumace, při nichž ostatky promluvily a vyvrátily ty nejodolnější historické legendy.
Změnu tělesného pachu bývá snadné vysvětlit vedrem, stresem, jídlem nebo zhoršenou hygienou. Někdy ale tělo podobným způsobem upozorňuje na problém, který se odehrává uvnitř našeho organismu. Zpozornět je podle farmaceutky vhodné především tehdy, pokud nový pach vznikne bez zjevné příčiny, přetrvává nebo se k němu přidají další obtíže.
Měla být šetrnější alternativou k plastu. Jenže papírová brčka mohou mít vlastní problém. Vědci v nich opakovaně našli takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně. Nejnovější výzkum ukázal, že právě papírová brčka jich obsahovala ze zkoumaných materiálů nejvíce. Prostá výměna plastu za papír tak nemusí být ekologickým řešením, za jaké jsme ji považovali.
Děsíme se exotických nákaz, ale proti klíšťatům, v nichž držíme evropský rekord, se neočkujeme. A na dovolené spoléháme na panáka slivovice, který má v žaludku vypálit všechny bakterie. Přednosta motolské infekční kliniky Milan Trojánek ale boří zažité mýty. Vysvětluje, proč ranní pálenka trávení spíš ublíží, jak selhávají nejsilnější antibiotika a proč černý kašel čeká téměř každého z nás.
Káva pro miliony lidí znamená především ranní dávku kofeinu. Nový výzkum ale ukázal, že množství, které lidé běžně vypijí, souvisí s překvapivými rozdíly uvnitř jejich těla. Týkají se množství tuku a svalů, metabolismu cukrů, ale také pohlavních hormonů. A právě u nich vědci narazili na rozdíl mezi muži a ženami, který přetrval i po zohlednění životního stylu.
Počítač, který se neučí z kódu, ale z živých lidských neuronů. Zní to jako sci-fi, přesto už vědci dokážou napojit laboratorně vypěstovanou nervovou tkáň na elektroniku a využít její aktivitu k řešení jednoduchých úloh. Takzvaná organoidní inteligence je zatím v plenkách, ukazuje ale nový směr vývoje počítačů.
Pro pověrčivou Anglii 17. století představoval rok 1666 předzvěst zkázy. Letopočet obsahoval ďábelské číslo a město se sotva vzpamatovávalo z morové rány předchozího roku, která připravila o život téměř sto tisíc lidí. Kazatelé v ulicích hřímali o božím trestu a málokdo pochyboval, že se blíží zkáza světa. V noci na neděli 2. září 1666 se temná proroctví proměnila v hořící realitu.
Když v srpnu 2006 hlasovali astronomové v pražském Kongresovém centru o nové definici planety, málokdo tušil, jakou vlnu emocí a odborných sporů rozpoutají. Výsledkem hlasování Mezinárodní astronomické unie (IAU) bylo vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet sluneční soustavy. Z devítky se stala osmička a z Pluta trpasličí planeta. Učebnice se přepsaly, spor ale ani po dvaceti letech neutichl.
