Karlu Krylovi by bylo 75 let. Stal by se hlasem národa, nebo by ho Češi ignorovali?

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
12. 4. 2019 8:11
Od narození Karla Kryla uplynulo 12. dubna 75 let. Jeho písně vždy provokovaly a dodnes málokoho nechávají lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl věčně nespokojeným kverulantem. Co by říkal na dnešní dobu a poslouchala by ho česká společnost? Podívejte se, co si o tom myslí jeho kolegové písničkáři a hudební publicisté.
Karel Kryl během sametové revoluce, 3. prosince 1989.
Karel Kryl během sametové revoluce, 3. prosince 1989. | Foto: ČTK
Písničkář Bohdan Mikolášek
Písničkář Bohdan Mikolášek | Foto: Archiv Bohdana Mikoláška

Bohdan Mikolášek: Kryl to vzal vzhůru moc rychle - rovnou do nebe

S Karlem Krylem jsme o sobě věděli a byli jsme si dostatečně vzdáleni, abychom se nestřetli a dostatečně blízko, abychom se nemíjeli. Poprvé jsme se setkali na jaře roku 1969 v Divadle Semafor, v pořadu Návštěvní Den Grossmana a Šimka. Na jevišti jsme se střídali a potkávali se v divadelní šatně. (…)

Karel dozpíval a příští týden bylo po něm v Československu jako vymydleno. Zbyla po něm jen černá díra - jedna kulatá gramofonová deska. To, v čem pro mě nevědomky asi byl vzorem, byly jeho písničkové obrazy - že stačí se postavit správným směrem a jen vidět - stát se citlivým. Dalších třináct let jsem se sám snažil svými čistými písničkami mydlit čím dál tím špinavější dobu, ale nakonec jsem po podobném mýdlu uklouzl taky do exilu.(…)

Další setkání bylo až na sametových barikádách. Například - Sportovní hala Cheb - společný koncert s Karlem Krylem - prý ne zcela střízlivý - dokonce několik minut před začátkem se přece jen dostavil - seřval pořadatele i mě - co tady vůbec dělám - než jsem dozpíval, uklidnil se a pustil se do již zcela střízlivého míchání politiky s poetikou a jiného tepání do nových stran a vlády.(…)

 Jest mi líto, že moje poslední živé setkání s Karlem bylo poslední  - v roce 1993 křest jedné z jeho posledních desek - vyšla v menším nákladu, ale v menším kruhu přátel jsem ho zažil o to víc střízlivého, slušného, dobrosrdečného a dokonce spokojeného. (…)

Kryl to vzal vzhůru moc rychle - za pomoci pana pátera Opaska, po rozloučení na břevnovském klášteře - rovnou do nebe. Ne, že bych mu to nebe nepřál - jestli je tam opravdu klid, tak si ho docela zaslouží - ale přál bych si něco pro nás. Přál bych si přeci jen radši o něco víc z té víry, že to nebe je možné i tady mezi námi na zemi - aby dobrý lidi do něj nemuseli tak brzo odcházet. 

Bohdan Mikolášek (1948) je folkový písničkář, patří k zakládající generaci českého folku. S Karlem Krylem se znal z vlasti i z exilu, občas spolu vystupovali. Velice ho zasáhla okupace Československa a smrt Jana Palacha, o čemž napsal svou nejznámější píseň Ticho. Od roku 1972 nesměl vystupovat, o deset let později emigroval do Švýcarska, kde žije dodnes. Věnuje se i dirigování, hře na varhany a církevní hudbě. Místo odpovědí na anketní otázky poslal nekrolog, který napsal po Krylově smrti v roce 1994. Přinášíme z něj úryvky.

 

Právě se děje

Další zprávy