Je růžová, zahalená do podivného oparu a vědci dodnes nevědí, jestli jde o planetu, nebo o nepovedenou hvězdu. Teď ale kolem záhadného objektu GJ 504 b učinili objev, který může změnit pohled na studium vzdálených světů. Díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba totiž objevili něco zvláštního: důkazy o existenci slaných mraků v jeho atmosféře.
Na první pohled bizarní fotografie, která vypadá spíš jako internetový vtip než vědecké pozorování. Jenže právě podobné momenty vedou biology k otázce, zda některá zvířata nevytvářejí něco, co bychom mohli označit za kulturu.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Léto u moře nemusí znamenat jen nekonečné polehávání na lehátku. Pobřeží Jaderského moře dnes láká čím dál víc lidí, kteří hledají víc než opálení - pohyb, regeneraci i návrat k sobě. Slovinská Portorož v sobě spojuje středomořské klima, wellness tradici i pestrou nabídku aktivit, díky nimž si z dovolené odvezete skutečný pocit odpočinku, ne jen fotografii z pláže.
Když teploty překračují třicítku, většina z nás automaticky zamíří pro zmrzlinu. Jenže právě ta nemusí být tím nejlepším způsobem, jak si v parném dni ulevit - i když vás krátkodobě ochladí, během jejího trávení se začnete znovu zahřívat. Přinášíme proto tipy na pět jídel, která vás během tropických dní osvěží víc.
Červené maso bývá často označováno za jednu z potravin, které mohou zvyšovat riziko cukrovky 2. typu. Nová klinická studie ale přináší překvapivé výsledky. Vědci sledovali lidi s prediabetem, kteří po dobu jednoho měsíce jedli hovězí maso každý den, a porovnávali je s účastníky konzumujícími drůbež. Ukázalo se, že rozdíly nebyly takové, jaké mnozí očekávali.
Tádž Mahal, egyptské pyramidy nebo Velkou čínskou zeď pozná na fotografiích každý, památky UNESCO toho ale nabízí mnohem víc. Pojďte s námi ověřit, jak moc jste dávali pozor v hodinách zeměpisu a dějepisu, možná budete sami překvapení, jak moc toho zvládnete i jen odhadnout.
Vlny veder, které letos zasáhly jižní Evropu, mají vedle rekordních teplot ještě jeden méně viditelný důsledek. Teplejší mořská voda vytváří příznivé podmínky pro množení bakterií rodu Vibrio, kvůli nimž některé španělské úřady preventivně omezily koupání na vybraných plážích.
Chutná vám syrová cibule, nebo se jí raději vyhýbáte? Možná to není jen otázka chuti. Nová rozsáhlá genetická studie naznačuje, že obliba cibule může souviset s nižším rizikem některých civilizačních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku a diabetu 2. typu.
Video s ploutví křižující klidnou hladinu kousek od chorvatských pláží vyvolá každé léto stejnou hysterii. Do Středozemního moře se vrací obávaný zabiják, tvrdí titulky. Jenže realita je jiná. Velký bílý žralok v Jadranu není žádný přistěhovalec. Patří mu to tu tisíce let. Proč ho tedy teď vidíme častěji a proč biologové na rozdíl od turistů slaví?
Krevní skupinu si nevybíráme a většina z nás ji řeší hlavně při odběrech nebo transfuzích. Nová rozsáhlá analýza desítek vědeckých studií ale naznačuje, že by mohla souviset i s rizikem jednoho z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění současnosti. Vědci nyní identifikovali jedinou krevní skupinu, u níž se souvislost s diabetem 2. typu opakovaně potvrdila.
Tisíce horolezců ho míjely cestou na vrchol Mount Everestu. Stal se orientačním bodem i tichou připomínkou toho, jak nebezpečná je nejvyšší hora světa. Muž, který kvůli svým zeleným botám dostal přezdívku Green Boots, leží v zóně smrti už třicet let. Nyní se však chystá riskantní expedice, která by mohla nejen vrátit jeho tělo rodině, ale také vyřešit záhadu, která léta zaměstnává svět horolezců.
Venku tropy, v ložnici vzduch, který by se dal krájet, a z deky je během chvíle žhavá past. Když se přidá ještě nekonečný kolotoč myšlenek a pracovní stres, váš mozek je v tu chvíli uzamčen v režimu nejvyšší pohotovosti. Jenže kanadský expert teď přišel s něčím, co dosavadní rady o mléku s medem a počítání oveček posílá na smetiště dějin.
Po desetiletí se to zdálo jasné. Až Slunce zhruba za pět miliard let vyčerpá své palivo a začne se měnit v rudého obra, Země skončí v jeho rozpínající se žhavé obálce. Nový model belgických a francouzských astronomů ale naznačuje, že osud naší planety nemusí být tak jednoznačný.
