








Astrofyzici dlouho žili v domnění, že když černá díra polkne hvězdu, je po všem. Vesmírná monstra však nyní vědce vyvedla z míry. Nová data ukázala, že dokážou své oběti „trávit“ i několik let a pak zničehonic vyvrhnout masivní proud hmoty zpět do vesmíru – jako kosmické říhnutí s obřím zpožděním. Experti konečně přišli na kloub tomu, co se vlastně na okraji temnoty odehrává.






Teploty se v příštích dnech vyšplhají až ke 34 stupňům Celsia a s nimi poroste i počet lidí, kterým hrozí přehřátí organismu. Přesto kolem úpalu a úžehu stále koluje řada mýtů. Mnozí věří, že studené pivo v horku hydratuje nebo že člověka po kolapsu nejlépe zachrání ledová sprcha. Realita je ale jiná.



Žádné mobily, žádné klimatizované resorty a fotky na Instagramu. Jen koupaliště, stanové tábory, tranzistorák u vody, vůně opalovacího krému, paštika Májka a nekonečné cesty ve škodovce k Balatonu nebo do Jugoslávie. Vraťte se do letních prázdnin minulých desetiletí a zjistěte, kolik si toho ještě pamatujete.






Mars už desítky let překvapuje vědce stopami dávné geologické minulosti. Nyní ale výzkumníci narazili na objev, který na Rudé planetě dosud nikdo neviděl. V úlomku marťanského meteoritu objevili zcela nový typ horniny a minerál, který může změnit představy o tom, jak se planeta před miliardami let vyvíjela. Odpověď na otázku, odkud pochází, však zatím zůstává otevřená.



Představte si, že někdo začne vypínat obří klimatizaci, která po tisíce let pomáhala regulovat počasí na severní polokouli. Přesně tak někteří vědci popisují změny v severním Atlantiku. Tisíce kilometrů od českých hranic se odehrává proces, který může během příštích desetiletí ovlivnit podobu evropských lét.









Nová vědecká studie znovu otevírá otázku, jaký skutečný dopad mají vakcíny proti covidu-19 v dlouhodobém horizontu na lidské zdraví. Zatímco původní očekávání se soustředila především na ochranu před infekcí a těžkým průběhem nemoci, stále více výzkumů naznačuje, že jejich vliv může sahat mnohem dál: dokonce až k prevenci závažných kardiovaskulárních onemocnění.



Mor nepustošil jen přelidněná středověká města. Nová vědecká studie ukázala, že smrtící epidemie kosily komunity lovců a sběračů na Sibiři už před 5500 lety. Výzkum DNA z okolí Bajkalského jezera navíc boří dosavadní představy o tom, jak se lidstvo s touto pohromou poprvé setkalo.



Archeologové nedaleko Stonehenge narazili na překvapivou stopu po jeho starší dřevěné verzi. Nález v Bulfordu naznačuje, že tamní lidé sledovali slunce už asi o 500 let dříve, než vznikl slavný kamenný monument, a místo mohlo fungovat jako jakýsi pravěký kalendář.



Jemenský dobrodruh Al-Qaqa Ibn Antar zemřel po pádu do vulkanického kráteru na jihozápadě země. Třicetiletý muž byl na sociálních sítích známý pod přezdívkou „Spider-Man z Jemenu“ a proslavil se videi, na nichž bez jakéhokoli jištění zdolával strmé skalní útvary a předváděl riskantní akrobatické výkony. Právě aktivita, která mu přinesla celosvětovou popularitu, se mu nakonec stala osudnou.






Vitamin D a vápník patří k nejčastěji doporučovaným doplňkům pro zdravé kosti, nová analýza 69 studií ale jejich pověst výrazně zpochybňuje. U většiny starších lidí podle vědců nepřinášejí podstatnou ochranu před zlomeninami ani pády, a odborníci proto volají po přehodnocení dosavadních rad.



Po staletí visel obraz připisovaný jednomu z nejslavnějších renesančních mistrů ve sbírkách a galeriích, aniž by vzbuzoval větší pochybnosti. Přesto na něm odborníci opakovaně nacházeli detail, který nezapadal do zbytku díla. Odpověď po letech překvapivě nepřinesl historik umění ani restaurátor, ale umělá inteligence. Ta odhalila stopu, která může nadobro změnit pohled na vznik slavného obrazu.



Na první pohled půjde jen o tenký srpek Měsíce a jasný bod na obloze. Ve skutečnosti se ale tento týden odehraje vzácné nebeské představení, které se spoustě lidí nikdy nepoštěstí spatřit na vlastní oči. Měsíc na chvíli zakryje planetu Venuši, a to za okolností, které astronomové označují za mimořádně neobvyklé. Pokud budete vědět, kam se dívat, můžete být u toho.



Každý den po sobě zanecháváme digitální stopy. Klikáme, vyhledáváme, nakupujeme, komunikujeme. Většina těchto procesů probíhá nenápadně na pozadí a jen málokdy si klademe otázku, kdo data skutečně ovládá a jak ovlivňují naše rozhodování. Nová výstava DATAS: The Data and the Sovereign v pražské Galerii Rudolfinum ukazuje, že nejde jen o technologie, ale také o svobodu, moc a demokracii.


