








Možná máte pocit, že váš dům stojí pořád na stejném místě. Geologové by se tomu ale nejspíš pousmáli. Podle nového online nástroje Paleolatitude.org totiž dnešní Evropa před stovkami milionů let ležela u rovníku.



Měla to být medicína pro utrápenou duši a bolavé tělo válečného veterána. Před 140 lety namíchal lékárník John Pemberton v americké Atlantě první sklenici sirupu, který měl léčit nervové vyčerpání i podrážděný žaludek. Netušil, že jeho směs lístků koky a ořechů kola jednou změní tvář globálního obchodu.



Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Data o skalnatém světě o průměru o 30 procent větším než Země naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou.






Péče o zahradu s sebou přináší nejen radost z rostoucí úrody, ale i neustálou pozornost vůči nezvaným návštěvníkům, kteří si na ní rádi pochutnají. Ačkoliv někteří z nich mohou být v přírodě i užiteční, v okamžiku, kdy se přemnoží, dokážou pěstovaným rostlinám způsobit nemalé škody. Víte, kdo z nich patří mezi nejčastější viníky a jak je poznat? Otestujte své znalosti v našem kvízu.



Smradinky, chebzí, habzina, kozičky, pukač – tento výčet starých českých názvů magické byliny rozhodně není kompletní. Jedna z nejpůvodnějších dřevin v našich zemích je životadárný keř, který se sklízí dokonce dvakrát ročně.



Nebezpečný hantavirus Andes, který se objevil na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, podle virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity v Praze pravděpodobně pochází z oblasti Ohňové země nebo přilehlé Patagonie. Virus si zatím vyžádal tři oběti a okolnosti jeho šíření nyní zkoumají epidemiologové.






Klíště nesnáší vedro, miluje vlhkost a na oběť si počká i v nízkém trávníku před domem. V květnu jeho aktivita vrcholí a Česko potvrzuje pověst evropského ohniska encefalitidy. Jsme na tom dokonce tak špatně, že turisté z Brazílie dostávají při cestě k nám varování, aby se nechali očkovat. Proč nám rekordní zájem o vakcíny nepomáhá a co vyčíst z „klíšťového radaru“ dřív, než vyjdete ven?



Ranní káva znamená pro většinu lidí hlavně kýženou dávku energie. Nový výzkum ale naznačuje, že její vliv může být mnohem hlubší. Vědci totiž poprvé detailně popsali, co pravidelné pití kávy dělá se střevy, mozkem i lidskou psychikou. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky: ukázalo se totiž, že rozdíl nedělá jen kofein, ale i látky, kterým dosud věda nevěnovala tolik pozornosti.






Na samém okraji sluneční soustavy astronomové objevili objekt, který zpochybňuje dosavadní představy o tom, jak se malé ledové světy chovají. Je malý, extrémně chladný a podle současných modelů by neměl být schopen dlouhodobě udržet atmosféru. Nová pozorování ale naznačují opak. Jak je to možné a co tento nenápadný objekt prozrazuje o vesmíru?



Na mapě je dnes téměř přehlédnete. V polovině 19. století ale v šumavských osadách Malý a Velký Kozí Hřbet pulzoval život. Pak přišla zima, která všechno změnila. „Pro ohromné množství sněhu se místo stalo na několik měsíců zcela nepřístupným,“ popisuje historik Vladimír Horpeniak tragédii, která si vyžádala desítky lidských životů. Co přesně se však tehdy za závějemi odehrálo?



Na první pohled může připomínat optický klam nebo upravenou fotografii. Přesto jde o reálný úkaz, který se na obloze objevuje jen výjimečně a za přesně daných podmínek. Barevná hra světla v oblacích dokáže překvapit i zkušené pozorovatele. Kde se bere a proč ho většina lidí nikdy na vlastní oči nespatří?



Narodil se ve stejném roce jako královna Alžběta II. a kariéru v BBC začínal v době, kdy televize byla jen experimentem a ochrana přírody neznámým pojmem. David Attenborough, muž, jehož sametový hlas se stal svědomím planety, slaví 100. narozeniny. Jeho životní příběh je fascinující kronikou proměny světa.



Astronomové přišli s překvapivým zjištěním: v disku Mléčné dráhy se zřejmě skrývají pozůstatky dávno pohlcené trpasličí galaxie. Pojmenovali ji Loki, podle severského boha klamu.



Pálení očí, rozmazané vidění nebo bolest hlavy po dni u počítače většina lidí považuje za běžnou únavu. Stále častěji ale může jít o problém, který zůstává skrytý a nenápadně ovlivňuje nejen zrak, ale i soustředění či výkon. Syndrom suchého oka se přitom týká více lidí, než si připouštíme – a jeho příznaky často přehlížíme nebo špatně vyhodnocujeme.



Plody stromů a keřů kolem nás potkáváme na každém kroku – v parku, v lese i na vlastní zahradě. Některé bezpečně poznáme, jiné nám ale možná zamotají hlavu. Vyzkoušejte si, jak dobře se orientujete ve světě přírody, a zkuste určit dřeviny jen podle jejich plodů. Získáte plný počet, nebo vás některé překvapí?



Pokud dnes v noci zvednete hlavu k obloze, můžete zahlédnout meteorický roj éta Akvaridy – každoroční nebeské divadlo, při kterém Země prolétá proudem prachových částic zanechaných Halleyovou kometou. Na obloze se tak objevují rychlé světelné šmouhy, známé jako „padající hvězdy“. Poradíme, kdy a odkud je sledovat, abyste z nich viděli co nejvíc.