I v Hollywoodu se občas dějí věci, na které by si člověk nevsadil. Kdybyste někomu v roce 2001 řekli, že se nenápadný thriller Roba Cohena z prostředí adrenalinových feťáků pořádajících nelegální závody aut stane jednou z nejúspěšnějších filmových franšíz současnosti, asi by si poklepal na hlavu.
Série Rychle a zběsile ale za těch 17 let vydělala producentům přes čtyři miliardy dolarů a v souladu s životním krédem svých hrdinů nesundává nohu z plynu. Každý nový díl je rychlejší a zběsilejší, rozuměj dražší a výpravnější. A z frajerů, kteří omračovali holky na losangeleských předměstích, se postupem let stali drsňáci zachraňující svět.
Nové díly jsou pořád něčím jako mokrým snem pro fanoušky Jeremyho Clarksona a jeho motoristických eskapád. Jeho hrdinům zvlhnou oči maximálně při pohledu na poslední model luxusního sporťáku a s řadicí pákou se mazlí něžněji než s milenkou.
Ale posun do sféry globálních kasaštyků si vynutil i změnu v poetice a z příjemně odvázaného testosteronového béčka se čím dál tím víc stává tak trochu schematický blockbuster někde mezi Bondem a Avengers.
Děj není v příběhu scenáristy Chrise Morgana, který stojí za rozvíjením chlapácké mytologie univerza Rychle a zběsile už od třetího dílu ságy, ničím jiným než ne úplně soudržným pojítkem mezi několika spektakulárními mnohaminutovými akčními sekvencemi v atraktivních lokacích.
Základní dějová zápletka má přitom pro fanoušky docela rouhačský potenciál. Ústřední postava prvního filmu série Dominic Toretto (Vin Diesel), neformální kápo skupiny parťáků s tvrdými svaly a měkkým srdcem, přeběhne na druhou stranu barikády. Z nejasných důvodů se dá do služeb tajemné kyberteroristky Cipher (Charlize Theronová), která se chce zmocnit jaderných zbraní.
Speciální agent pan Nobody (Kurt Russell) shromáždí pod svým velením zbytek Domova početného týmu - v čele s hromotlukem Lukem Hobbsem (Dwayne Johnson) a Domovou partnerkou Letty (Michelle Rodriguezová), která jako jediná odmítá uvěřit, že její miláček vážně dezertoval do tábora zla.
Další významnou posilou kolektivu je zloduch z minulého týmu Deckard Shaw, což je další vděčná role pro Jasona Stathama, jehož dokonale buranský britský gauner dostal od scenáristů největší porci vtipných hlášek a jednu skvostnou sekvenci ve finále filmu.
Jedním z nezpochybnitelných axiomů celé série je Domova oddanost rodině a instituci mužského přátelství až za hrob. Je pak ale otázka, jestli dost kostrbatě vysvětlený přestup Deckarda do týmu klaďasů nebude fanouškům připadat jako zrada na principech celé ságy.
O logiku ale v případě Rychle a zběsile nikdy nešlo. Svými bláznivými peripetiemi a absurdním machismem obsazuje v panteonu akčních filmů místo, které vyklidil agent 007, když začal řešit svůj střední věk a existenciální krizi.
K osmému pokračování ságy lze mít řadu výhrad. Režie nováčka v sérii F. Garyho Graye (Straight Outta Compton) je přinejlepším funkční, ale rozhodně není nijak stylotvorná. Film navíc vrcholí dříve, než vůbec začal. Žádná z velkých akčních scén včetně bombastického finále s jadernou ponorkou se totiž nevyrovná vynikajícímu prologu v Havaně, který navozuje možná až příliš velká očekávání. I přesto nejde o nic víc, ale také o nic míň než o docela slastně "dementní" spektákl.
